Rozdílné přístupy k podpoře uhelných elektráren či k možnosti regulovat ceny v pondělí zkomplikovaly členským státům Evropské unie schvalování reformy trhu s elektřinou. Ministři energetiky členských států se zatím nedohodli na nových pravidlech, jejichž cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Pokud se státům podaří shodnout na společném přístupu, budou ve druhé polovině roku o konečné podobě pravidel vyjednávat s poslanci Evropského parlamentu.

Evropská komise (EK) v březnu v reakci na loňskou energetickou krizi přišla s návrhem úprav fungování energetického trhu. Část zejména jihoevropských zemí požadovala zásadní reformu včetně oddělení cen plynu a elektřiny, po tlaku skupiny států v čele s Německem však změny nebudou tak výrazné.

Návrh, který mají ministři na stole, počítá s povinným rozšířením nabídky kontraktů pro domácnosti i firmy zaručující i smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Na trhu by se měl zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Vedle dlouhodobých kontraktů mají důležitou roli sehrát i takzvané rozdílové smlouvy při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Ty mají zaručit pevné ceny elektřiny a také částečně snížit vliv ceny plynu na jejich tvorbu.

Výraznější problém je podle diplomatů u dočasné podpory uhelných elektráren, které mají zemím s nedostatkem výroby z jaderných či obnovitelných zdrojů zaručit nouzovou kapacitu výroby energie a předejít nedostatku dodávek. Návrh švédského předsednictví, který vyšel vstříc zejména Polsku značně závislému na uhlí, se nelíbil řadě členských zemí prosazujících podporu výhradně pro bezemisní zdroje energie. Zástupci Německa, Rakouska nebo Španělska před jednáním dávali najevo, že se nehodlají se vstřícností k uhlí smířit.

"Pokud mají některé země pocit, že tahle výjimka pomůže k zajištění jejich energetické bezpečnosti, tak tomu rozumím," řekl naproti tomu novinářům český ministr průmyslu Jozef Síkela. Česko se podle něj snaží konstruktivně přistupovat k uzavření dohody, která má zajistit stabilní ceny i pro domácnosti a firmy v Česku.

V cestě k jejímu uzavření však zatím stojí i spor o možnost regulovat ceny v případě jejich výrazného nárůstu. Zástupci vlád se dohadují na podmínkách, za kterých by členské země mohly k omezení cen sáhnout, aniž by musely v rámci pravidel pro státní podporu žádat o svolení Evropskou komisi.

Švédské předsednictví má někdy odpoledne předložit upravený návrh normy, diplomaté stále vidí šance na její přijetí mírně optimisticky. Ke schválení je nutná většina nejméně 15 členských zemí z 27. Například Maďarsko už přitom dalo najevo, že bude hlasovat proti navržené reformě.