Poněkud překvapivě zmínil o víkendu premiér Petr Fiala skutečnost, že Česká republika by měla příští rok splňovat klíčové kritérium pro přijetí eura. Předseda vlády tím vyvolal lehké pozdvižení a další komentáře, mimo jiné i proto, že jeho kabinet se k přijetí jednotné evropské měny v minulosti stavěl spíše chladně. Úřad vlády teď situaci vysvětluje tím, že je Fialovi změna v přístupu k euru podsouvána médii a jde spíše o pozitivní ekonomický ukazatel.

Předseda vlády v neděli v internetovém občasníku Otázky a odpovědi z Kramářovy vily uvedl, považuje za pravděpodobné, že příští rok bude Česká republika plnit klíčové maastrichtské kritérium pro přijetí eura. „A to je, že deficit veřejných rozpočtů bude pod třemi procenty,“ uvedl v pořadu. Podle jednoho z pravidel je třeba, aby byl podíl deficitu státního rozpočtu na HDP menší než 3 procenta.

On a jeho ministři přitom nepatřili mezi největší zastánce eura. „Vzhledem k tomu, jaká je aktuální ekonomická situace, tak to vlastně není teď téma, které bychom mohli řešit v tomto volebním období,“ uvedl ministerský předseda mimo jiné letos v květnu.

Premiér také řekl, že pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. V pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla. „Naopak je předpoklad, že v příštím roce bychom se mohli dokonce přiblížit dvěma procentům, což je dlouhodobý cíl České národní banky,“ uvedl.

Fiala odmítl názory, že na poklesu inflace neměla podíl jeho vláda. Zmínil několik opatření, kterými podle něj jeho kabinet ke snížení inflace přispěl. Mluvil o snižování deficitu rozpočtu, snižování cen energií, potravin a pohonných hmot.

„Základní je, abychom nežili na dluh, abychom snižovali deficity,“ uvedl. Zmínil přijetí tzv. ozdravného balíčku, který podle vlády sníží příští rok schodek rozpočtu o 94 miliard korun. Na letošní rok vláda nachystala rozpočet se schodkem 295 miliard korun. Podle Fialy je velmi pravděpodobné, že se podaří deficit letos pod 300 miliard udržet. Podobně se již dříve vyjádřil i ministr financi Zbyněk Stanjura (ODS). Někteří odborníci naopak v uplynulých měsících předpovídali, že vzhledem k rychle narůstajícímu deficitu bude schodek na konci roku vyšší.

Strakova akademie koriguje

Úřad vlády v odpovědi na otázku redakce, zda se v prioritách vlády něco ohledně eura změnilo, odpovídá záporně. „Pan premiér o žádné změně v přístupu k euru nemluví, jak je mu z vašeho článku podsouváno. Pouze mluví o tom, že plnění maastrichtských kritérií, která jsou také ekonomický ukazatel, je důležitá zpráva jak pro Českou republiku, tak pro mezinárodní prostředí, že naše ekonomika začíná být v lepší kondici,“ sdělil redakci Echo24 mluvčí kabinetu Jakub Tomek.

Premiérovo video vyvolalo i další komentáře. „11. května na společné tiskové konferenci předsedů všech vládních stran prezentoval pan premiér Petr Fiala výši deficitu na příští rok ve výši 210 miliard. Tak uvidíme v září. Držím palce, aby předsedové to číslo dodrželi,“ uvedl mimo jiné exministr financí Miroslav Kalousek.

„Kdyby premiér Petr Fiala opravdu chtěl přijmout euro, má pro to pohodlnou vládní většinu. Musel by ale sebrat politickou odvahu a vysvětlit to ODS a voličům,“ vybízí zase iniciativa Euro v Česku.

Podle nejnovějšího šetření Eurobarometr, zveřejněného minulý měsíc, celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup tuzemska do eurozóny. Výsledky se nijak výrazně neliší od těch loňských, přesto je určité navýšení podpory eura patrné.

Podle některých ekonomů by nicméně přijetí eura v nynější době výhodné nebylo. „I když totiž tedy Česko bude díky zkrocení inflace i deficitů plnit přístupová kritéria, stoupenci eura tím pádem přijdou o přesvědčivý argument pro vstup do eurozóny. Tím je nyní to, že většina zemí eurozóny (ovšem třeba s výjimkou Slovenska) vykazuje nižší inflaci než Česko a zároveň se pomaleji než Česko zadlužuje. Tento argument, zdá se, poslední dobou měl na část veřejnosti svůj vliv, neboť podpora eura o něco stoupla. Byť většina veřejnosti je stále proti přijetí jednotné evropské měny,“ myslí si kupříkladu ekonom Lukáš Kovanda.