Státní společnost ČEPS v pátek oznámila, že za pět miliard koupila silně zadluženou firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Transakci, kterou uskutečnila vláda, ale kritizuje opozice i někteří analytici. Ty v příspěvku na platformě X označil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za "brouky Pytlíky" a uvedl, že se vláda řídila radami odborníků. Nejvíce kritizovaným aspektem nákupu je dluh 33 miliard korun, který firma Net4Gas má a se kterým se nyní bude muset vypořádat Česká republika.

"Zaznamenal jsem, že pan poslanec (Karel) Havlíček zpochybňuje ceny, za které stát nakupuje strategickou energetickou infrastrukturu. Prý jsme to mohli koupit levněji, nebo dokonce dostat i zadarmo. Já nevím, u kolika takových miliardových transakcí pan Havlíček seděl, ale já jsem jich za svou 30letou bankovní praxi absolvoval desítky," uvedl Síkela v úvodu videa zveřejněného na sociální síti X.

Tak významné transakce jako nákupy plynovodů a zásobníků, které vláda realizovala v uplynulých týdnech, přitahují pozornost různých brouků Pytlíků. Ti se snaží šířit pochyby.

Já jsem podobných transakcí během své kariéry absolvoval desítky. A přesně vím, co udělat pro to, aby… pic.twitter.com/Z6PpI5BqsK

— Jozef Síkela (@JozefSikela) September 30, 2023

Podle něj se vždy najde "všeználek, který vám poradí, jak je to správně", aniž by znal detaily a složitosti vyjednávání. Vláda si podle Síkely k vyjednávání přizvala "jednu z nejvýznamnějších globálních bank a jednu z nejvýznamnějších globálních poradenských firem", které potvrdily, že nákup zadlužené společnosti Net4Gas za pět miliard korun je výhodný.

Kdo zaplatí dluh Net4Gas

Celkové dluhy společnosti Net4Gas dosahují 33 miliard, jak se tohoto dluhu stát zbaví, zatím není jasné. "I kdyby tedy stát koupil Net4Gas za symbolickou korunu, zůstane mu na krku 33 miliard korun dluhů," psala už v srpnu ve svém komentáři analytička Týdeníku Echo Lenka Zlámalová. Problematiku dluhu pak zopakovala i v pátek, po zveřejnění oznámení o nákupu společnosti, na sociální síti X: "Chybí ještě odpověď na otázku, kolik z 33 miliard dluhů v Net4Gas se odepíše a o kolik peněz tam české banky a penzijní fondy přijdou," napsala Zlámalová.

U nákupu Net4Gas je potřeba se ptát, proč byl stát ochotný zaplatit víc než soukromý investor, který měl o firmu eminentní zájem. Z veřejného se vždycky platí snáz a méně zodpovědně než z vlastního. Chybí ještě odpověď´ na otázku, kolik z 33 miliard dluhů v Net4Gas se odepíše a o…

— Lenka Zlamalova (@ZlamalovaLenka) September 29, 2023

Stejné problematice se ve svém komentáři pro Echo24 věnoval i ekonom Lukáš Kovanda. "Plynovody dosud patřící společnosti Net4Gas už nyní prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostala do finanční tísně. Což rmoutilo zejména její konečné majitele: tedy německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS," popisuje ve své analýze Kovanda.

"Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům tedy vytahuje pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka – a svým způsobem tudíž i na účet českého důchodce," uvádí dále Kovanda. "Pokud by firmu Net4Gas nepřevzal český stát nebo nějaký jiný zájemce, ztrátu 33 miliard by nějak museli „zalepit“ – půl na půl – Allianz a kanadští důchodci. Jestliže ovšem Fialova vláda plynovody kupuje, přebírá s nimi i dluh. Takže Allianz, ani kanadští důchodci nic „zalepovat“ nemusejí. Tedy nemusejí odepisovat příslušnou ztrátu. Ulevilo se jim," dodává ekonom.

Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) by bylo jedinou přípustnou variantou, že by stát koupil Net4Gas za korunu. "Tím, že to koupil případně až za 5 miliard korun, tak z toho vyplývá to, co jsme říkali - netransparentní jednání a nákup za částku, která neodpovídá hodnotě společnosti," uvedl pro server ŽivotVČesku.cz Havlíček. Ministr Síkela podle něj "vůbec neřekl, z čeho se to bude splácet".

Výnosy Net4Gas

Havlíček, kterého ve svém videu zmiňoval Síkela, kritizoval také netransparentnost obchodu. "Z energetického pohledu to smysl dává, protože získáme něco, co jsme před 20 lety zbytečně prodali a ztratili. Druhá věc je ekonomická, která je ale netransparentní, protože ministr Síkela to domlouvá neveřejně, a to je špatně. Kupuje společnost, která je silně zadlužená, nemá prakticky výnosy, a tím, že by do ní někdo vstoupil, tak přebere veškeré problémy," uvedl Havlíček pro server ŽivotvČesku.cz.

Otázkou podle Havlíčka je, kde bude společnost, která do Net4Gas vstoupí, generovat výnosy. "Zda to bude zdražení - takzvané regulované složky plynu - což je nejpravděpodobnější varianta, tak by měl ministr Síkela říct lidem, že se koupí tato společnost, že to je krok k energetické bezpečnosti, ale zvýší se regulovaná cena plynu. To je to, co se neprojednává a budí to velké rozpaky. Ministr Síkela by si měl dát pozor na to, co dělá, protože utrácí peníze daňových poplatníků," uvedl dále Havlíček.

Pozadí nákupu

"Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši tří miliard korun bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů Net4Gas ve dvou splátkách, a to do výše maximálně dvou miliard korun," uvedl v pátek předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Výši kupní ceny si stát podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) nechal potvrdit třemi znaleckými posudky. "Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost Net4Gas není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ podotkl Síkela.

Soustava Net4Gas bude podle ministerstva průmyslu a obchodu hrát významnou roli při přechodu na nízkoemisní energetické zdroje v následujících letech, zejména po odklonu od uhlí a zvýšení spotřeby plynu kvůli výstavbě paroplynových elektráren. Stát si od soustavy slibuje také její využití v rámci vodíkového koridoru, plánovaného pro přepravu až 16 miliard metrů krychlových vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do Německa.

Tento měsíc stát koupil za 360 milionů eur (v přepočtu 8,8 miliardy korun) prostřednictvím společnosti ČEPS firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční spotřeby. Před rokem se Česku také podařilo získat kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském přístavu Emshaven a vláda jedná o stavbě nových plynovodů.