Ruská federace kvůli probíhající válce na Ukrajině mohutně investuje do svého zbrojního průmyslu. V zájmu zvýšení produkce vojenského materiálu Rusové konvertují i civilní infrastrukturu, včetně pekáren, škol a nákupních center. Západním zemím, na jejichž materiální pomoci je ukrajinská obrana životně závislá, se přitom nedaří držet krok. Rusko podle některých zdrojů, které oslovil britský deník The Telegraph, vynakládá až 40 procent svého HDP na válku na Ukrajině.

V tomto čísle se sice neskrývají jen výdaje na zbrojení, nýbrž například i náklady na spravování okupovaných ukrajinských území, experti a armádní představitelé napříč západními zeměmi se ale v zásadě shodují, že tempo ruského zbrojení ohrožuje dosavadní jasnou produkční převahu Západu.

Výrobní mobilizace již dopadá i na běžné ruské občany. Ve městě Iževsk, kde sídlí zbrojní koncern Kalašnikov, bylo místní obchodní centrum přetvořeno v továrnu na sebevražedné bezpilotní drony Lancet. Žáci ve školách vyrábí škrtidla a na 3D tiskárnách tisknou díly pro dělostřeleckou munici.

Vzhledem k obecné tendenci ruského obranného průmyslu nadsazovat své produkční schopnosti není jasné, kolik zbraní a materiálu je v současné době skutečně schopen vyrobit.

"Dokáží Rusové Západ překonat v produkci ponorek nebo fregat? Ne," cituje The Telegraph amerického bezpečnostního experta Dmitrije Alperoviče. "Ale dokáže Rusko vyrobit více dělostřeleckých granátů než Západ? Jednoznačně ano," tvrdí.

Zatímco Rusové jsou podle deníku The New York Times nyní schopni vyrobit dva miliony dělostřeleckých granátů ročně, evropské výrobní kapacity jsou v této oblasti sotva třetinové. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že Ukrajina se v posledních měsících nemůže spolehnout ani na americkou pomoc, jelikož tu ve Washingtonu blokují republikánští poslanci.

Právě dělostřelecká převaha, kterou Rusové na ukrajinské frontě v současnosti disponují, představuje nejproblematičtější důsledek západní zbrojní liknavosti. Zatímco v létě, v průběhu ukrajinské protiofenzívy, Ukrajinci byli schopni vypálit 7 000 dělostřeleckých granátů denně oproti 5 000 ruských, nyní se tento poměr otočil výrazně v neprospěch bránící se země. V průběhu ledna Rusové v průměru vystříleli 10 000 granátů denně, zatímco Ukrajinci jen 2 000.

Masivní nedostatek dělostřeleckých kapacit nejenže omezuje ukrajinskou schopnost zahájit nové ofenzivy, nýbrž ohrožuje i samotné obranné snažení - Ukrajincům se přestává dařit potlačovat nepřátelská děla protibaterijní střelbou a ruské útoky tak těží z trvalé palebné podpory.