Pomůže nám nová obranná dohoda vybudovat pevnější spojenectví na vyšší úrovni, nebo se Česko stane vazalem Spojených států? Kolem některých podmínek dohody o obranné spolupráci mezi ČR a USA, kterou podepsala v úterý ve Washingtonu ministryně obrany Jana Černochová (ODS), panují podle opozice pochybnosti.

Schvalování česko-americké dohody, která nastavuje rámec pro případný pobyt amerických vojáků na českém území, podpisem ministryně obrany na smlouvě rozhodně nekončí. Schválit ji musí ještě jak poslanecká sněmovna, tak senát. V poslední řadě ji pak musí podepsat i prezident, u kterého ale půjde podle předpokladů spíš jen o formalitu.

Přinejmenším v dolní komoře parlamentu se očekává bouřlivá diskuze mezi vládními a opozičními poslanci. Část opozice, především hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), už dohodu stihla odsoudit. Smlouva se vyjednávala bilaterálně poslední rok a představuje poměrně složitý dokument, který si vyžaduje hlubší právní analýzu. Druhé opoziční hnutí ANO se tak zatím nerozhodlo, jak se k dohodě postaví.

Například člen výboru pro obranu Radovan Vích deníku Echo24 řekl, že hnutí SPD nechce na českém území „žádná cizí vojska anebo výstavbu základny ani vytvoření podmínek pro případnou její výstavbu do budoucna“. „Jedněch vojáků jsme se po 30 letech zbavili a nechceme na našem území další,“ dodává.

Jedním z problematických bodů podle něj je i fakt, že ve zhruba čtyřicetistránkovém dokumentu není ani zmínka o jaderných zbraních. „Je potřeba jasně odmítnout potenciální umístění jaderných zbraní na území ČR,“ uvedl. V případě ratifikace dohody by podle něj hrozilo, že by ve vytypovaných lokalitách začaly výstavby objektů a zařízení, do kterých bychom neměli přístup a nevěděli bychom, co tam Američané skladují.

„V podstatě režim jako na ambasádach. Po velkých protestech byla na Slovensku přijata interpretační doložka, ve které je mj. uvedeno, že dohoda neznamená výstavbu základny ani do budoucna. U nás se s touto doložkou nepočítá,“ vyčítá vládě poslanec.

Za další problém označil připravovanou změnu ústavy, která by vkládala pravomoc rozhodovat o pobytu či přesunech americké armády přes naše území výhradně do rukou vlády. Dohoda sama o sobě totiž neznamená automatický souhlas s budoucím rozmístěním amerických ozbrojených sil v Česku. Za současných pravidel s tím musí souhlasit i parlament.

„Je potřeba to vidět i v kontextu aktuálního návrhu změny čl. 43 Ústavy ČR, kde vládní koalice navrhuje změnu, aby mohla vláda rozhodovat o vyslání a pobytu cizích vojsk na našem území do 60 dnů bez souhlasu Sněmovny. Dnes to může z důvodů humanitárních a záchranných, nyní to navrhuje z bezpečnostních důvodů, do kterých se dá začlenit v současné době téměř vše,“ uvedl Vích.

Předseda výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) v úterý redakci řekl, že nejsilnější opoziční hnutí se zatím nerozhodlo, zda smlouvu podpoří. Poslanecký klub o dohodě stále diskutuje a nechal si vypracovat srovnávací analýzu, která porovná naši dohodu s těmi, které uzavřely další země. Metnar označil smlouvu za důležitou, ministerstvo ji podle něho ale nevysvětlilo řádně. Ve sněmovně bude chtít diskutovat o právu stavby, jurisdikci a o pravidlech řešení krizí nevojenského charakteru, jako byla covidová epidemie. Večer pro ČT řekl, že ministerstvo obrany ohledně dohody dostatečně nekomunikovalo směrem k veřejnosti, což zavdávalo různým spekulacím.

Předpokládá se, že dohoda i přes částečný odpor opozice díky silné většině vládní koalice v parlamentu nakonec bez větších problémů projde.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v úterý nazval některé spekulace nesmysly. „To, co občas zaznívá ve veřejném prostoru, že to je dohoda, která tady umožňuje budování amerických základen nebo něco podobného, to jsou všechno nesmysly,“ uvedl. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je smlouva v současné době potřebná. „Samozřejmě, že ta souhra s událostmi, které ve světě cítíme, ukázala ještě více na potřebu takové smlouvy,“ poznamenal Rakušan.