Krátce po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 připravili vyjednavači obou stran mírovou smlouvu, která byla podle dříve zveřejněných zpráv, blízko podpisu. Následně ale Kyjev po návštěvě tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona od jednání odstoupil a válka, ve které jsou zřejmě už stovky tisíc mrtvých, pokračuje více než dva roky. Německý list WELT AM SONNTAG má k dispozici exkluzivní kopii sedmnáctistránkového dokumentu mírové dohody. Dnes částečně zveřejněný dokument shrnula ukrajinská agentura UNIAN. Podle Weltu se i po více než dvou letech války tato dohoda zpětně jeví jako výhodná.

Německý nedělník zveřejňuje návrhu smlouvy, na kterém se obě válčící strany dohodly k 15. dubnu 2022. Pouze několik bodů zůstalo „otevřených“. Měli je osobně projednat ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu, který se ale nikdy nekonal. Poté, co Ukrajina začala dosahovat větších úspěchů na bojišti, tedy vytlačila Rusy z okolí Kyjeva a Charkova, Rusko ustoupilo od svých maximalistických požadavků a strany začaly vypracovávat návrh této mírové dohody.

Podle dokumentu byla Ukrajina povinna:

• Dodržovat „trvalou neutralitu“, tj. vzdát se členství ve vojenských aliancích včetně NATO;
• odmítnout výrobu nebo získání jaderných zbraní, nevpustit do země cizí vojska a nepouštět do země zbraně;
• neposkytovat svou infrastrukturu, včetně letišť a námořních přístavů, jiným zemím;
• neprovádět vojenská cvičení se zahraniční účastí a nezapojovat se do žádných vojenských konfliktů;
• právně zakázat „fašismus, nacismus a agresivní nacionalismus“.

Kreml se měl zavázat k těmto bodům:

• žádné další útoky na Ukrajinu;
• v případě útoku na Ukrajinu by garantující země byly povinny podpořit Ukrajinu do 3 dnů;
• Rusko by nebylo proti bezpečnostním zárukám Ukrajině ze strany jiných zemí, tento bod byl podobný pátému článku NATO;
• okupované části Doněcké a Luhanské oblasti by byly částečně ponechány Rusku. Krym a přístav Sevastopol by byly z bezpečnostních záruk vyloučeny, což by fakticky znamenalo předání kontroly nad poloostrovem Rusku.
• Rusko chtělo do smlouvy zahrnout také Bělorusko, zatímco Ukrajina chtěla zahrnout Turecko.

Během jednání Rusko uvedlo, že je připraveno stáhnout své vojáky z Ukrajiny, ale nikoli z Krymu a části Donbasu. Hlavy států měly o podrobnostech stažení vojsk jednat přímo. V komentářích pro WELT to potvrdili dva ukrajinští vyjednavači.

Podle německého listu se text mírové dohody obecně podobá tzv. Istanbulskému komuniké. Jde o dvoustránkový dokument, jehož kopii má rovněž Welt k dispozici. Ukrajina v něm představila své požadavky před jednáním vyjednavačů 29. března 2022 v Istanbulu. Komuniké obsahovalo klauzuli o tom, že status Krymu má být vyjasněn na jednáních během příštích deseti až patnácti let. Tento požadavek však již není součástí konečného návrhu mírové smlouvy.

Nevyřešena zůstala také otázka budoucí velikosti ukrajinských ozbrojených sil. Podle Dodatku 1 Moskva požadovala, aby Kyjev zredukoval svou armádu na 85 tisíc vojáků, v ukrajinské armádě v současnosti slouží asi milion příslušníků. Ukrajina požadovala armádu o velikosti 250 000 vojáků.

Názory se lišily i ohledně množství vojenské techniky. Rusko požadovalo snížení počtu ukrajinských tanků na 342, zatímco Kyjev chtěl počet zachovat na čísle 800. Ukrajina souhlasila se snížením počtu svých obrněných vozidel na 2400, zatímco Rusko požadovalo, aby jich zůstalo jen 1029. Podle Moskvy si měla Ukrajina ponechat pouze 519 dělostřeleckých systémů, Kyjev požadoval 1900.

Ukrajina si chtěla ponechat 600 raketových systémů s dosahem až 280 kilometrů, podle ruského plánu jich mělo být jen 96 a to s maximálním dosahem 40 kilometrů. Moskva navíc požadovala, aby na Ukrajině zůstalo 102 stíhaček a 35 vrtulníků, Kyjev trval na 160 letadlech a 144 helikoptérách. Podle ruských plánů by zůstat Ukrajině dvě válečné lodě, Ukrajinci trvali na osmi.

Podle německého nedělníku, i když klíčové body dohody zůstaly otevřené, návrh ukazuje, jak blízko byly strany v dubnu 2022 k možné mírové dohodě. „Putin a Zelenskyj měli vyřešit zbývající rozpory při osobním jednání, ale po slibném summitu v Istanbulu předložila Moskva další požadavky, s nimiž Kyjev nesouhlasil.“ Mezi takové požadavky, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné, patřilo učinit z ruštiny druhý úřední jazyk, zrušit vzájemné sankce a zastavit soudní spory u mezinárodních soudů.