Počet trestných činů v českém kyberprostoru neustále roste. Pokud bychom porovnali dnešek se situací před deseti lety, je podle ministerstva vnitra různých útoků nebo pokusů o podvod o 745 procent více. Rostou ale rok od roku. Nejčastěji se jedná o tipy a triky, kterými se podvodníci snaží z nic netušících obětí vylákat osobní, nebo dokonce i platební údaje, přibývá ale všech možných přečinů u dětí a v oblasti takzvané mravnostní kriminality. Do boje s nazákonnou činností na internetu se zapojuje čím dál tím více institucí a firem, mezi nimi i banky nebo mobilní operátoři jako O2.

Během posledních deseti let představuje nárůst trestné činnosti v on-line prostoru víc než 745 procent. Podle statistik bylo v Česku v loňském roce registrováno 18 554 skutků kybernetické kriminality. Před deseti lety to bylo 2195 těchto činů. Nejvíce tato trestná činnost kulminovala právě loni, na přesun kriminality do on-line prostoru měla podle odborníků výrazný vliv i covidová pandemie. Při porovnání let 2021 a 2022 přibylo v této oblasti 9036 skutků, což představovalo navýšení o 94,9 procenta. Kybernetická kriminalita rostla ve všech krajích. V Moravskoslezském kraji to bylo o více než 100 procent.

„Bezpečnost v České republice je pořád stabilní tak, jak to bylo v uplynulých letech. Nedochází k nějakým nárůstům, i když slýcháme informace, že například kvůli Ukrajincům dochází ke zvýšené kriminalitě, tak to opravdu není pravda. Co se týká kyberbezpečnosti, tak tady ale ten nárůst opravdu je,“ uvedl nedávno náměstek ministra vnitra Radek Kaňa.

Podle policejního mluvčího Jakuba Vinčálka jsou nejčastěji zastoupenými trestnými činy v online prostředí různé formy podvodných jednání, hacking, mravnostní trestná činnost a podobně.

„Určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení emailových účtů, respektive jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí a v neposlední řadě taktéž např. přístupů do internetového bankovnictví. Dále je nezbytné upozornit, že pachatelé trestné činnosti využívají ke svému nezákonnému obohacení tak sofistikované softwarové nástroje, aby obětem trestné činnosti nebyly kladeny žádné překážky a mohly ihned použít například chytré mobilní telefony k urychlenému dokončení bankovních převodů,“ sdělil redakci.

O2 a další

Právě firmy jako mobilní operátor O2 s kyberkriminalitou bojují různými proostředky. Společnost například spustila portál O2 Cyber News, kde upozorňuje na novinky spojené s tématem. Vedle toho spustila také podcast O2 Místo kyberzločinu, kde postupně upozorňuje na odstrašující příklady a radí lidem i firmám se zabezepečením.

Dalším výrazným problémem jsou pokusy o různé podvody, lákání údajů a vydávání se za někoho jiného ve snaze obohatit se. Asi 70 až 80 procent trestných činů v on-line prostoru je podle ředitele odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Michala Barboříka právě majetkového charakteru.

„Jsou to nejrůznější formy sociálního inženýrství, kterým se snaží pachatelé udělat podvody na občany tak, aby získali přístup k jejich účtům, aby ti lidé sami přišli k bitcoinmatům a naházeli jim tam peníze. Už k tomu zdaleka nejsou využívány jen podvodné maily,“ uvedl Barbořík.

Podle nejnovější zprávy společnosti Kaspersky o spamu a phishingu měly podvodné webové stránky, které napodobovaly stránky známých doručovacích služeb, v roce 2022 nejvyšší procento kliknutí na phishingové odkazy zablokované řešeními Kaspersky (27,38 procenta). Druhé místo v této analýze obsadily internetové obchody (15,56 procenta). Na třetím místě skončily platební systémy (10,39 procenta) a těsně za nimi banky (10,39 procenta).

Podle Olgy Svistunové, analytičky webového obsahu ve společnosti Kaspersky, kyberzločinci zneužívají k páchání svojí trestné činnosti dobrého jména obchodních značek, na jejichž vybudování tvrdě pracovali jiní lidé. Na podvodné webové stránce, která velmi dobře kopíruje stránku zavedené značky nebo online služby, zveřejňují promyšlený obsah, aby vylákali od lidí cokoli od přihlašovacích údajů přes osobní a profesní identitu až po citlivé firemní nebo finanční informace. Může to vést ke ztrátě dat a peněz, ale také k velkému riziku poškození pověsti firmy, protože zpráva o takovém případu může způsobit negativní vnímání značky ze strany veřejnosti.

V on-line prostoru je podle Barboříka nicméně velkým nebezpečím také nárůst trestných činů v oblasti mravnostní kriminality, například držení dětské pornografie nebo navazování kontaktů s dětmi. Z nich se pachatelé snaží vylákat erotické materiály, které využívají pro vlastní uspokojení nebo pro budoucí vydírání a sexuální nátlak na děti.

„Ty příběhy mívají opravdu tragické konce, i když to početně nejsou takové tisíce případů jako majetková trestná činnost, tak důsledky jsou velmi závažné a je třeba tomu opravdu věnovat pozornost,“ podotkl Barbořík.