Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 230 miliard korun odpovídá upravenému výdajovému rámci, který byl odvozen na maximálním možném strukturálním deficitu ve výši 2,25 % HDP. Bude mít zhruba neutrální dopady na dynamiku hospodářského růstu a k většímu snižování deficitu by byla potřeba hledat opatření na příjmové i výdajové straně. Ve svém stanovisku to konstatuje Národní rozpočtová rada (NRR). Vyjádřila se také k pokračování tzv. windfall tax a vyzvala k pokračování konsolidace.

Na konci srpna předložilo ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2025. Vzhledem k tomu, že lze během zářijového projednávání očekávat ještě určité úpravy, se NRR vyjádříme jen k základním parametrům. „Navrhovaný schodek ve výši 230 miliard korun odpovídá upravenému výdajovému rámci, který byl odvozen na maximálním možném strukturálním deficitu ve výši 2,25 % HDP. Z hlediska nastavení fiskální politiky lze konstatovat, že navržený rozpočet bude mít zhruba neutrální dopady na dynamiku hospodářského růstu, neboť strukturální deficit bude stagnovat mírně nad 2 % HDP,“ uvádí rada.

NRR konstatuje, že stagnace strukturálního deficitu je logickým důsledkem absence kvantitativně významných změn v nastavení daňových a výdajových politik. „Zejména na výdajové straně nejsou patrné rozsáhlejší změny v náročnosti jednotlivých agend a nedochází tak k redukci počtu míst placených ze státního rozpočtu. NRR upozorňuje, že omezování prostředků na odměňování zaměstnanců sektoru vládních institucí není bez redukce počtu pracovních pozici dlouhodobě udržitelným řešením,“ míní NRR.

NRR dále upozorňuje, že aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předpokládá pro rok 2026 maximální strukturální saldo ve výši – 1,75 % HDP, což si vyžádá pokračování konsolidačního úsilí. Z hlediska transparentnosti rozpočtového procesu NRR hodnotí pozitivně, že v rozpočtu na rok 2025 se již nepředpokládá deficitní financování Státního fondu dopravní infrastruktury, které NRR v minulosti kritizovala. Veřejné rozpočty se tak prý stanou opět srozumitelnější a přehlednější.

Ve veřejném prostoru se v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na příští rok znovu objevila otázka legitimity a oprávněnosti trvání daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) i pro rok následující, jakkoli dle stávajícího právního pořádku je tato daň daní, kterou je stát oprávněn vybírat právě i v roce 2025.

Dividenda ČEZu je mimořádný příjem

„Pro NRR bylo hlavním smyslem tohoto specifického a dočasného typu zdanění zajištění mimořádných výnosů od těch, kterým energetická a cenová krize let 2022-2023 přinesla neočekávané zisky, a jejich přerozdělení těm, kterým tatáž krize způsobila neočekávané náklady a ztráty, tedy v první řadě domácnostem a nefinančnímu sektoru. Šlo o to, aby náklady na energetickou krizi nešly bez dalšího k tíži veřejného dluhu ČR, což by se bez této daně stalo,“ uvádí analytici NRR.

V této logice NRR v první polovině roku 2024 prezentovala výpočty porovnávající klíčové položky (mimořádné výnosy sektoru vládních institucí a mimořádné náklady téhož sektoru na energetické intervence a stabilizaci trhu) a konstatovala, že s největší pravděpodobností dojde ke srovnání těchto položek v průběhu či na konci roku 2024. „Jednou z nedílných položek mimořádných příjmů byla i část dividendy společnosti ČEZ vyplacená v roce 2023, a to část vyplacená akcionářům nad rámec běžného tzv. výplatního poměru,“ míní NRR.

Logika kalkulace nákladů a výnosů byla na jaře debatována také s ministerstvem financí. Podle NRR je evidentní, že tento výpočet se nemůže bez dalšího striktně držet metodiky tzv. jednorázových a přechodných operací dle ustálené společné metodiky MF ČR a NRR, neboť tato standardní metodika všechny aspekty mimořádných krizí není nikdy schopna pokrýt a vzít v úvahu. Výpočty budou v ad hoc případech vždy mít ad hoc podobu. Proto NRR od počátku ve svých kalkulacích počítala s tím, že část dividendy ČEZ vyplacené v roce 2023 nad rámec dividendy „běžné“ či „obvyklé“ má zcela zjevně mimořádný, neopakovatelný charakter, který přesně odpovídá povaze krize let 2022-2023 a povaze trhu, na němž ČEZ působí. „Tato mimořádnost byla ostatně takto vnímána trhem, decizní sférou i veřejným prostorem,“ uvádí radní.