Írán vyslal jasný signál, že plánuje odpovědět na izraelské útoky mnohem razantněji než v minulosti. Americký deník The Wall Street Journal cituje íránské a arabské představitele, podle kterých se Teherán připravuje na složitou odvetnou operaci, v rámci níž hodlá použít výkonnější bojové hlavice a další zbraně, které v minulých střetech ještě nevyužil.

Tato zpráva přichází ve chvíli, kdy se stupňuje napětí mezi Íránem a Izraelem po nedávném izraelském náletu na íránské území 26. října. Tento útok, který výrazně oslabil strategickou protivzdušnou obranu Íránu, podle izraelských představitelů zvýšil riziko pro Teherán, pokud skutečně zrealizuje své hrozby. „Dnešní Izrael má větší svobodu jednání než kdykoliv předtím. Můžeme zasáhnout kdekoli v Íránu,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Írán své plány již prezentoval arabským diplomatům a naznačil, že jeho reakce nebude omezena pouze na rakety a drony, jak tomu bylo v předchozích útocích. Írán má v plánu využít výrazně silnější hlavice a rozšířit zásahové cíle na izraelské vojenské objekty. Podle zdrojů z The Wall Street Journal jsou zahrnuty i balistické rakety, například Emad a Ghadr, které Teherán použil při útoku 1. října, a také novější a pokročilejší rakety Kheibar Shekan a Fattah.

Zásadní změnou v tomto plánovaném útoku je i to, že by se mohla zapojit konvenční íránská armáda, nejen obvyklé Íránské revoluční gardy, které mají dlouhodobě na starosti otázky bezpečnosti vůči Izraeli. Podle íránských úředníků bylo toto rozhodnutí učiněno poté, co Írán přišel o čtyři vojáky a jednoho civilistu během izraelského náletu. „Naše armáda přišla o lidi, takže odpověď je nutná,“ řekl íránský představitel a dodal, že Teherán zvažuje použití iráckého území jako odrazového bodu pro některé operace.

Arabští diplomaté, kteří byli s plány seznámeni, mají obavy, že by Izrael mohl tentokrát bez ohledu na varování zaútočit na íránská jaderná a ropná zařízení, což by pro Írán mělo závažné ekonomické a bezpečnostní důsledky. Izrael dosud od takových zásahů upustil, ale jak Netanjahu uvedl minulý týden, prioritou země stále zůstává zabránit Íránu v získání jaderných zbraní.

Íránské vedení také sleduje politickou situaci v USA, kde se blíží prezidentské volby. Írán nechce svým útokem ovlivnit americké volby, uvedl íránský představitel, a proto by reakce mohla přijít až po úterním hlasování. Dle íránských zdrojů by Írán preferoval kandidaturu Kamaly Harrisové před návratem Donalda Trumpa, což potvrzují i americké zpravodajské služby.

V souvislosti s možným vývojem vyslala americká armáda do regionu dodatečné vojenské prostředky, včetně bombardérů B-52, tankovacích letounů a torpédoborců, aby byla schopná rychle reagovat a pomoci bránit Izrael. Pentagon zároveň uvedl, že stávající letecká podpora v oblasti bude částečně nahrazena jinými jednotkami.

Prezident Íránu Masúd Pezeškian přislíbil, že Teherán na izraelské útoky nenechá bez odpovědi, avšak naznačil, že případné příměří v Gaze a Libanonu by mohlo změnit formu a intenzitu reakce. Zatímco USA prohlásily, že jejich vojenské síly se na posledním izraelském útoku nepodílely, další vývoj situace může vyžadovat podporu ze strany amerických jednotek v regionu.

V této situaci, kdy je míra rizika stále vysoká, zůstává otázkou, zda se Írán spokojí s varováními, nebo skutečně podnikne tvrdší odvetná opatření, jak naznačuje jeho aktuální rétorika.