Úniky pracovních materiálů ministerstva financí neberou konce. Tentokrát přinesla Česká televize návrh, který by nově zaváděl odvody na nemocenské pojištění ve výši 1,1 procenta hrubé mzdy, v průměru by se tak jednalo o více než 400 korun měsíčně. Naopak stát by nezaváděl karenční dobu, tedy opatření, při němž by lidé nedostávali první tři dny nemoci náhradu mzdy. Jde o další ze série úniků, kterým se vláda snaží dle svých slov zabránit.

Nejnovější uniklý návrh hovoří o povinných platbách na nemocenské pojištění s tím, že by nebyla zavedena karenční doba. Podle informací z materiálu by toto opatření mohlo státu přinést až 24 miliard do rozpočtu. Ministerstvo financí odmítlo návrh komentovat, vláda totiž v polovině dubna uvedla, že se již nebude k uniklým pracovním materiálům jakkoliv vyjadřovat (psali jsme zde). Konkrétní parametry takzvaného konsolidačního balíčku mají být představeny v nejbližších týdnech, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hovořil o tom, že by dohodu chtěl mít hotovou již příští týden.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zavedení odvodu nepodporuje, není ale ani úplně proti. Jde o jeden z návrhů, o němž vláda diskutuje. „Pro KDU-ČSL je opětovné zavedení karenční doby nepřípustné,“ řekl Jurečka.

Jedná se jen o další ze série uniklých návrhů, které i prezident Petr Pavel označil za balónky, jimiž vláda testuje reakci veřejnosti. Naposledy se jednalo například o změny v sazbách DPH, kdy se měla nižší sazba sjednotit a zvýšit na 14 procent. Mělo se jednat mimo jiné o návrh přesunutí části služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. Návrh by zvýšil příjmy státu podobně jako nemocenské pojištění o 24 miliard korun ročně. Tento návrh odmítli koaliční partneři a představitelé vlády uvedli, že se jedná pouze o pracovní materiál.

O ekonomických opatřeních má být jasno během pár týdnů

Veřejně se také hovoří o zrušení či snížení státní podpory stavebního spoření, zrušení slevy na manžela či manželku, zrušení školkovného, zvýšení odvodů OSVČ, ale také o snížení počtu státních úředníků. Koaliční partneři přichází i s vlastními balíčky, například hnutí STAN hovoří o 150 miliardách s tím, že bude třeba zvýšit i přímé daně, podobně hovoří také KDU-ČSL. Piráti ve vlastním balíčku navrhují mimo jiné stabilizovat kurz koruny podle dánského modelu nebo zamezit daňovým únikům. O zmíněném školkovném by lídři koalice měli podle ČT jednat už ve středu. Stanjura chce taky snížit objem vyplácených dotací, a to až o desítky miliard korun. Změny by mohly být i u spotřebních daní z cigaret a tabákových výrobků.

Šéf hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan deníku Echo24 před časem sdělil, že jediný způsob, jak zabránit dalším únikům, je představením oficiálního znění konsolidačního balíčku. O tom, že jsou podobné úniky neprofesionální, hovořil pro Echo24 i šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Představitelé vlády se shodli, že unikající pracovní materiály ubližují veřejnosti, protože ovlivňují její očekávání, přitom řada návrhů není ani prodiskutována.

Mluvčí ministerstva financí Petr Habáň pro Echo24 řekl, že aktuálně probíhají jednání na úrovni nejužšího vedení stran vládní koalice, jejichž výsledkem by v následujících týdnech mělo být dosažení finální dohody a představení komplexního balíčku konsolidačních opatření snižujících strukturální saldo státního rozpočtu již pro příští rok o nejméně 70 miliard korun (tj. 1 % HDP).

„Předpokládáme, že finální koaliční dohody by mělo být dosaženo zhruba do poloviny května tak, aby legislativní návrh konsolidačního balíčku dostali poslanci k projednání v 1. čtení před sněmovními prázdninami. Následný řádný legislativní proces by proběhl ve druhé polovině roku a konsolidační opatření obsažená v balíčku by tak začala platit od 1. ledna 2024,“ uvedl Habáň. MF připouští, že mnohé z připravovaných úsporných opatření přitom lze aplikovat již na zlepšení vývoje hospodaření letošního státního rozpočtu.