Na Pražském hradě panuje poslední týdny poměrně napjatá atmosféra. Pouhý půlrok po nástupu Petra Pavla do prezidentského úřadu se v jeho okolí protočila celá řada lidí, změnila se struktura a čeká se, co bude dál. Médii čím dál tím častěji probublávají informace o jisté Pavlově neobratnosti, které využívá jeho okolí v zápasu o moc. Proti sobě se teď totiž viditelně staví dvě hradní křídla. Jak si teď jejich jednotliví představitelé stojí?

Petr Kolář

Poradce, označovaný jako „přítel po boku“. Bývalý diplomat, velvyslanec v USA i Rusku a byznysmen původně plánoval kandidovat na prezidenta sám, nakonec to byl on, kdo pomohl „stvořit“ kandidáta Petra Pavla. V posledních měsících méně viditelný, stále však zůstává klíčovým poradcem hlavy státu především v oblasti zahraniční politiky.

Kuriózní je, že Kolář je oficiálním členem aktuální Pavlovy delegace ve Spojených státech, kde měl prezident naplánovanou návštěvu firmy Colt CZ Group v Hartfordu, kde je Kolář přitom zaměstnán. Zdůraznil, že s nápadem navštívit Colt v Connecticutu nepřišel, dozvěděl se o tom až z prezidentova programu. „Nápad navštívit Colt nevznikl u mě, myslím, že vznikl někde na zahraničním odboru, a to z toho důvodu, že se jedná o naši velkou investici v zahraničí,“ uvedl Kolář. „Pan Petr Kolář, který v USA pět let pracoval jako úspěšný velvyslanec, je v delegaci prezidenta republiky jako jeho poradce. Její součástí je i další poradce Ladislav Miko,“ potvrzuje přitom Pražký hrad.

Tomáš Lebeda

Politolog a šéf odboru vnitřní politiky. Lebeda je hlavní Pavlův člověk v domácích otázkách. Obecně se má za to, že tvoří většinu strategií a politiky kupříkladu vůči vládě Petra Fialy. S dalším vlivným člověkem, místopředsedou Ústavního soudu Vojtěchem Šimíčkem se stará o výběr nových ústavních soudců. Kvůli výběru kandidáta Roberta Fremra a kvůli prezidentově kontroverznímu podpisu pod vládní úpravou valorizace penzí se na čas spekulovalo o jeho možném odchodu, podle zdrojů redakce má ale pozici zatím pevnou.

Jana Vohralíková

Šéfka kanceláře prezidenta republiky. Platí za zkušenou úřednici, která jako vedoucí Kanceláře Senátu působila ještě za Jaroslava Kubery (ODS) i jeho nástupce Miloše Vystrčila (také ODS). Současně se o ní ale také hovoří jako o náročné manažerce, která je schopna velkých personálních změn a s tím spojených peněžních přesunů. Považuje se za zástupkyni novějšího křídla, které na Hrad přišlo až po volbách a soupeří s těmi, kteří s Pavlem prošli volbami. Nemá moc vliv na obsah, ale spíše na personálie a to, kdo bude hlavě státu jak blízký.

„Odděluje se tu ta profesionální, byrokratická skupina, která ovládá ten proces, ty detaily, termíny a lhůty, a takovéto kampaňové jádro, které se stále snaží, aby značka kandidáta široce zářila a neudržoval se tolik ten vnitřní formalismus,“ popisuje politolog Jan Kubáček. Vohralíková je zastánkyní právě toho prvního světa.

Tomáš Richter

Původní šéf poradního týmu. Média nedávno přišla s tím, že brzy skončí ve funkci. Hrad pak sdělil, že má smlouvu s prezidentskou kanceláří uzavřenou do konce roku. Obsahuje úkoly, které má splnit, uvedl odbor komunikace. Richter dodal, že předpokládá, že jeho mise bude naplněna během podzimu. Dříve přitom platil za jednoho z hlavních lidí v okolí prezidenta. Spíše zástupce druhého světa.

Jan Kysela

Profesor ústavního práva z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vede panel odborníků, který Petru Pavlovi pomáhá s výběrem kandidátů na Ústavní soud. Kysela platí za jednoho z největších expertů ve svém oboru v republice, jeho role je ovšem spíše poradní, větší vliv mají spíše Lebeda se Šimíčkem. Šéf panelu se s prezidentem vídá spíše sporadicky. Naposledy jsme se viděli asi v květnu,“ řekl redakci na začátku září těsně předtím, než Pavel na Ústavní soud nominoval soudce Pavla Simona.

Mluvčí v nemilosti

Kromě Richtera se v poslední době odehrály i jiné změny. S platností k úterý 5. září byl zrušen kabinet prezidenta Petra Pavla, skončila jeho ředitelka Linda Jozwiak Kopecká. O den později byl zřízen sekretariát prezidenta, jehož vedoucí se stala Lucie Obdržálková. Na uvolněnou pozici ředitele odboru komunikace zatím nikdo vybrán nebyl. Do minulého úterý jej vedla Markéta Řeháková, která nadále zůstala jen Pavlovou mluvčí.

Proměnil se i legislativní a právní odbor Hradu. Jeho ředitel Václav Pelikán odchází do důchodu, Hrad podle serveru opustí i právní poradce Petr Pánek.

Bývalá velvyslankyně v Bosně a Hercegovině, Srbsku a Slovinsku Ivana Hlavsová má pak nově na Pražském hradě na starosti domácí protokol. Hlavsová oddělení vnitřního protokolu vede od začátku září. Odbor protokolu jako celek řídí Tomáš Pernický, dřívější velvyslanec v Bělorusku a Gruzii.

Objevila se také informace o tom, že tajemník Radko Hokovský nebude mít tak intenzivní přístup k Pavlovi jako dosud.

Hrad dlouhodobě důvody změn komentovat nechce. „Co se týče personálních věcí, nepovažujeme za vhodné je komentovat ve veřejném prostoru,“ uvedl odbor komunikace Hradu.

Prezident nemá být manažerem

Podle Kubáčka jsou změny ohrožením Pavlovy pozice. „Pokud rezignuje na tu svou vůdčí pozici, stane se, že Pražský hrad bude fungovat nehledě na Petra Pavla a trochu jemu navzdory, čímž se stane spíše spoluhráčem, a ne iniciátorem,“ soudí. Kdyby nenásledoval své předchůdce, může se stát, že se čtvrtý český prezident dostane do izolace a ostatní budou více zajímat názory jeho okolí, a ne jeho samotného, dodává.

Politolog Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity poznamenává, že ne všechno rozhodování by ale mělo být na Pavlovi. „Prezident asi nemá být manažer, který by svůj servisní tým organizoval, na to má především kancléřku - je její odpovědností, aby co nejrychleji rozdělila kompetence, zodpovědnosti a snažila se o dělnou atmosféru,“ míní.

Změny na Pražském hradě přikládá především rozdílnosti všech zapojených a snaze nynější administrativy se odlišit od úřadu Miloše Zemana. „K té situaci přispívá řada faktorů: velká personální obměna i mezi úředníky po odchodu prezidenta Zemana, nutnost definovat procedury fungování prezidentské administrativy, protože není (případně se nechce) nač navazovat, různá organizační kultura, kterou si s sebou lidé kolem Petra Pavla přinesli (někteří přišli ze státní správy, jiní z akademického prostředí, jiní ze soukromé sféry/neziskovek, další z byznysu), a zároveň určitě i to, že mohou zastupovat různé zájmy a mají různé osobní ambice, aspirace, sympatie a antipatie,“ dodává Chytilek.