Kauza Čapí hnízdo se i po vynesení nepravomocného rozsudku vleče. Čeká se totiž na to, až soud vypracuje písemné odůvodnění svého rozhodnutí a na následné případné odvolání státního zástupce Jaroslava Šarocha, který si ponechal lhůtu. Až poté bude moci práci žalobců zhodnotit pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta deníku Echo24 řekla, že soud ani Šaroch ještě neučinili potřebné kroky. Na vyhotovení písemné verze rozsudku se může čekat i měsíce.

„S písemným odůvodněním se mohu seznámit až poté, kdy je soud vypracuje. V této chvíli nemám informaci, že by se tak stalo. Následně budeme vyžadovat stanovisko dozorového státního zástupce a až poté mi standardně jako v jiných trestních věcech bude předloženo stanovisko státního zástupce, který konal dohled,“ popsala současný stav věcí Bradáčová.

Soudce Městského soudu v Praze Jan Šott oznámil osvobozující rozsudek pro expremiéra Andreje Babiše a jeho bývalou poradkyni Janu Nagyovou letos 9. ledna. Obžaloba tvrdila, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Babiš byl v říjnu 2017 obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU. Podle soudce Šotta ale není skutek popsaný v obžalobě trestným činem.

Právní zástupci šéfa hnutí ANO po přednesení rozsudku konstatovali, že je osvobození překvapilo, podobně jako žalobce Šaroch si nicméně ponechali lhůtu pro odvolání.

Mnohaměsíční čekání

Odvolání ze strany státního zastupitelství ale patrně ještě dlouho nepřijde. Šaroch totiž musí počkat, až soud vyhotoví odůvodnění svého rozhodnutí a Šott už dříve uvedl, že spis k případu má přes 35 tisíc stran. „Ještě takovou zprávu od předsedy senátu nemám,“ potvrzuje mluvčí soudu Adam Wenig, že rozsudek žalobcům odeslán nebyl.

„V takto složitých věcech se běžně na rozsudek soudu čeká měsíce, v extrémním případě rok. Neříkám, že by to tak mělo být, neříkám, že by to mělo být považováno za normu, ale momentálně to tak prostě je,“ komentuje pro Echo24 právník Tomáš Sokol.

„V tomto případě si myslím, že pokud není pan soudce nějak výkonnější, bude rozsudek za tři čtyři měsíce (...) Teď se bude čekat na odůvodnění odvolání, pak se to patrně pošle k vrchnímu soudu. Nedivil bych se, kdyby to odvolací soud nestihl projednat letos, pod tlakem veřejnosti to stihne možná tak v listopadu,“ dodává bývalý ministr vnitra.

Rychlost soudního řízení

Podle prozatím poslední zprávy ministerstva spravedlnosti je průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení – průměrně 205 dní namísto 201.

Čapí hnízdo bylo u soudu necelé tři měsíce, celé trestní řízení se táhne déle. Babiš byl poprvé obviněn v roce 2017 poté, co jej sněmovna vydala k trestnímu stíhání.

Obecně by trestní řízení mělo být co nejkratší, aby se dosáhlo „rychlé spravedlnosti.“ Podle emeritního soudce Ústavního soudu Jana Musila je pro to několik důvodů. „Kriminologové by pravděpodobně na první místo zařadili preventivní účinek rychlého trestního postihu – trest následující co nejdříve po spáchaném deliktu má nejvyšší odstrašující účinek. Veřejnost se názorně přesvědčuje o tom, že policejní a justiční systém účinně funguje, což má nepopiratelný brzdící (kriminoinhibitivní) účinek na potenciální pachatele, ostatní (řádní) občané takový postup pozitivně oceňují,“ míní.

S přibývajícím časem si průtahy vybírají svou daň také na potenciálních obětech trestných činů. Příliš dlouhý proces také negativně ovlivňuje množství a kvalitu důkazů. „Dlouhé trestní řízení je nehospodárné, zatěžuje nadměrně justiční systém, odčerpává pracovní kapacity, zvyšuje jeho náklady,“ uzavírá soudce.