Izraelská armáda v úterý druhým dnem pokračovala v masivních leteckých úderech na pozice Hizballáhu v Libanonu, které si podle poslední bilance tamních úřadů vyžádaly přes 550 mrtvých včetně dětí a žen a více než 1800 zraněných. Izrael tvrdí, že nejrozsáhlejší nálety od války z roku 2006 míří na sklady zbraní a odpaliště raket Íránem podporovaného šíitského hnutí. Hizballáh v úterý palbu opětoval směrem na sever Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael bude v úderech na Hizballáh pokračovat.

Izraelský ministerský předseda zdůraznil, že židovský stát nevede válku proti libanonskému lidu, nýbrž proti Hizballáhu. Z jihu Libanonu však byly v posledních dvou dnech nuceny uprchnout další desetitisíce lidí. O vypjaté situaci na Blízkém východě a zejména v Libanonu hovořili světoví lídři na Valném shromáždění OSN a vyzývali k diplomatickému řešení konfliktu.

Izraelská armáda oznámila, že v pondělí zasáhla přibližně 1600 cílů spojených s Hizballáhem. Představitel letectva podle izraelských médií řekl, že jde o nejrozsáhlejší operaci v historii izraelských vzdušných sil, která mění operační situaci a realitu na severu Izraele. Netanjahuova vláda si vytyčila za další z cílů války v Pásmu Gazy, kterou vede proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho brutální útok na Izrael z loňského října, návrat asi 60.000 obyvatel na sever Izraele. Ti se z tohoto území museli evakuovat poté, co oblast začal Hizballáh ostřelovat jako výraz podpory Palestinců ve válce v Gaze.

Armáda pokračovala v úderech v jižním Libanonu také v úterý dopoledne a opět vyzvala Libanonce, aby se evakuovali z míst blízko pozic Hizballáhu a z obytných domů, kde hnutí podle ní skladuje své zbraně. Hizballáh naopak ráno uvedl, že podnikl několik útoků na izraelské vojenské cíle a že mezi terči byla továrna na trhaviny v Izraeli zhruba 60 kilometrů od hranic.

Podle zatím poslední dostupné bilance libanonského ministerstva zdravotnictví si údery za pondělí a úterý dosud vyžádaly životy 558 lidí, včetně 50 dětí a 94 žen, zraněno bylo nejméně 1835 osob. Z údajů, které nebylo možné bezprostředně ověřit, není jasné, v kolika případech šlo o příslušníky Hizballáhu a v kolika o civilisty.

This is not Gaza

This is Lebanon,

At least 182 people killed by lsrael. pic.twitter.com/vkaIwymHpM

— Muhammad Smiry 🇵🇸 (@MuhammadSmiry) September 23, 2024

Izraelská armáda dále oznámila, že při úterním úderu na jižním předměstí Bejrútu zabila Ibrahíma Kubaisiho, jehož označila za velitele raketových jednotek libanonského hnutí Hizballáh, zodpovědného za raketové útoky vedené z Libanonu proti Izraeli. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při tomto útoku zemřelo šest lidí a 15 osob bylo zraněno. Hizballáh se k úderu nevyjádřil, zdroj blízký hnutí ale agentuře AFP úmrtí velitele potvrdil.

Situací na Blízkém východě se v úterý zabývají světoví lídři, kteří jsou v těchto dnech v New Yorku na 79. zasedání Valného shromáždění OSN. Šéf diplomacie EU Josep Borrell na jeho okraj řekl, že současná eskalace napětí mezi Izraelem a Hizballáhem se téměř dostala na úroveň války. „Pokud tohle není válečná situace, pak nevím, jak to nazvat,“ řekl Borrell a dodal, že velkou cenu platí civilisté. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 uvedli, že stupňování konfliktu nikomu prospěch nepřinese.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že svět si nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou, která je podle něj nepřetržitou noční můrou a hrozí, že stáhne dolů celý region. S odkazem na současné izraelské nálety proti Hizballáhu poznamenal, že „Libanon je na hraně“.

Americký prezident Joe Biden svůj projev na půdě OSN využil k tomu, aby znovu vyzval Izrael a Hamás k dojednání příměří a ukončení téměř rok trvající války v Pásmu Gazy. Volal také po diplomatickém řešení konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem a zdůraznil, že válka v Libanonu není v ničím zájmu. „Diplomatické řešení je stále možné, dokonce je to jediná cesta k trvalé bezpečnosti,“ prohlásil šéf Bílého domu, který po 50 letech ve vrcholné politice prožívá poslední měsíce ve volené funkci. Podle některých amerických médií působí Bidenova výzva k ukončení bojů v Gaze jako pouhá formalita a někteří činitelé v Bílém domě již dospěli k závěru, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem není do konce roku dosažitelná.

Účast na zasedání obnovil i libanonský premiér Nadžíb Mikátí, který ji původně zrušil kvůli jinému izraelskému útoku na předměstí Bejrútu, při němž v pátek zemřelo nejméně 45 lidí, včetně 16 členů a velitelů Hizballáhu. Mikátí už v pondělí označil izraelské útoky za „vyhlazovací válku“ a „destruktivní plán, jehož cílem je zničit libanonské vesnice a města“.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval všechny strany, které mohou nějak ovlivnit dění na Blízkém východě, aby tak učinily a zastavily další zesilování konfliktu. Ke společnému mezinárodnímu úsilí o zastavení bojů vyzvaly i mnohé blízkovýchodní země. Velký počet civilních obětí označil za nepřijatelný mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Matthew Saltmarsh. Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Libanon v Ženevě řekl, že některé nemocnice v Libanonu už jsou přeplněné. Tisíce zraněných přitom přijaly nemocnice už minulý týden, kdy v zemi vybuchly tisíce pagerů a vysílaček používaných zejména členy Hizballáhu.

Izraelské letecké údery posledních dvou dnů způsobily v Libanonu paniku a chaos, desítky tisíc lidí z jihu začaly prchat na sever do Bejrútu či ještě dál, hlavní silniční tahy byly ucpané. Někteří lidé našli útočiště ve školách, které i v úterý na řadě míst zůstaly zavřené. V Bejrútu v úterý byly zavřené i některé obchody. Libanonský ministr pověřený organizací krizových operací řekl, že 89 škol a dalších zařízení nyní slouží jako provizorní přístřeší pro více než 26.000 lidí, kteří uprchli před tím, co označil za „izraelská zvěrstva“. Stovky lidí odcestovaly do střední Sýrie, kde přitom mnoho let zuřila občanská válka. OSN hovoří o dalších „desítkách tisíc“ lidí, které musely kvůli současným úderům opustit své domovy na jihu Libanonu, od začátku přeshraničních střetů z loňského října už přitom podle OSN uprchlo z měst a vesnic na jihu Libanonu přes 110.000 lidí.

Kvůli bojům byla také zrušena řada leteckých spojení do Bejrútu a Tel Avivu. Pražské letiště zatím zrušené lety do Tel Avivu neeviduje, uvedla jeho mluvčí.