Maďarská společnost MOL je ochotná ukončit svou závislost na dovozu ruské ropy, pokud Evropská unie finančně podpoří její přechod na alternativní dodavatele a technologie. Podle Györgye Bacsy, výkonného viceprezidenta pro strategické operace skupiny MOL, která provozuje jedinou maďarskou rafinerii zpracovávající ruskou ropu, by rafinerie mohly být připraveny na nové zdroje do konce roku 2026. Informuje o tom například Politico.

Přizpůsobení maďarských rafinerií na jiné druhy ropy však vyžaduje investice ve výši 500 milionů dolarů (přibližně 12 miliard korun), uvedl Bacsa. MOL požaduje, aby EU přispěla „několika stovkami milionů“ na pokrytí těchto nákladů. „Momentálně nedostáváme žádnou podporu, protože rafinerie nejsou způsobilé pro unijní pomoc, ani když jde o zajištění dodávek či energetickou bezpečnost,“ řekl dál Bacsa. „Proto ten přesun děláme svým tempem a podle toho, co si můžeme dovolit,“ dodal.

S 808 čerpacími stanicemi je MOL rovněž druhým největším provozovatelem sítě čerpacích stanic na českém trhu.

V současnosti platí pro Maďarsko výjimka z dovozu ruské ropy do roku 2027, jelikož se, podobně jako Slovensko a Česká republika nachází ve vnitrozemí. Maďarsko navíc své nákupy ruské ropy a plynu v poslední době zvýšilo, čímž využívá zvýhodněné ceny od ruských dodavatelů.

Maďarsko při odběru ruské ropy dlouhodobě argumentuje nedostatkem ropy z jiných zdrojů a sníženou cenou ze strany Ruska. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó o energetických potřebách Maďarska mluvil na ekonomickém fóru v Petrohradě na začátku června. Tam uvedl, že Maďarsko potřebuje ročně 8,5 milionu krychlových metrů plynu a 8 milionů tun ropy. Přibližně 80 % těchto energetických zdrojů pocházelo z Ruska. „Od žádné země jsme neobdrželi nabídku na stejný objem ropy a plynu, s využitím stejné infrastruktury, se stejným stupněm bezpečnosti dodávek a za stejnou cenu,“ řekl. „Proto považujeme všechny pokusy EU omezit dovoz ropy z Ruska za útok na naši suverenitu,“ dodal. Podle Szijjártóa není Maďarsko schopno bez Ruska zajistit svou energetickou bezpečnost.

Maďarská společnost MOL, pod kterou spadá i slovenský Slovnaft, uvedla, že řeší náhradu dodávek s Srbskem. Maďarsko počítá s napojením na srbský ropovod v roce 2025. Srbsko zase v minulých letech napojilo svou síť na Bulharsko. Uvedené toky ropy mají tu výhodu, že přes ně tekoucí ropa obchází ukrajinské území. Maďarsko pak odmítá nabídku více využívat ropovod Adria z Chorvatska, obává se údajné nestability dodávek a nedostatku kapacity. V současnosti odebírá z tohoto ropovodu jen 2,2 milionu tun ropy.

György Bacsa varuje, že EU může ukončit výjimku pro ruskou ropu bez řešení dlouhodobého zabezpečení dodávek pro regiony jako Maďarsko a Slovensko. Nový evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen navíc plánuje představit plán, jak ukončit zbylé nákupy ruských fosilních paliv. Bacsa zdůraznil, že plán musí zohledňovat regionální rozdíly. „Z pohledu západní Evropy to vypadá snadno, ale pro Slovensko a Maďarsko to znamená, že jsme ponecháni napospas,“ uvedl.

MOL má s ruským Lukoilem dlouhodobou smlouvu na dodávky ropy. Bacsa uvedl, že firma je připravena smlouvu obnovit, pokud to bude právně možné.

Rafinérie MOL zásobují i Slovensko a Českou republiku. Česko se však rozhodlo investovat do rozšíření ropovodu TAL+. Od roku 2025 by tak mělo odebírat ropu nikoliv z Ruska, ale plně tranzitem z Terstu.