Evropský parlament není v pravém slova smyslu parlament, jaký známe například v České republice. Prakticky v něm totiž chybí opozice a jednotlivé národní strany se sdružují ve frakcích, které mají větší či menší vliv. Deník Echo24 přináší přehled, jaké jsou frakce v EP, jaký mají vliv a v jakých „rodinách“ byly v končícím volebním období usídleny české strany.

Poslanci a poslankyně EP tvoří politické skupiny – nejsou organizováni podle státní, ale podle politické příslušnosti. V Evropském parlamentu je v současnosti 7 politických skupin. K utvoření jedné je třeba 23 členů a musí v ní být zastoupena nejméně čtvrtina členských států. Poslanci nemohou patřit k více než jedné politické skupině.

V tomto volebním období je nejsilnější Evropská lidová strana (EPP), od níž mimochodem získala v březnu oficiální nominaci na obhajobu pozice předsedkyně Evropské komise současná šéfka Ursula von der Leyenová, z frakce pochází také předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Součástí evropských lidovců jsou z českých europoslanců lidovci Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová, dále Luděk Niedermayer a Jiří Pospíšil (oba TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN). Cílem EPP je „vytvořit konkurenceschopnější a demokratičtější Evropu. Mezi další priority patří migrace, obchod a pracovní místa“.

Další zásadní frakcí je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), která byla v tomto období co do počtu poslanců druhou nejsilnější. Skupina se profiluje výrazně proevropsky a zaměřuje na sociální otázky, včetně rovnosti a boje proti změně klimatu. Součástí této frakce se stala během volebního období česká europoslankyně Radka Maxová, která kandidovala v roce 2019 za hnutí ANO, nicméně v průběhu výkonu mandátu hnutí opustila a přestoupila z frakce Renew Europe právě do S&D.

Právě frakce Renew Europe (RE) je z pohledu českého voliče rovněž hodna pozornosti, především z toho důvodu, že v ní, alespoň zatím, jsou europoslanci z hnutí ANO, včetně jedné z nejvlivnějších europoslankyň – Dity Charanzové. Zároveň disponuje tato frakce třetím nejsilnějším poslaneckým klubem. Renew Europe je proevropská skupina, která se chce zaměřovat na potřeby občanů a hledat řešení evropských problémů v rámci Unie.

Následují s výraznějším odstupem s ohledem na počet mandátů další frakce. Mezi nimi jsou Zelení/Evropská svobodná aliance. K této frakci na evropské úrovni patří Piráti, tedy Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja a Markéta Gregorová. Zelení/EFA se zaměřují na životní prostředí a sociální spravedlnost. Chtějí řešit změnu klimatu prostřednictvím zelené revoluce v energetice a zaručit lidská práva a rovnost pro všechny.

V páté frakci, rovněž z českého pohledu důležité, byť alespoň při pohledu na dosavadní počet mandátů ne tak silné, jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Členy této frakce jsou poslanci z ODS v čele se současným lídrem koalice Spolu Alexandrem Vondrou. Podle programu ECR potřebuje Evropa změnu směrem k decentralizaci a menší byrokracii. ECR chce podporovat spravedlivý a volný obchod a hospodářské oživení, růst a konkurenceschopnost, jakož i reformu migračního systému EU.

Zbývajícími frakcemi jsou Levice v Evropském parlamentu, jejíž členkou je europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) a Identita a Demokracie (ID), v níž jsou zařazení poslanci z SPD. Právě poslední zmíněná frakce je výrazně euroskeptická a má velkou šanci po volbách posílit.

Přesuny u menších frakcí, posílení krajní pravice

Odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha uvedl, že nyní probíhá debata, jestli některé české strany historicky zakotvené v určitých politických rodinách se nepřesunou k jiných politickým frakcím. „To má různé výhody a nevýhody. V malé frakci můžete být poměrně silní, ve velké frakci máte zase lepší celkové postavení, ale zase horší přístup k příležitostem se zviditelnit,“ uvedl Říha.

Expert na evropskou politiku Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že k žádnému velkému zemětřesení v EP nedojde. „Vlivné a nejsilnější frakce typu EPP spíše dokonce posílí, než že by oslabily. Případně zůstanou v podobné pozice – to se bude velmi pravděpodobně týkat socialistů. K přesunům naopak dojde mezi menšími skupinami, dá se očekávat výrazný pokles frakce Zelených a Renew Europe. Zcela jistě posílí, a to výrazně – nicméně v řádu nižších desítek poslanců – euroskeptikové a radikální pravice,“ uvedl Kaniok s tím, že jako po každých volbách změní čísla nové strany, jejich poslanců bude také několik desítek.

„U těch bude záležet, do jaké frakce vstoupí. Vyloučit samozřejmě nelze ani přestupy mezi frakcemi – třeba v české politice se debatuje o tom, kde skončí ANO (dnes Renew Europe) či STAN (dnes EPP),“ poukázal Kaniok.

Konkrétně se zmínil o frakci ID. „Pokud jde o skupinu ID, ta určitě posílí. Jednak si polepší její stávající členové, to je patrné, za druhé lze čekat, že se k ní přidají některé nové strany či některé strany, které nyní v žádné frakci nejsou,“ uvedl a připomněl, že frakce vyloučila stranu Alternativa pro Německo (AfD). Důvodem jsou skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha.​ „​​​​​​Vyloučení AfD je podle mého názoru signál snahy distancovat se od jakéhokoliv spojení s extrémy typu nacismus či rasismus a učinit frakci atraktivnější,“ řekl pro Echo24 Kaniok.