Proklamace tuzemských politiků, že se Česko zbavilo své závislosti na ruském plynu, jsou od minulého měsíce poněkud v rozporu s údaji z předávací stanice v Lanžhotu. Od začátku října totiž plyn na této hraniční stanici už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. A to v objemu až 100 gigawatthodin denně. Výrazných až čtyřicet procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda s odvoláním na data Eustream a Bloomberg.

Kovanda současně připomněl, že se také zároveň prohlubuje závislost Česka na ruské ropě. Z dat ČSÚ plyne, že v letošním první pololetí dovezla Česká republika největší objem ruské ropy za všechna první pololetí v celém období od roku 2010, tedy ještě daleko před sankcionovanou ruskou anexí Krymu. „Přesto je třeba vnímat daný vývoj v širším kontextu. Česká republika má nyní lépe než před invazí Ruska na Ukrajinu zajištěné alternativní cesty – cesty pro dovoz neruských energií –, případně od loňska výrazně pokročila v budování takových cest,“ popsal Kovanda.

Podle ekonoma v případě plynu sice Česko jeho dovoz z Ruska letos v říjnu obnovilo, ale je nyní snazší než vlastně kdykoli v minulosti se zcela přeorientovat na dodávky plynu takové, jež by byly zcela ne-ruského plynu. „To ostatně příznivě kvituje také ratingová agentura Moody’s, která Česku, resp. jeho veřejnému dluhu v pátek z velké části právě díky uskutečněnému nebo potenciálně uskutečnitelnému snížení objemu dovozu energií z Ruska zlepšila ratingový výhled,“ vysvětlil Kovanda s tím, že Česko nyní může snáze než kdykoli v minulosti dovážet plyn z Norska a z dalších částí světa mimo Rusko, a to zejména díky získání kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, resp. pro příští léta dále pak i v Německu.

Jak upozornil Kovanda na základě dat, v porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo letos od začátku roku do konce září z Ruska Česko o takřka 750 tisíc tun více ropy než ve stejném období před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká. Podle dat Českého statistického úřadu letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů. To je největší množství od roku 2010. "Hodnota dovozu ruské ropy do Česka letos od ledna do září pololetí překonala 35 miliard korun," dodal Kovanda.

V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je tak letos nejvyšší minimálně od roku 2012, vyplývá z údajů společnosti Mero.

"Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025," upozornil ekonom. A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod, IKL, vede surovinu až do Česka.

Americká ratingová agentura Moody‘s Investors Service zlepšila výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. To znamená, že se zhoršením ratingu v dohledné době nepočítá. Zdůvodnila to právě zejména výrazným snížením rizika v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska.

Česká republika podporuje snahu Slovenska o prodloužení výjimky ze sankcí, která aktuálně do 5. prosince umožňuje výrobu a vývoz produktů z ruské ropy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po pátečním setkání se slovenským předsedou vlády Robertem Ficem v Praze. Podle Fica je proces na úrovni Evropské komise na dobré cestě.

Výjimka ze sankcí vůči Rusku slovenské rafinerii Slovnaft umožňuje vyvážet do ČR rafinované produkty z ruské ropy. Pokud by výjimka pro Česko, Slovensko a Maďarsko skončila, ruskou ropu by bylo možné zpracovávat jen pro domácí trh. Dodavatelé by museli pohonné hmoty nahradit dovozem například z dražšího Německa. O problému psal Týdeník Echo zde.