Slovenská prezidentka Čaputová je připravena vetovat změny trestních kodexů a nevyloučila ani podnět k ústavnímu soudu, pokud vládní koalice premiéra Roberta Fica prosadí ve sněmovně příslušné novely zákonů ve zrychleném režimu. Čaputová to dnes řekla novinářům. Návrhy, které počítají například se zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury a se snížením trestů kromě jiného za korupci, schválila vláda bez širší odborné diskuse ve středu a parlament je už zařadil do programu své stávající schůze. Vládní strany mají ve sněmovně dostatek poslanců, aby případné veto hlavy státu prolomily.

Úřad speciální prokuratury (ÚSP) vznikl v roce 2004 v souvislosti s bojem proti organizované kriminalitě a korupci. Fico ho začal kritizovat jako opoziční politik a poté, co policie pod dohledem ÚSP začala vyšetřovat různé kauzy z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Obvinila v nich celkově několika desítek lidí včetně bývalých vysokých úředníků, policistů, soudců či podnikatelů.

„Takto závažné změny přijímané ve zkráceném legislativním řízení považuji za postup v rozporu s principy právního státu. Toto je tak závažný návrh změn zákonů, že si neumím představit, že bych nevyužila práva veta,“ řekla Čaputová. Za realistickou označila také možnost podat v celé záležitosti podnět k ústavnímu soudu.

Podle Čaputové nejsou důvody k tomu, aby parlament projednal změny trestních kodexů a souvisejících zákonů ve zrychleném režimu. Vláda například navrhla, aby ÚSP zanikl už v polovině ledna příštího roku.

V posledních dnech také Evropská komise i velvyslanectví Spojených států v Bratislavě vyzvaly Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení. Rada slovenských prokurátorů zase uvedla, že zrušení ÚSP by vedlo k oslabení boje proti organizované kriminalitě a korupci. Tisíce lidí přišly ve čtvrtek v Bratislavě na demonstraci, kterou kvůli připravovaný změnám v trestním právu svolala opozice.

Jedna z vládou navrhovaných změn rovněž předpokládá, že elitním policistům, kteří citlivé kauzy vyšetřovali a které nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu, bude zrušen status chráněného oznamovatele. Platnost čtyř ze sedmi těchto personálních rozhodnutí ministra pozastavili soudci z důvodu, že Šutaj Eštok předem nezískal potřebný souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Status chráněného oznamovatele policistům v minulosti přiznala prokuratura.