Návrh státního rozpočtu pomáhá utvořit si lepší představu o směřování státu v dalším roce. V roce 2025 se tak dá například očekávat navzdory vládním slibům růst počtu státních zaměstnanců, porostou ale také třeba daně či výdaje na školství. Vláda argumentuje tím, že rozpočet je extrémně prorůstový, nicméně řada investic k českému HDP nic nepřidává.

Z celkových výdajů 2316,1 miliard korun (2161,8 miliard bez výdajů financovaných z EU) tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1789,7 miliard (meziroční nárůst o 55,4 miliard). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1371,3 miliard. Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 154,6 miliard (meziroční nárůst o 36,7 miliard), resp. 250,8 miliard po započtení fondů EU.

Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury, kapitálové výdaje ministerstva dopravy v celkové výši 91,5 miliard včetně zdrojů z EU, nárůst o 49,2 miliard. Předchůdkyně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Alena Schillerová nicméně o víkendu poukázala, že celá řada investic je například do oblasti obrany, ze kterých se žádná přidaná hodnota pro ekonomiku očekávat nedá.

Rekordními investicemi také Stanjura obhajuje vysoký schodek ve výši 230 miliard a to, že vláda zároveň rychlostí konsolidace nedodržuje slib, že bude deficit snižovat rychlostí jedno procento HDP za rok (čili zhruba 70 miliard). Podle Stanjury nelze na konto snižování deficitu škrtit ekonomiku.

Pokles oproti letošku je o 22 miliard, celkově bude tempo konsolidace průměrně ani ne na polovině. „Z dnešního pohledu působí ta diskuze legračně. Ono to totiž nebude ani těch 0,5 %. Když odečteme daň z neočekávaných zisků (nelze ji do strukturálního deficitu počítat), bude se to limitně blížit nule. Konsolidace se nekoná, vláda na ni rezignovala,“ uvedl další bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Právě zmíněná windfall tax je jedním ze zásadních problémů, které k rozpočtu mají dokonce i někteří členové vlády. Nižší deficit totiž rozpočet nemá ani navzdory tomu, že se s tzv. mimořádnou daní počítá oproti předchozím slibům i příští rok. Naopak zároveň se počítá se zvýšeným příjmem z daní, kdy od prvního ledna opět živnostníkům stoupnou minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, v průměru by se mělo jednat o více než 1000 korun měsíčně.

Počet státních zaměstnanců se příští rok zvýší zhruba o 1200 na 488 788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který MF poslalo vládě. Průměrný plat státních zaměstnanců by měl v příštím roce být 45 301 korun. Proti letošku to představuje zvýšení o 3,7 procenta. Ministr Stanjura a celá vláda opakovaně přitom uvádí, že snaha o zeštíhlování státní správy je pro ně prioritou.

Stanjura rovněž argumentuje prioritou školství, kterému vláda přiklepla o 18 miliard více než letos. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však tvrdí, že i to je málo. Usilovat bude o zajištění prostředků pro adekvátní počet nepedagogických pracovníků a o další posílení rozpočtu veřejných vysokých škol, uvedl v neděli. Ve hře je podle něj nadále i to, že by rozpočet nepodpořil.

Podle expertů je otázkou, proč dostal méně také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který nejenže nedostal peníze navíc navzdory svému požadavku na zhruba 14 miliard, ale dokonce má v návrhu o dvě miliardy méně. Bartoš se již nechal slyšet, že pokud nedostane alespoň sedm miliard na podporu dostupného bydlení, návrh nepodpoří.

Schvalování rozpočtu ve vládě očekává Stanjura ve středu 25. září, Poslanecké sněmovně jej musí předložit do konce měsíce. První čtení ve sněmovně je naplánované na středu 23. října. „Jednání ve vládě probíhat prostě budou, jako každý rok. Klíčový okamžik nastane, až budou členové vlády hlasovat rozpočet a já pevně doufám, že to hlasování vlády bude jednomyslné,“ uvedl Stanjura.

Mělo by se konsolidovat rychleji, říká Skopeček

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že by konsolidace veřejných financí měla probíhat mnohem rychlejším tempem. „Jsem přesvědčen, že vysoké schodky rozpočtu nemohou ekonomice pomáhat v růstu. Máme tu velmi vysoké deficity už řadu let a ekonomika buď stagnuje, nebo roste nízkými tempy růstu. Jsem rád alespoň za to, že je každý rok ten deficit nižší,“ uvedl Skopeček.

„Úsměvná je nicméně kritika ze strany opozice, zejména paní Schillerové, v tom, že konsolidujeme pomalu. Každý škrtnutý výdaj je přitom terčem jejich zdrcující kritiky a jejich návrhy by přinesly další nové výdaje navíc. To je z jejich strany úplně mimo. Zda je představený deficit maximum možného? Když slyšíme koaliční strany, které chtějí další a další výdaje (naposledy se nechal slyšet pan predseda Bartoš, že je pro něj tento rozpočet bez sedmi miliard na podporu bydlení nepřijatelný), tak v tomto směru je to možná maximum možného,“ uvedl Skopeček.

„Ale já jsem přesvědčen, že maximum možného je nižší číslo deficitu. Jen by si i další koaliční strany a jejich ministři, kteří mají nataženou ruku k ministru financí, museli přečíst vládní programové prohlášení, kde je konsolidace veřejných financí na prvním místě,“ dodal Skopeček.