Ve čtvrtek se na mimořádně schůzi do Poslanecké sněmovny vrací sledovaný zákon o korespondenční volbě, tedy možnosti volit ze zahraničí. Pětikoalice chce legislativu i přes neustálý odpor hnutí ANO a SPD posunout dál. V takzvaném druhém čtení volební novely budou přitom moci poslanci podávat pozměňovací návrhy a je tak otázkou, v jaké podobě zákon případně vůbec projde.

Úpravu některých parametrů korespondenční volby už navrhl ústavně-právní výbor. Koalice s opozicí se ale nadále neshodují v pohledu na její soulad s ústavou. Opoziční hnutí ANO a SPD tvrdí, že hlasování poštou může být v rozporu s principy tajné, svobodné a osobní volby. Úvodní sněmovní debata o návrhu na plénu zabrala i kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů a trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času.

Výbor přitom už některé změny naznačil. Především v dubnu podpořil pozměňovací návrh, aby se hlasy z ciziny započítávaly do čtyř místo dvou krajů. Do volebních komisí na zastupitelských úřadech by mohly nominovat své zástupce politické strany. Výbor podpořil celkem šest změn koaliční volební novely.

Právní výbor také chce, aby volič v zahraničí mohl na základě plných moci vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. I v případě, že volič odhlasuje poštou, by měl mít možnost volit osobně na zastupitelském úřadu. Osobní volba by měla přednost před korespondenční. Země, v nichž bude volba poštou možná a v nichž možná nebude, nemá určovat ministerstvo zahraničí svou vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Právní výbor navíc navrhl upravit s ohledem na korespondenční volbu trestný čin maření voleb.

Koaliční poslanci dlouhodobě argumentují maximalizací volebního práva Čechů v zahraničí. Opozice přesto zákon odmítá. Podle kritiků proto, že v zahraničí mají jen minimální podporu, a bojí se tak efektu, který by korespondenční hlasování přineslo. „Náš postoj je stále stejný, považujeme to za zoufalý pokus ovlivnit nastavení voleb tak, aby pomohlo stávající vládní koalici. S domácími neuspějí, tak jdou agitovat za hranice, až je prokouknou tam, navrhnou snížit věk pro voliče, pak očekávám ukrajinské uprchlíky,“ sdělil deníku Echo24 místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

„Podle našeho názoru je mimořádně hloupé takto zásadně měnit volební systém a narušovat tak důvěru občanů ve volby,“ dodává. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová zase upozorňuje, že opozice bude reagovat podle chování vládní většiny. „Diskuze bude odpovídat tomu, že pětikoalice svůj návrh na deformaci volebního systému v Česku prosazuje na sílu, kdy obešla připomínkové řízení a vládní legislativce, ale i státní orgány,“ míní.

Vyhrožuje také možnými obstrukcemi. „Vzhledem k tomu, že Ústava vyžaduje, aby volba byla osobní, svobodná a byla zaručena její tajnost, což tento návrh bourá, nemůžeme v případě nutnosti vyloučit ani obstrukce,“ poznamenala.

Obavy korespondenční volby ale mohou vyvolávat nedávné příklady z Rakouska, kdy se volby v roce 2016 kvůli chybám při sčítání těchto hlasů musely opakovat.

Diskutuje se i o finančních nákladech korespondenční volby. Ministerstvo vnitra je před několika lety ještě pod vedením expředsedy sociální demokracie Jana Hamáčka vyčíslilo na částku přesahující 100 milionů.

Podle některých odborníků by korespondenční volba přitom spíše pomohla. Nedávno to napsal například politolog z brněnské Masarykovy univerzity Roman Chytilek. Jejím zavedením se volby stanou občanům ČR dostupnější než v současnosti, uvedl. Podle odhadů by novou možnost mohlo využít přes 100 000 lidí s českým pasem, kteří žijí v zahraničí.

„Dostupnost voleb je v současné době pro voliče žijící trvale na území ČR velmi dobrá, protože máme hustou síť volebních okrsků. Obecně by volby měly být ideálně stejně dobře dostupné pro každého občana ČR – a tomu korespondenční volba napomůže,“ řekl Chytilek.

Ústavní právník Marek Antoš má za to, že návrh korespondenční volby řeší pouze situaci voličů, kteří jsou v zahraničí dlouhodobě, ale neumožňuje hlasování lidem, kteří jsou třeba na kratším studijním pobytu, dovolené či pracovní cestě. Čísla podle něj ukazují, že takové případy tvoří polovinu potenciálních hlasujících.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb.

Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu při prvním sněmovním čtení obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora na termínu účinnosti trvají. Opozičním hnutím v prvním čtení vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.

I v případě, že by volič odhlasoval poštou, měl by právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Osobní volba by měla přednost před korespondenční. Hlas zaslaný poštou by se vyřadil, a tedy nezapočítal. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím. Právní výbor také chce, aby do volebních komisí na zastupitelských úřadech mohly nominovat své zástupce politické strany. Země, v nichž bude volba poštou možná a v nichž možná nebude, nemá určovat ministerstvo zahraničí svou vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Právní výbor navíc navrhl upravit s ohledem na korespondenční volbu trestný čin maření voleb.