Česko našlo nového velkého obchodního partnera. Je však otázkou, zda by ho většina lidí dokázala ukázat na mapě. Vývoz zboží do Kyrgyzstánu za poslední dva roky stoupl více než dvacetišestinásobně. Podle řady odborníků však nejsou za nárůstem snahy Kyrgyzstánu navázat nové obchodní vztahy, ale především snaha Ruska obejít přes třetí země sankce, které na něj evropské státy uvalily.

Na problém masivního exportu do Kyrgyzstánu upozornil bývalý šéf ekonom Mezinárodního měnového fondu Robin Brooks. Není to poprvé, co na rekordní obchod s Kyrgyzstánem upozorňoval. Ke konci minulého roku dosáhl obchod mezi Českem a Kyrgyzstánem oproti statistikám před válkou na Ukrajině dvanáctinásobku. Nyní, přichází data za březen 2024 a růst oproti době před zavedením sankcí na Rusko stoupl o 2 700 %.

Czech exports to Kyrgyzstan in Mar '24 reached a new all-time high - a stunning 2700% above pre-invasion levels. At this point, it's clear no one in the EU is going to stop this trade, which helps Putin's war machine. What's not clear is what's behind this: greed or incompetence? pic.twitter.com/OE5ktGZIGK

— Robin Brooks (@robin_j_brooks) May 11, 2024

Co vše se do Kyrgyzstánu z Česka dováží není jasné, jelikož kyrgyzský statický úřad už konkrétní data zahraničního obchodu po masivním nárůstu neposkytuje. Podle dat OSN však byl obchod Česka z Kyrgyzstánem v absolutních číslech i přes nárůst minimální. Česko vyvezlo do Kyrgyzstánu především zboží z oblasti strojírenství v hodnotě 25 milionů dolarů (přibližně 575 milionů korun), 21 milionů dolarů (480 milionů korun) tvoří dovozy automobilového průmyslu a přes 20 milionů dolarů (460 milionů korun) tvoří elektronika.

Jak EU, tak české úřady se snaží reexportu do Ruska zabránit. EU například v prosinci minulého roku rozšířila sankce i na reexport zboží.

„Obecně jsou sankce na vývozy upraveny příslušným sankčním nařízením Rady (EU) č. 833/2014 postaveny tak, že se zakazují přímo i nepřímo, přičemž toto nařízení přímo zavazuje každého občana EU. Vývozci tedy jsou vždy povinni předcházet tomu, aby sankcionované zboží nekončilo v Rusku. Z tohoto pohledu tedy nelze sankce úmyslně beztrestně obejít. Nicméně to, že sankcionované zboží vyvezené do jiné třetí země skončí přes tuto nebo i další země v rámci řetězení obchodu v Rusku, neznamená, že se na tomto úmyslně podílí český vývozce,“ uvedla ohledně kontroly sankcí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Ta zároveň upozornila, že ministerstvo má na starost především zboží dvojího využití a na kontrole sankcí se podílí i další české úřady. „Cílem ministerstva a dalších spolupracujících subjektů státní správy je předcházet a zamezit snaze Ruska, aby požadované zboží dostávalo na své území. Je jasné, že zcela ze 100 procent se tomuto zabránit nedá, ale vzhledem k robustnímu systému České republiky se daří obcházení sankcí dostat na co nejnižší úroveň,“ uvedla mluvčí.

Kyrgyzstán není jedinou zemí u které došlo k masivnímu nárůstu dovozu. Od zavedení sankcí vůči Rusku, také narostly dovozy například do  Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu a Uzbekistánu a to až trojnásobně.