Stěhování Hamásu. Kam s nimi?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Malý arabský emirát Katar, který momentálně hostí exilové vedení palestinského hnutí Hamás, uvažuje, že by se svých hostů nějak zbavil. Jedním z důvodů je asi to, že plánovaná jednání o příměří, která by Katar rád zprostředkoval, se neustále odkládají. Druhým to, že být náhradním domovem pro takovou organizaci vyvolává u západních partnerů určité kontroverze. Ale vyloučit nelze ani třetí faktor, kterým je všeobecná nedůvěra jiných arabských států k Palestincům na vlastním území.
Historicky mají palestinské komunity pověst destabilizujících prvků pro hostitelské země a nedá se říci, že nezaslouženě. Kuvajt vyhnal všechny Palestince poté, co se při Saddámově invazi postavili na stranu Iráku. V Jordánsku se svého času Palestinci pokusili svrhnout krále (neúspěšně) a v nedalekém Libanonu sehrály palestinské bojůvky rozhodující roli v pádu země do pekel občanské války.
Turecký azyl nebude pro Hamás trvalý. Erdogan je jenom smrtelník, věčně vyhrávat volby nebude a bez něj je AKP jen sbírkou druhořadých taképolitiků; jako každý správný autoritář, ani on nepřipustil, aby se v jeho straně vyprofilovaly nějaké skutečné mladší talenty, které by jej mohly ohrozit. Jednoho dne jej v prezidentském paláci nahradí opozice, která má k Muslimskému bratrstvu chladný, až záporný vztah. A to nejspíš bude znamenat, že si vousáči z Hamásu budou muset opět balit kufry.
Kam půjdou, ti nešťastníci, když o ně ani jiní Arabové nestojí? Možná by se o ně mohly podělit univerzity jako Berkeley a Columbia. Tam se totiž o opravdových, upřímných sympatiích minimálně určité části akademické obce pochybovat nedá.