Očekávaná velká mediální novela, která přináší výrazné změny v systému koncesionářských poplatků, prošla přes kabinet Petra Fialy a míří do sněmovny. Kromě zvýšení poplatků hlavně rozšiřuje skupinu poplatníků nejen na domácnosti, které vlastní televize, ale nově i jakékoliv zařízení schopné přijímat televizní a rozhlasové vysílání. A to včetně třeba chytrých telefonů s internetovým připojením. Poplatku by se tak nově nevyhnul v zásadě nikdo. Proti tomu se ale čím dál tím více ozývají Piráti v čele s vicepremiérem Ivanem Bartošem, kteří chtějí zákon ještě v dolní komoře změnit.

Podle návrhu legislativy, který představil ministr kultury Martin Baxa (ODS) se televizní poplatek zvýší o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Baxa na tiskové konferenci vysvětlil, že zvýšení poplatků je nezbytné pro udržitelnost financování a nezávislost médií veřejné služby. „Poplatky se nezvyšovaly dlouhá léta, u ČT naposledy v roce 2008, u ČRo dokonce v roce 2005. Jejich hodnota je nyní na méně než polovině té původní. Navíc se technologie posunuly mílovými kroky,“ uvedl Baxa.

Novela ale kromě jinak víceméně bezproblémového navýšení rovněž rozšiřuje okruh poplatníků na domácnosti, které mají alespoň jedno zařízení schopné přijímat vysílání ČT nebo rozhlasu. To zahrnuje chytré mobilní telefony, tablety i počítače, stejně jako pouhé připojení k internetu. Baxa tvrdí, že nadále bude možné čestným prohlášením placení odmítnout s tím, že zařízení, na které se zákon vztahuje, domácnost nevlastní.

Novinka ale prošla přes nesouhlas koaličních Pirátů, kteří chtějí, aby se věc pokud možno ještě upravila. „ČT a Český rozhlas odvádějí svou práci skvěle a nezávisle. Určitě je potřeba, aby se po spoustě let zvýšily koncesionářské poplatky. A platit je mají všichni, kdo ČT a rozhlas sledují, poslouchají nebo čtou. Jsme ale proti rozšiřování okruhu poplatníků na uživatele internetu. O tom budeme vážně jednat na vládě a případně i ve sněmovně,“ uvedli Piráti.

Na resortu kultury, pod nějž zákon spadá, působí i pirátský náměstek Ondřej Chrást, který hovoří podobně. Podle něj byla reforma stávající legislativy nutná, toto specifikům ale straně vadí.

„Piráti jako celek zásadně podporují veřejnoprávní média a hlásí se k závazku programového prohlášení vlády vytvořit udržitelné financování a zvýšit jejich transparentnost. Média veřejné služby považujeme za infrastrukturní záležitost. Pravdou ale je, že nejsme úplně komfortní s rozšířením okruhu poplatníků na základě tohoto principu. Ještě budeme chtít ve sněmovním procesu o tomto parametru diskutovat,“ sdělil redakci.

Piráti se ovšem zřejmě musí připravit na ostré vyjednávání v koalici, například TOP 09 věc viděla jinak. „Redefinice poplatníka podle technických prostředků je dle mého názoru nezbytná. Současné znění zákona je v tomto ohledu třicet let staré. Technologie se za tu dobu změnily poměrně radikálně,“ uvedl například šéf klubu strany Jan Jakob.

Babiš chce krvácet na barikádách

Příležitost se vůči novele vymezit využil ve čtvrtek na půdě dolní komory také předseda ANO Andrej Babiš. „Vláda rozšiřuje počet zdaněných tím, že uvaluje povinnost na majitele mobilního telefonu. Budu krvácet na této barikádě a bránit mluvením tomu, aby k tomu došlo,“ tvrdil.

Přidal se tak k zástupu firem a soukromých médií, které se vůči novele v přípravném řízení vymezovaly. Jejich obavy mířily především k nesmyslné zátěži, ale také k principu, který z poplatků v zásadě utvořil nevyhnutelnou daň. Nelíbilo se ani zavádění výše poplatků podle počtu zaměstnanců a nařízení, podle kterého by poskytovatelé internetu měli médiím hlásit, kdo je skutečně odběratelem vysílání. Toto „šmírování“ ale mobilní operátoři společně s Piráty odmítli. Více jsme psali například zde.

Hospodářská komora (HK) přesto v minulých dnech vyjádřila obavy ohledně zvýšení administrativní náročnosti a diskriminace podnikatelů. „Pokud se podnikatelé mají skrze přepočet přes zaměstnance podílet na financování veřejnoprávních médií, měli by vědět, na jakou službu budou mít nárok,“ uvedl prezident HK Zdeněk Zajíček.

Firmy podle množství zaměstnanců

Novela zavádí nové pravidla pro platby právnických osob, které budou nově záviset na počtu zaměstnanců, nikoli na počtu přijímačů. Podniky do 24 zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou od poplatků osvobozeny, zatímco větší firmy budou platit vyšší násobky poplatku podle počtu zaměstnanců.

Podle nové legislativy budou podniky od 25 do 49 zaměstnanců platit pětinásobek poplatku, firmy do 99 zaměstnanců desetinásobek a firmy nad 500 zaměstnanců pak stonásobek. Firmy, které pronajímají auta, budou platit rozhlasový poplatek za každý vůz.

Novela zavádí možnost ročního zvyšování poplatků při zvýšení inflace o šest procent. Valorizace by v tom případě měla dosáhnout šesti procent. Indexace poplatku bude fungovat následovně: Při dosažení 6 procent kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo každý o 6 procent jejich aktuální výše.

Součástí návrhu zákona je také vytvoření memoranda s generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let. První memoranda budou předložena generálními řediteli veřejnoprávních médií do šesti měsíců od účinnosti zákona ke schválení Radě ČT a Radě ČRo. Po jejich schválení je podepíší ředitelé médií veřejné služby a kontrasignuje ministr kultury.

Podle plánu vládní koalice by se teď Poslanecká sněmovna mohla v prvním čtení zabývat velkou mediální novelou ještě před sněmovními prázdninami, které začínají v druhé polovině července. Novela by pak mohla vstoupit v platnost od roku 2025. Pokud k tomu ale nedojde, Česká televize bude muset podle generálního ředitele snížit objem výroby o třetinu. Vzhledem k nejistotě, zda bude novela schválena, připravuje vedení České televize dvě verze rozpočtu pro rok 2025.

Výnos ze zvýšeného poplatku by měl činit asi 850 milionů korun ročně, což by mělo zalepit díry v osmimiliardovém rozpočtu ČT, které vznikly v minulých letech. Souček upozornil, že televizní poplatek ve výši 135 korun měsíčně se nezměnil od roku 2008 a jeho reálná hodnota dnes činí jen 57 korun. Zvýšení o 15 korun by představovalo jedenáctiprocentní nárůst, zatímco příjmy státního rozpočtu za stejnou dobu stouply o 104 procent a starobní důchody o 114 procent.