Sněmovna má za sebou velmi bouřlivé druhé čtení chystané novely insolvenčního zákona, jejímž cílem je převzít směrnici Evropské unie zakotvující zkrácení doby oddlužení podnikatelů ze současných pěti let na tři roky. Na podobě se nemohou shodnout představitelé vládní koalice především s opozičním hnutím ANO. Oslovený expert pro Echo24 uvedl, že některé změny by mohly paradoxně vést ke snížení zájmu o oddlužení. O definitivním znění by se mělo hlasovat v květnu.

Garanční Ústavně-právní výbor sněmovny návrh zákona projednával již od září loňského roku a celkem pětkrát projednávání přerušil s cílem najít kompromisní variantu. Jednání o budoucí podobě insolvenčního zákona se nicméně podle průběhu středečního jednání sněmovny spíše komplikují, což dokazuje 18 pozměňovacích návrhů, z nichž 13 bylo předloženo jen dva dny před konáním druhého čtení, především pak ale detailní podoba těchto návrhů. Některé z nich přináší do výsledného textu zákona zcela zásadní změny a odchylky oproti původnímu vládnímu návrhu.

Výrazně se proměnily mimo jiné postoje poslanců hnutí ANO, kteří původně vládní návrh zákona podporovali. Vládní koalice působí podle expertů z hlediska prosazování této novely čistě levicovým dojmem, kdy nad rámec požadavků evropské směrnice zkracuje oddlužení z pěti let na tři nejen podnikatelům, nýbrž také nepodnikatelským subjektům, a to navzdory expertním stanoviskům.

Mezi nejvýznamnější pozměňovací patří ten od poslanců Heleny Válkové, Taťány Malé a Patrika Nachera (všichni ANO), jehož hlavním cílem je rozlišení různých dlužnických skupin podle výše dluhů a navázané určení délky oddlužení, kdy tříletá lhůta by se vztahovala na dlužníky s dluhy nejvýše 620 000 korun, čtyřletá lhůta by se týkala dlužníků s dluhy od 620 000 Kč do 1 350 000 Kč a pětiletá lhůta pak dlužníků s vyššími dluhy.

Vládní koalice přichází s několika pozměňovacími návrhy, jejichž cílem je zachovat tříleté oddlužení pro všechny skupiny dlužníků, avšak oproti původnímu vládnímu návrhu zavádí několik zásadních změn.V praxi nejdiskutovanější navrhovanou změnou bude nejspíš průběžné testování a kontrola příjmů dlužníka a plnění jeho povinností v rámci oddlužení. Počítá se jednak se zvýšenou aktivitou a dohledem insolvenčních správců nad dlužníky, především ale má být výše příjmů dlužníka testována s ohledem na průměrnou nebo zaručenou výši mzdy, které by měl dlužník dosahovat vzhledem ke svým schopnostem a možnostem. V tomto směru se navrhuje zavést pomocné tabulky, známé například při určování výše výživného.

Expert: Zájem o oddlužení se může snížit

Odborník na dluhovou problematiku Tomáš Souček z advokátní kanceláře ADKINS Legal pro Echo24 uvedl, že navrhovaná úprava může zájem dlužníků o vstup do procesu oddlužení výrazně snížit. „V rámci mnohaleté činnosti naší advokátní kanceláře pozorujeme, že nemalá část dlužníků výši svého příjmu v důsledku jeho postihování v rámci exekucí různými způsoby optimalizuje. S ohledem na rozhodovací praxi některých insolvenčních soudců se obáváme, že by v důsledku aplikace navrhované právní úpravy mohlo docházet k tomu, že mnoho dlužníků nebude do procesu oddlužení z důvodu nedosahování adekvátní výše příjmu vůbec vpuštěno, což může další potenciální zájemce o vstup do oddlužení odradit, jako se ostatně už v minulosti ukázalo na příkladu vyžadování souhlasů věřitelů dluhů z podnikání s oddlužením dlužníka,“ míní Souček.

Koaliční pozměňovací návrhy počítají i s tím, že dlužník bude muset o svých výdělkových poměrech a možnostech podat v rámci návrhu na povolení oddlužení více informací, stejně tak jako budou povinny poskytovat informace o příjmech dlužníka například Česká správa sociálního zabezpečení či věřitelé, u nichž dlužník čerpal půjčky a úvěry. Počítá se rovněž s rozšířením práva věřitelů podávat proti průběhu oddlužení či osvobození dlužníka od placení v oddlužení neuhrazených dluhů námitky.

„Vyjma popsaných kontroverzí však pozměňovací návrhy obsahují celou řadu prakticky velmi přínosných řešení,“ dodal Souček. Jako příklad uvedl snahu o sloučení výše postižitelné části příjmů dlužníka v oddlužení a mnohačetných exekucích, což by podle něj mělo motivovat dlužníky nacházející se v mnohačetných exekucích ke vstupu do oddlužení.

Zmínil také povinné uveřejňování informací v registru vozidel o tom, že je vůči vlastníkovi vozidla veden výkon rozhodnutí nebo exekuce, či odbřemenění zaměstnavatelů od povinností souvisejících se zaměstnáváním pracovníků s vícečetnými exekucemi, které by mělo přinést jejich vyšší zaměstnavatelnost.

Ambiciózně se podle Součka jeví pozměňovací návrh ministra zemědělství a poslance Marka Výborného (KDU-ČSL) zavádějící tzv. fond prevence úpadku, který by měl hospodařit s částkami několika set milionů korun určených k financování neziskových organizací poskytujících dlužníkům služby v oblasti oddlužení.

„Obrovskou mezerou je, že se nepočítá s podporou činnosti advokátů sepisujících návrhy na povolení oddlužení, kteří dle statistik podávají cca tři čtvrtiny všech těchto návrhů. Výše odměny advokátů byla zastropována v červenci roku 2017 a ačkoliv v mezidobí došlo ke skokovému nárůstu inflace, jež zásadním způsobem navýšila náklady advokátů na poskytování této vysoce specializované právní služby, není tato skutečnost v rámci projednávaných změn insolvenčního zákona jakkoliv zohledněna, čímž může hrozit celková paralýza schvalované novely, když tuto službu nebude mít dlužníkům kdo poskytovat a ambice připravované novely tak přijdou vniveč,“ dodal Souček.