Švédská středopravicová vládní koalice se snaží zefektivnit proces návratu ilegálních imigrantů do země jejich původu. Skandinávské království zároveň vyzvalo třetí státy, aby při tomto snažení spolupracovaly. Neschopnost tak činit může podle švédské vlády vést i k omezení zahraniční pomoci, kterou těmto zemím Švédsko poskytuje.

Od parlamentních voleb v září 2022 tvoří švédskou vládní koalici trojice středopravicových stran – liberálně-konzervativní Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové. Jelikož však jejich poslanci nemají v zákonodárném shromáždění nadpoloviční většinu, opírá se vláda o podporu Švédských demokratů, mezi jejichž ústřední programové body patří omezení ilegální migrace.

Na brífinku, na kterém zástupci vlády informovali o vládním postoji vůči zahraniční pomoci, vystoupil i poslanec Švédských demokratů Aron Emilsson. Ten v parlamentu předsedá zahraničnímu výboru a o chystaných změnách ve způsobu rozdělování zahraniční pomoci prohlásil, že pomoc bude „více podmíněna tím, že země, do kterých pomoc směřuje, budou přijímat zpět své vlastní občany“. Podle Emilssona se jedná o „historickou revizi“ humanitární politiky, která má nyní být více zaměřená na švédské zájmy. Emilsson doufá, že tento přístup Švédsku pomůže „překonat překážky při vymáhání deportací a podpoří boj proti obchodování s lidmi“.

Navázání zahraniční pomoci na asistenci při repatriaci migrantů je jen jedním z kroků, prostřednictvím kterých chce současná švédská vláda dát najevo, že s některými negativními společenskými dopady migrace hodlá bojovat.

Koncem listopadu například tamní ministryně pro migraci Maria Malmerová Stenergardová uvedla, že Švédsko bude po migrantech vyžadovat, aby vedli „čestný způsob života“. Jiná členka vládního kabinetu, Paulina Brandbergová, ministryně pro genderovou rovnost, zase prohlásila, že vláda zahájí přezkum zákonů, aby zjistila, zda u některých přistěhovalců je možné uplatnit konkrétní důvody pro zrušení povolení k pobytu.