Konkrétní návrhy se mají prodiskutovat za zavřenými dveřmi, teprve poté se s nimi má jít do médií. Prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva financí svůj postoj pro Echo24 zopakoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). MF tak reagovalo na dotaz k opatřením, která do veřejného prostoru vypustily v posledních dnech vládní koaliční strany, včetně návrhu na zvýšení daně z příjmu. Na tomto opatření přitom není politická shoda a podle MF se čeká na další politická jednání.

Ministerstvo financí deníku Echo24 sdělilo, že nadále pokračují debaty o úsporných opatřeních v rámci vládní koalice a ministr Stanjura je otevřen zabývat se všemi relevantními návrhy. „Až budou dokončena koaliční jednání, která budou probíhat během celého dubna, schválí konsolidační balíček nejméně ve výši 70 miliard korun vláda tak, aby jeho první čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo ještě před začátkem sněmovních prázdnin,“ uvedl mluvčí MF Tomáš Weiss.

Návrhy koaličních stran se týkaly kromě jiného opatření na straně příjmů. Sám ministr Stanjura, ale i premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně uvádí, že konsolidovat veřejné finance by se mělo především na straně výdajové. Nicméně například hnutí STAN a lidovci navrhují zvýšit daň z příjmů, podobně pak STAN a TOP 09 navrhují zvýšit základní sazbu DPH, čemuž by se případně nebránila ani KDU-ČSL (shrnuli jsme například zde).

MF s úpravami systému DPH počítá, ministr Stanjura primárně za účelem zjednodušení systému DPH a tím snížení příležitostí k daňové optimalizaci prosazuje redukci počtu sazeb DPH ze tří na dvě, tedy na základní a jednu sníženou. To odpovídá tomu, po čem volá například TOP 09, ale ta by nechala sníženou sazbu na úrovni deseti procent, zatímco Stanjura mluví o sjednocení na 13 nebo 14 procentech. „Rozpočtově pozitivní by případně mohly být přesuny jednotlivých položek mezi sníženou a základní sazbou, kdy ve snížené sazbě by podle ministra Stanjury měly být zachovány zejména položky s nezpochybnitelným sociálním a zdravotním významem,“ uvedl Weiss.

„Pokud jde o navrhované úpravy daně z příjmu fyzických osob, jedná se o ryze politickou otázkou, u které ve vládní koalici v současné době nepanuje shoda. Bude tedy plně záviset na budoucích politických jednání,“ dodal Weiss.

Ministr Stanjura ve vyjádření zaslaném deníku Echo24 prostřednictvím tiskového odboru MF zopakoval, že preferuje interní jednání za zavřenými dveřmi a teprve po dosažení shody komentování výsledků jednání ve veřejném prostoru. V tomto duchu se přitom podle svých slov snaží postupovat i v případě připravovaného konsolidačního balíčku.

MŠMT žádá deset miliard pro vysoké školy

V současnosti MF jako každý rok analyzuje jednotlivé rozpočtové nadpožadavky a podklady pro nový rozpočtový rok a do konce dubna standardně předloží vládě návrh střednědobého výdajového rámce na následující tři roky. Na základě jeho schválení vládou následně do konce května MF vypracuje a předloží vládě předběžný návrh příjmů a výdajů podle jednotlivých kapitol.

Jedním z resortů, který žádá o výrazně navýšení, je ministerstvo školství. Jedná se o více než deset miliard, které žádají Česká konference rektorů a vysoké školy obecně v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků (psali jsme například zde). „Můžeme potvrdit, že MF tento měsíc ze strany MŠMT obdrželo aktualizaci střednědobého výhledu, v rámci kterého požaduje navýšit rozpočet pro vysoké školy o cca 10,8 miliard. Jedná se o standardní součást každoročního rozpočtového procesu a MF tímto způsobem obdrželo nadpožadavky od všech 49 kapitol státního rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Mikuláš Halás.

V této rané fázi přípravy státního rozpočtu na příští rok MF nechce podrobnosti možných meziročních změn ve výdajích jednotlivých kapitol přibližovat. „Obecně nicméně platí, že v rámci standardního procesu sestavování rozpočtu probíhají jednání o nadpožadavcích s jednotlivými kapitolami. Rozhodnutí o případném navýšení prostředků pro jednotlivé kapitoly ve výsledku vždy přijímá vláda,“ uvedl Halás.