Syrský diktátor Bašár al-Asad (59) byl svržen, což vyvolalo bouřlivé oslavy jak v samotné Sýrii, tak mezi exilovými Syřany v Německu. Podle německého portálu Bild.de, který informoval o situaci, mnoho syrských uprchlíků žijících v Evropě nyní čelí otázce, zda by se měli vrátit do své vlasti – a zda je k tomu nebudou evropské země dokonce nutit.

V Německu aktuálně žije téměř milion Syřanů, kteří utekli před občanskou válkou, zejména během vrcholící migrační krize v letech 2015 a 2016. Podle profesora Volkera Boehme-Neßlera, odborníka na ústavní právo z Univerzity Oldenburg, může pád režimu znamenat zásadní změnu pro jejich právní status. Pro Bild.de uvedl: „Pokud pominou důvody útěku, musejí i uznaní žadatelé o azyl vycestovat.“ Většina syrských uprchlíků totiž spadá pod takzvanou „subsidiární ochranu“, která je podle německého azylového zákona poskytována v případech, kdy existuje riziko svévolného násilí během ozbrojeného konfliktu. S ukončením občanské války by tato ochrana mohla skončit.

Debata o budoucnosti syrských uprchlíků se rozhořela naplno. Hessenský ministr vnitra Roman Poseck (CDU) zdůraznil, že Německo má „vysoký zájem na návratu syrských uprchlíků do jejich vlasti, ať už dobrovolně, nebo prostřednictvím deportací.“ Podle Bild.de prohlásil: „U osob, které se dopustily trestné činnosti, není místo pro kompromisy. Naše bezpečnost musí mít prioritu.“

Podobný postoj zastává i CDU poslanec Peter Beyer. Ten v rozhovoru pro Bild.de uvedl, že opozice v Sýrii vyzývá uprchlíky k návratu domů a na syrských hranicích se již tvoří fronty lidí toužících vrátit se zpět.

Na druhou stranu odborníci upozorňují na možná rizika. Islamoložka Susanne Schröterová z Univerzity ve Frankfurtu varovala, že pád Asadova režimu automaticky neznamená vytvoření demokratické vlády. „Rebelové jsou především islamisté. Je nepravděpodobné, že by jejich vláda odpovídala západním demokratickým standardům,“ uvedla pro Bild.de. Přesto to podle ní nemusí být překážkou pro repatriaci uprchlíků, jelikož mnoho z nich sdílí podobné náboženské hodnoty jako současná opozice.

Situace v Sýrii však zůstává nejasná. Pokud by nová vláda potlačovala menšiny, například alawity, mohlo by to paradoxně vyvolat další vlnu uprchlíků, dodává Schröterová.

Pád Bašára al-Asada otevírá otázky nejen o budoucnosti Sýrie, ale také o dalším osudu statisíců syrských uprchlíků v Evropě. Zda bude tento historický zlom znamenat jejich návrat domů, nebo naopak novou migrační vlnu, ukážou následující měsíce.