Místo přelidnění dojde k prudkému snížení populace, tvrdí studie Římského klubu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Obavy různých aktivistických skupin z možného přelidnění planety, vedoucího k dalším klimatickým změnám či masovému vymírání, a kvůli čemuž například odmítají mít děti, se mohou ukázat lichými. Podle nové studie provedené think-tankem Římský klub totiž dosáhne lidská populace vrcholu mnohem dříve a navíc v daleko menším počtu, než se dříve předpokládalo. Informoval o tom deník The Guardian.
Studie předpokládá, že při současném vývoji dosáhne světová populace do poloviny století nejvyššího počtu 8,8 miliardy a poté bude rychle klesat. Vrchol by mohl nastat ještě dříve, pokud podle Římského klubu přijmou vlády progresivní opatření ke zvýšení průměrných příjmů a úrovně vzdělání.
Autoři však upozorňují, že samotný pokles porodnosti nevyřeší ekologické problémy planety, které jsou vážné již na úrovni 7,8 miliardy a jsou způsobeny především nadměrnou spotřebou menšiny bohatých. Pokles populace může také způsobit nové problémy, jako je zmenšující se pracovní síla a větší důraz na zdravotní péči spojený se stárnoucí společností, jak zjišťují země jako Japonsko a Jižní Korea.
Jeden z autorů zprávy, Ben Callegari, uvedl, že zjištění jsou důvodem k optimismu, ale má to háček. "Dává nám to důkazy, že populační bomba nevybuchne, ale z hlediska životního prostředí stále čelíme značným výzvám. Musíme vynaložit velké úsilí, abychom se vypořádali se současným rozvojovým paradigmatem nadměrné spotřeby a nadprodukce, což jsou větší problémy než populace."
Novou prognózu, která byla zveřejněna v pondělí, vypracoval kolektiv Earth4All složený z předních environmentálních vědeckých a ekonomických institucí, včetně Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, Stockholmského centra pro odolnost a Norská vysoká škola ekonomická BI. Zadal jim ji Římský klub v návaznosti na svou zásadní studii Limity růstu, která vznikla před více než 50 lety.
In 1972 the prestigious Club of Rome projected that growth in consumption would have exceeded the available resources of many minerals, including natural gas and petroleum, by today.#Catastrophizing pic.twitter.com/IejXmeA5tH
— Alex Epstein (@AlexEpstein) March 22, 2023
Římský klub je globální think-tank založený v roce 1968, jehož členy jsou známé a respektované osobnosti v disciplínách, které jsou pro poslání klubu relevantní, jako je sociální rozvoj, ekonomika a životní prostředí. Mezi členy jsou významní vědci, podnikatelé, bývalí politici a bývalé hlavy států, kteří diskutují o hlavních globálních problémech a výzvách. Mezi členy se řadí například slavný ekonom Joseph Stiglitz, kanadský expremiér a otec současného premiéra Pierre Elliott Trudeau.
Klub se stal jedním z prvních hybatelů klimatického hnutí, když v roce 1972 vydal svou první zprávou Meze růstu (Limits to Growth), která jako jedna z prvních zpochybnila snahy o neustálý ekonomický růst. Krom uznání ale provází Římský klub i kritika. Jeden z nejvýznamnějších ekonomů a nositel Nobelovi ceny za ekonomii Robert Sollow kritizoval Meze růstu za příliš zjednodušující scénáře vývoje. Spousta zpráv a predikcí se během let nepotvrdila, například v současné době měla již podle zprávy think-tanku lidská spotřeba vypotřebovat některé nerostné zdroje, včetně plynu nebo ropy.