Česko potřebuje reagovat na neudržitelný rozpočet zdravotnictví i blížící se proměnu stárnoucí populace. Ale i snahy o rozhodně ne revoluční změny stále naráží. Poukázala na to i snaha VZP z minulého roku. Pojišťovna si vytyčila „ambicióznější“ plán proměnit zhruba 5 000 lůžek akutní péče, které mají v některých krajích třeba i méně než poloviční obsazenost a vážou na sebe značné náklady. Po ročním tlaku na nemocnice a zřizovatele se jim podařilo splnit cíl zhruba ze třetiny. Zrušeno bylo 1864 lůžek.

Zdravotní pojišťovny uzavírají s nemocnicemi akutní péče rámcové smlouvy, v nichž definují, jakou péči si u nich budou pro své pojištěnce platit. Situace však zůstává stejná jako dlouhé roky, ani největší pojišťovně se nepodařilo dosáhnout poměrně skromných cílů změnit zhruba desetinu jejich kapacity.

Lůžek následné péče je v současnosti zhruba 23 000. Jejich obsazenost se během poslední dekády zvýšila z 60 na 81 procent. Oproti tomu akutních nemocničních lůžek je přes 46 tisíc a jejich obsazenost se mezi roky 2012 a 2022 snížila skoro o pětinu, v roce 2022 byl průměr necelých 56 procent, v některých krajích ale i pod 50 procenty. Může za to proměna péče i využívání moderních technologií. A odborníci volají po proměně lůžek kvůli blížící se radikální změně kvůli stárnutí populace. Podobně je to pak s porodnicemi, v Česku výrazně klesá porodnost a podle VZP jsou dětská lůžková oddělení často využívána jen z 20 až 30 %.

V mezinárodním srovnání se ukazuje, že má Česko v řadě případů tak výrazné rezervy, že by bylo možné i radikálně snížit počet nemocnic. Prozatím se však mluví o mírnější verzi, tedy snaze o proměnu a určité omezení nabídky péče a její větší centralizaci, která by umožnila šetřit jak finance, tak lidské zdroje. Jako vždy ale snahy o podobné změny naráží na odpor regionálních politiků a obyvatel, případně i samotných nemocnic, jak ukázala i loňská snaha VZP.

Při pohledu do budoucna je jasné, že se z hlediska fungování systému rýsují závažné problémy, které současný stav mohou jenom zhoršit. Co lze těžko ovlivnit, je demografický vývoj. Podle projekcí Českého statistického úřadu má kupříkladu jen do roku 2040 přibýt více než dvojnásobně obyvatel starších 85 let, jejich počet se má vyšplhat téměř k půl milionu. Lidí v důchodovém věku pak bude už kolem 2,7 milionu. To pak podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky znamená do dvaceti, pětadvaceti let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami seniorního věku. Zároveň bude ubývat lidí v produktivním věku odvádějících zdravotní pojištění.

Česko v počtu nemocničních lůžek obecně výrazně vystupuje ze statistik. Průměr OECD se pohybuje nad čtyřmi lůžky na 1000 obyvatel, Česká republika je na čísle 6,7. Například v Dánsku stačí na 1000 obyvatel nemocničních lůžek 2,5. Podle dat Eurostatu patří Česko k těm „nejrobustnějším“ i mezi zeměmi EU. V poslední dekádě se přitom počet lůžek v Česku snižoval jen mírně. Jak ukazují data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, kromě enormního počtu lůžek je navíc značně neefektivní i jejich struktura.

Právě i redukce akutních lůžek může znamenat značně efektivnější využití zdrojů. Akutní lůžka na sebe totiž vážou značné náklady a to i personální. Česko má přitom v rámci mezinárodního srovnání nadprůměrný počet lékařů v přepočtu na počet obyvatel i srovnatelný počet zdravotních sester, v praxi se to však příliš neprojevuje.

Výdaje zdravotních pojišťoven vzrostly za posledních deset let na více než dvojnásobek z 252 miliard v roce 2015 na letos plánovaných 530 miliard korun a postupně je dostávají do vážných problémů. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má asi 6,2 milionu pojištěnců, letos v lednu uvedla, že ve svém zdravotněpojistném plánu počítá se schodkem 7,8 miliardy korun. Systém veřejného pojištění bude letos ve schodku 13,4 miliardy korun.