Ministerstvo vnitra v čele s ministrem Vítem Rakušanem (STAN) dokončuje metodiku, která má posloužit k analýze efektivity agend státní správy a následnému rušení pracovních míst státních zaměstnanců. Zeštíhlování státu je jedním z cílů programového prohlášení vlády, který byl ale v rámci revize odsunut o jeden rok. Vnitro pro Echo24 popsalo, jak reálně takové propouštění státních zaměstnanců funguje v praxi.

Na dotaz deníku Echo24 ministr Rakušan začátkem března řekl, že vláda nechtěla jít směrem nastavení konkrétního čísla, o kolik by se měl počet zaměstnanců snížit, protože by to bylo příliš zavazující. „My chceme profesionální analýzu agend, abychom viděli, která agenda je zbytná, jestli jsou nějaké odbory či oddělení už nejsou zbytečné. Nebo nejsou zbytečné, ale ta agenda je menší a jen tradičně si nechávají velký počet lidí,“ uvedl Rakušan.

Podle mluvčí MV Hany Malé ministerstvo bez ohledu na provedené snižování počtu zaměstnanců a počtu systemizovaných míst v loňském roce, které bylo vyvoláno z jiných důvodů, již realizaci úkolu vycházejícího z programového prohlášení zahájilo.
„K tomuto úkolu jsme na ministerstvu zpracovali metodiku a doprovodnou tabulku, které byly následně předmětem pilotního testování na našem úřadu. V nejbližších dnech bude metodika dokončena tak, abychom mohli v rámci ministerstva vnitra rovněž dokončit vlastní revizi odborných agend,“ uvedla pro Echo24 Malá.

„Naším cílem je odborné agendy na úrovni jednotlivých útvarů zmapovat, prověřit a posoudit případné zvýšení efektivity jejich výkonu, jejich elektronizaci s určením finančních dopadů nebo v případě jejich zbytnosti jejich zrušení. Výsledná optimalizace agend musí být v praxi dosažitelná tak, aby relevantní a v praxi realizovatelné výsledky mohly být promítnuty například do Plánu legislativních prací vlády,“ dodala Malá s tím, že dokončená metodika s příslušnou tabulkou bude následně komunikována ostatním ministerstvům jako příklad přístupu ke splnění úkolu z programového prohlášení vlády.

Počty služebních míst zaměstnanců ve služebním úřadu jsou stanoveny takzvanou systemizací služebních míst. Ke změně počtu služebních míst, tedy i k jejich snižování, dochází právě na základě změny systemizace podle zákona o státní službě, kterou schvaluje vláda, případně za zákonem stanovených podmínek ministerstvo vnitra – sekce pro státní službu v dohodě s ministerstvem financí.

V návaznosti na tuto schválenou systemizaci je pak služebním orgánem v příslušném služebním úřadu zpracován návrh organizační struktury úřadu, respektive její změny, který se předkládá ministerstvu vnitra – sekci pro státní službu k vyjádření.

Odbytné až dvanáctinásobek platu

Státní zaměstnanci ve služebním úřadu jsou seznámeni se změnami organizační struktury, tedy i se snížením počtu služebních míst, standardně prostřednictvím svých představených. „Rovněž se se změnami organizační struktury úřadu mohou seznámit prostřednictvím služebního předpisu, který po schválení organizační struktury úřadu vydává státní tajemník a jehož obsahem je právě popis organizační struktury úřadu,“ uvedla Malá.

V případě zrušení služebního místa rozhoduje služební orgán o změně služebního poměru státního zaměstnance, případně pak při splnění zákonných podmínek o skončení jeho služebního poměru. Jedná se o řízení ve věcech služby, tedy státní zaměstnanec je o změnách svého služebního poměru informován také standardními způsoby v rámci správního řízení.

Služební orgán například oznámí státnímu zaměstnanci zahájení řízení o převedení na jiné služební místo, vydá rozhodnutí o převedení státního zaměstnance na jiné místo, o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby, případně následně vydá rozhodnutí o skončení služebního poměru. Pokud dojde ke skončení služebního poměru, má státní zaměstnanec za podmínek stanovených ustanovením zákona o státní službě nárok na odbytné, přičemž jeho výše se odvíjí od doby nepřetržitého trvání služebního poměru.

Pokud pracovní poměr na dobu neurčitou nepřesáhl tři roky, přísluší zaměstnanci odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu. V případě délky poměru do šesti let při přesáhnutí tří let má zaměstnanec nárok na šestinásobek měsíčního platu. Pracovní poměr nepřesahující devět let, ale přesahující 6 let, vynese na odbytném devítinásobek měsíčního platu. V případě, že poměr přesáhne 9 let, přísluší zaměstnanci odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu státního zaměstnance.

„O odbytném je rovněž rozhodováno služebním orgánem v rámci řízení ve věcech služby, tedy státnímu zaměstnanci je v této věci vydáno rozhodnutí ve správním řízení,“ uvedla Malá.