Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chystá během jara představit balíček opatření, která by měla vést ke konsolidaci veřejných financí. Ve stejnou dobu zároveň probíhá pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) práce na důchodové reformě. V obou případech se jedná o vysoce ekonomicky, ale i politicky závažné kroky. Každý subjekt ve vládní koalici tak chce protlačit své návrhy. Už se ale také objevily rozpory, například v souvislosti s výchovným či s daní z hazardu, TOP 09 má také výhrady k DPH.

Sjednocení nižší sazby DPH, vyšší daň z nemovitosti, zrušení slevy na manžela či manželku, vyšší odvody pro OSVČ, zrušení školkovného, změna v systému státních příspěvků na stavební a penzijní spoření, ale také vyšší věk odchodu do penze. To je jen část z řady návrhů a možností, o nichž představitelé vlády Petra Fialy (ODS) ve veřejném prostoru mluví. Stanjura s Fialou se přitom opakovaně snaží upozorňovat, že jde skutečně pouze o diskusi, nikoliv o návrhy, které by schválila vláda.

Zatímco ve většině případů se zdá, že je koalice kompaktní, například v souvislosti s takzvaným výchovným se objevily poměrně zásadní neshody mezi lidovci a dalšími subjekty uvnitř pětikoalice, především ODS. Národní ekonomická rada vlády (NERV) totiž doporučovala výchovné jako proinflační opatření vůbec nezavádět, což Jurečka odmítá. Přistoupil nicméně na možnost, že by se výchovné nevalorizovalo, jak původně lidovci chtěli.

Jednotlivé subjekty sdružené ve vládní koalici se v současnosti snaží do obou zásadních reforem prosadit svoje priority. Podle místopředsedy rozpočtového výboru Miloše Nového z TOP 09 mohou příkladem odlišného pohledu na konsolidaci rozpočtu být opatření v oblasti úprav daňových sazeb u DPH. TOP 09 podle něj souhlasí s redukcí tří současných sazeb DPH, ale má k tomu své připomínky.

„V ideálním případě při existenci pouze jedné sazby, by došlo k výraznému zjednodušení daňové soustavy, ke snížení podnikatelské byrokracie, současně by byly eliminovány lobbistické tlaky nejrůznějších skupin na zařazení konkrétního zboží či služeb do té či oné sazby. Tato varianta však nemá potřebnou politickou podporu, jedinou zemí v EU s jednou sazbou DPH je Dánsko,“ uvedl pro Echo24 Nový.

Z tohoto důvodu podle něj TOP 09 souhlasí se zavedením pouze jedné snížené sazby místo dosavadních dvou sazeb ve výši 10 % a 15 %. „Máme však odlišný pohled na výši výsledné snížené sazby ve výši 13 % či 14 % tak, jak ji navrhuje pan ministr Stanjura. TOP 09 by ponechala současnou sníženou 10% sazbu s tím, že by do ní byly zařazeny pouze sociálně citlivé položky, například základní potraviny čí léky,“ uvedl Nový. „Takto by bylo zabráněno růstu ceny některých výrobků a služeb, které se v současné době nacházejí ve snížených sazbách, zároveň by byla ochráněna sociálně slabší část společnosti. Z důvodu potřeby snížit deficit státního rozpočtu by TOP 09 preferovala zvýšení základní sazby na 22 %,“ dodal Nový pro Echo24 s tím, že takto navrhované změny by tedy nebyly rozpočtově neutrální, jak navrhuje pan ministr Stanjura, ale měly by potřebný fiskální efekt doprovázený příslušnou sociální ochranou.

Poslanec za ODS a místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Vojtěch Munzar pro deník Echo24 uvedl, že ODS se snaží do diskuse vnášet pravicový pohled. „Intenzivní debata uvnitř koalice stále probíhá, i s ohledem na to mi nepřijde fér diskusi zatím jakkoliv hodnotit. Občanská demokratická strana i nadále do diskuse vnáší důležité pravicové směry. Považujeme například za důležité nezvyšovat daň z příjmů či progresivní zdanění. Dlouhodobě také říkám, abychom úspory hledali primárně na výdajových stranách rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 Munzar.

Podobně pro deník Echo24 hovoří i šéf poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. „Případné úpravy v otázce daní, úspor a rozpočtu jsou ve fázi konzultací a příprav v rámci vládní pětikoalice. Žádné konkrétnější vyjádření nelze poskytnout do doby, než bude na tématu panovat koaliční shoda,“ řekl Výborný. „Naprostou prioritou pro lidovce zůstává podpora rodičů. Konkrétně cílíme například na zajištění dostupného bydlení pro mladé rodiny a další sociálně ohrožené skupiny. Budeme dělat vše, abychom zabránili zhoršení již tak vyhrocené situace na trhu s nemovitostmi,“ řekl pro Echo24 Výborný.

Starostové podporují zrušení školkovného, prosazují společné zdanění manželů

Mluvčí hnutí STAN Sára Beránková deníku Echo24 řekla, že starostové považují revizi a především zjednodušení daňového systému za nutné. „Zrušení slevy na nepracující manželku či manžela, je jedna z navrhovaných změn, se kterou souhlasíme. Jejím případným zrušení podpoříme návrat a zapojení druhého z manželů na pracovní trh. Jsme pro zrušení i dalších daňových výjimek, jako je například školkovné, státní podpora stavebního spoření či odborářské příspěvky,“ uvedla pro Echo24 Beránková.

„Naopak bychom zavedli společné zdanění manželů, které by vykompenzovalo nevyrovnané příjmy manželů. Očekáváme však, že vláda předloží komplexní návrh konsolidace veřejných financí, na kterém pracovali expertní týmy všech stran koalice,“ uvedla Beránková. Společné zdanění manželů v Česku bylo legislativou umožněno v letech 2005 až 2007, přičemž přinášelo některým rodinám významnou daňovou úsporu. „Co se týče daně z nemovitosti. Existuje více variant, o kolik by daň z nemovitosti mohla růst. Umíme si představit, že se daň zvýší až na dvojnásobek, i tak by byla ve srovnání s dalšími zeměmi stále velmi nízká. Celkový výnos by měl ale zůstat v rozpočtu obcím,“ dodala mluvčí hnutí STAN.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová uvedla, že Piráti předložili vládě návrhy na ozdravení státního rozpočtu, které by mu údajně přinesly až 140 miliard ročně a přitom zbytečně nezatížily domácnosti ani živnostníky. „To jsou priority, které bychom chtěli primárně řešit,“ řekla deníku Echo24 Richterová. „Jde například o usnadnění vstupu na trh práce znevýhodněným skupinám občanů, jako jsou třeba rodiče malých dětí (až 15 miliard) nebo lidé v dluhových pastech (až 20 miliard). Dále stabilizaci kurzu měny dle dánského modelu, což ušetří až 30 miliard ročně na obsluze dluhu,“ uvádí Richterová.

„Omezení daňových úniků a agresivních metod daňových optimalizací by přineslo až 50 miliard, řízení a monitoring efektivity výdajů, osekání nákladů státu skrze chytrá řešení typu jednotného inkasního místa (inkasní místo až 5 miliard). Rovněž navýšení daní z těžby nerostných surovin by přineslo až 10 miliard, tabákových výrobků až 10 miliard, lihu až 5 miliard a regulaci konopí 2 miliardy i více,“ uvedla pro Echo24 Richterová s tím, že Piráti jsou naopak skeptičtí ke krokům, které by nejvíce dopadly na rodiče s malými dětmi či lidi v tíživé situaci, jako by bylo například snižování rodičovského příspěvku, zavádění školného či zrušení karenční doby. „O všech návrzích se jedná, nic není v tuto chvíli finální,“ uvedla Richterová.