Matka italského renesančního umělce a vynálezce Leonarda da Vinciho byla kavkazská princezna, která skončila v otroctví. Tvrdí to přední italský filolog a historik renesance Carlo Vecce, který objevil ve státním archivu ve Florencii akt osvobození z otroctví této ženy. Ten podepsal da Vinciho otec Piero, informovala agentura ANSA. Jiní historici jsou ale k novému poznatku skeptičtí.

Vecce svá tvrzení opírá o dokument propuštění z otroctví ženy jménem Caterina, který podepsal florentský notář a otec renesančního umělce Piero da Vinci. “Notář, který propustil Caterinu z otroctví, byl tím samým mužem, který jí miloval, když byla ještě otrokyně, a který s ní počal toto dítě,“ řekl Vecce, který o údajné da Vinciho matce napsal román Il sorriso di Caterina (Kateřinin úsměv).

Podle Vecceho bylo osvobození Cateriny jediným obdobným dokumentem, který Piero da Vinci sepsal během své kariéry notáře. Historik poukazuje na to, že dokument obsahuje několik drobných chyb. To podle něj dokládá, že notář byl při sepsání dokumentu nervózní. „Oplodnit otrokyni někoho jiného byl totiž zločin,“ uvedl historik.

Podle historika byla Caterina bývalou princeznou z Čerkesie, která se nachází na severním Kavkaze. Žena byla podle něj zajata a stala se z ní otrokyně. V roce 1439 byla v Konstantinopoli prodána benátským kupcům. Do Florencie přicestovala v roce 1442, když jí bylo 15 let. O deset let později pak porodila Leonarda da Vinciho, tvrdí Vecce. Z otroctví byla osvobozena v listopadu 1452, zhruba šest měsíců po narození budoucího renesančního génia.

Podle italského historika Caterina vychovávala Leonarda da Vinciho prvních deset let jeho života. Poté se provdala za jiného Florenťana a porodila dalších pět dětí.

K Vecceho tvrzení se však staví skepticky další velký da Vinciho znalec a bývalý profesor na Oxfordské univerzitě Martin Kemp. Agentuře AP řekl, že Vecceho tvrzení „naplňuje potřebu nalézt něco mimořádného a exotického v Leonardově původu“. Podle Kempa byla Da Vinciho matkou patnáctiletá dívka Caterina Di Meo Lippiová z toskánského venkova. Kemp se také pozastavil nad tím, že Vecce zveřejnil své poznatky skrze román, a nikoliv historickou studii. Dodal, že Caterina bylo jméno, které běžně dostávaly otrokyně, které donuceny konvertovat ke křesťanství.