V Německu padlo zásadní rozhodnutí ohledně azylové politiky. Nejvyšší správní soud Severního Porýní-Vestfálska rozhodl, že syrští žadatelé o azyl už nejsou "plošně" ohroženi válkou a tudíž nemají nárok na doplňkovou ochranu. Toto rozhodnutí může mít dalekosáhlé důsledky a předznamenává obrat dosavadního uprchlického trendu, říká azylový expert a profesor z Univerzity v Kostnici Daniel Thym pro německý deník Bild. Vše ale záleží na tom, jestli se k soudu přidají i další justiční instituce v Německu.

Profesor podotkl, že se jedná o první případ, kdy takto rozhodl vysoce postavený soudní dvůr. Podle soudního verdiktu žadatelé o azyl ze Sýrie již nejsou "plošně ohroženi" občanskou válkou, dochází pouze k "příležitostným útokům". Není "značně pravděpodobné", že civilisté zemřou kvůli pouličním bojům a útokům. Kvůli tomu by Syřané měli přijít o paušální právo na ochranu v Německu. Soud tak reagoval na podání stížnosti muže ze Sýrie, který požadovanou doplňkovou ochranu nakonec nezískal.

O doplňkovou ochranu mohou požádat lidé, kteří přichází ze země, kde je ohrožen jejich život (mučení, trest smrti, válka, apod.). Je to nejnižší možná úroveň ochrany, kterou lze v Německu získat a udílí se vždy na jeden rok s možností prodloužení.

„Rozsudek předznamenává symbolicky důležitý obrat trendu,“ říká Thym. Mohlo by se jednat o zásadní zvrat, pokud budou soud v Severním Porýní-Vestfálsku následovat i další justiční orgány.

Dosud totiž většina úřadů a soudů obecně potvrzovala doplňkovou ochranu syrských přistěhovalců. "Nejvyšší správní soud Severního Porýní-Vestfálska je prvním vysoce postaveným soudem, který rozhodl jinak," uvedl Thym a dodává, že je to "přinejmenším začátek diskuse" o další ochraně azylantů.

Podle nejnovějších informací by Syřané dostali požadovanou ochranu pouze ve výjimečných situacích. Nejvyšší soud tvrdí, že Sýrie už nesplňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany a proto by neměli mít nárok na udělení ani na prodloužení ochrany a tudíž i pobytu v Německu. Profesor Daniel Thym dále upozorňuje, že i když Syřané nebudou mít ochranný status, tak to neznamená skutečnou deportaci.

Na Sýrii se totiž vztahuje zákaz deportace, který souvisí například s tím, že zemi hrozí extrémní chudoba. Thym tento zákaz považuje dlouhodobě za nesprávný a volá po jeho zrušení. Syřané jsou v Německu nejpočetnější přistěhovaleckou komunitou již od roku 2014 a pouze za rok 2024 požádalo o azyl kolem 38 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Na pomyslné druhé příčce je Afghanistán, odkud přišlo za tento rok přibližně 20 tisíc žádostí o azyl.