Vloni to byla daň z mimořádných příjmů, letos DPH a valorizace důchodů a výše výchovného na děti. Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních několika měsících oznámila či už provedla několik zásadních zásahů do státního rozpočtu, do něhož ale nezapočítala právě mimořádné valorizace penzí ani třeba podstatnou část investic do dopravní infrastruktury. Proto bude schodek až o 50 miliard vyšší, než původně plánovaných 295 miliard. Alespoň si to myslí Národní rozpočtová rada (NRR). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se navržený schodek podaří udržet. Vládní komunikace ohledně daňové problematiky zůstává již delší dobu nejasná.

Státní rozpočet letos zasáhnou podle očekávání výrazné valorizace důchodů. Ministr práce a sociálních věcích Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen. NRR už od konce loňského roku upozorňuje na to, že valorizace není zanesená v rozpočtu pro letošní rok. Podle šéfa NRR Mojmíra Hampla bude tento náklad činit asi 20 miliard.

O dalších 30 miliard se schodek rozpočtu podle Hampla zvýší tím, že si vláda nenapsala veškerý objem peněz, které půjdou na dopravní infrastrukturu. Zatímco loni stát ze Státního fondu dopravní infrastruktury investoval 131,5 miliardy, letos už to má být téměř o 20 miliard víc. „Kdyby skutečně výdaje na dopravní infrastrukturu byly tak, jak si my myslíme, správně součástí státního rozpočtu, tak by ten schodek byl o 30 miliard vyšší,“ uvedl Hampl. V případě vysoké inflace se také bude zvyšovat existenční a životní minimum.

Mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss deníku Echo24 řekl, že co se týče případné letní valorizace penzí, státní rozpočet se s tímto dodatečným výdajem vypořádá, jakmile pro tuto mimořádnou valorizaci nastane zákonný důvod. „V tuto chvíli nicméně stále s jistotou nevíme kdy a především v jaké výši se tak stane. Spekulovat v lednu o nedostatečné výši schodku státního rozpočtu a o potřebě jeho novelizace tak nyní považujeme za velmi předčasné,“ řekl Weiss.

Weiss dodal, že částku zhruba 30,7 mld. Kč by měl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) letos získat z dluhového financování, zejména z úvěru od Evropské investiční banky (EIB) a dluhopisů emitovaných SFDI. „Skutečná výše těchto zdrojů a jejich konkrétní struktura bude upřesněna v průběhu roku v návaznosti na výhodnost jednotlivých typů financování a vývoj přípravy a realizace dopravních staveb,“ řekl Weiss.

Jurečka navíc uvedl, že není ochotný jednat o výši výchovného. Za vychované dítě se nově vyplácí bonus ve výši 500 korun. Dostává ho ten z rodičů, který převážně pečoval o děti, většinou jde o ženy. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je ale tento příspěvek nesystémový. Škrtání naznačil i ministr financí Stanjura.

„Nejsem ochoten připustit debatu, že by se výchovné škrtalo,“ řekl Jurečka. Zopakoval, že KDU-ČSL zavedení výchovného dlouhodobě prosazovala. Podle Jurečky opatření přispěje k vyšší udržitelnosti důchodů díky vyššímu počtu dětí, tedy budoucích přispěvatelů na penze. Někteří experti uvádějí, že zvýšení důchodu k vyšší porodnosti nepovede. Zkušenosti z jiných zemí ukázaly, že fungují naopak kroky ke sladění práce a rodiny, tedy dostatek jeslí a školek či zkrácené úvazky.

Weiss pro Echo24 řekl, že nyní probíhá řada jednaní pracovních skupin složených ze zástupců a poslanců koalice a expertů z NERV nad jejich doporučeními včetně úprav výchovného. „Poté se výsledek těchto jednání předloží na úroveň předsedů koaličních stran, kde bude dosaženo shody na konkrétních opatřeních tak, aby mohla být legislativně zpracována a jejich fiskální dopad byl promítnut do státního rozpočtu na rok 2024. V tuto chvíli proto nebudeme předjímat výsledek těchto politických dohod,“ uvedl Weiss.

„Bez nových příjmů narazí rozpočet do zdi“

Stanjura minulý týden uvedl, že věří tomu, že vláda dokáže udržet schodek rozpočtu na schválených 295 miliardách, jak toho docílí, ale neřekl. Vláda přitom dlouhodobě mlží o tom, jaká opatření k udržení schodku povedou. Stanjura sice řekl, že proběhne změna v principech daně z přidané hodnoty, která ale bude „rozpočtově neutrální.“ Podle něj by při sazbě ve výši 13 procent schodek státního rozpočtu proti současnosti mírně vzrostl, při sazbě 14 procent pak mírně klesl. NERV dlouhodobě radí vládě nejen hledat úspory, ale také nové či vyšší příjmy.

Podobně hovořil začátkem ledna i Jurečka, který řekl, že pokud vláda myslí konsolidaci veřejných financí vážně, musí se podívat na otázku příjmů, která souvisí i s některými daněmi. Jejich navýšení považuje za nutnost. Hovořil nicméně o tom, že by mohlo jít o časově omezené opatření třeba na dva až tři roky. Debatu o tom vláda dokončí v prvním čtvrtletí roku, slíbil ministr.

Na tiskové konferenci vlády minulý týden na přímý dotaz deníku Echo24 nicméně odmítl říci, o jakých daních mluvil. „Já musím říct, že pro naši vládu je na prvním místě logicky hledání úspor a vytvořit štíhlejší stát. Pokud jde o další věci, tak si myslím, že už jsme dali dostatek vyjádření,“ řekl Jurečka. „Ta jednání nebudou jednoduchá, ale výsledek dohody oznámíme až pak, já nyní nemám ambici nic konkrétně komentovat,“ řekl vicepremiér.

Stejný názor má i místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN). „My sice máme v programovém prohlášení nezvyšovat daně, je rozhodně nepříjemné hovořit o tom, že přichází v úvahu zvýšení daní. Ale musíme se podívat, jak vypadají veřejné finance, toto je velmi vážná věc. Jestliže nenajdeme částečné úspory, ale samozřejmě také nějaké příjmy a jejich zvýšení, tak rozhodně naše finance a náš rozpočet narazí do zdi,“ řekla Kovářová na CNN Prima News.