Britské letadlové lodě nemůžou vyplout na Rudé moře, důvodem je náborová krize, kvůli které není možné sehnat posádku. Krize přišla v nejhorší možnou chvíli, neboť Británie a USA právě zahájily odvetné útoky proti Hútíům. Premiér Rishi Sunak dle svých slov "bude pokračovat v akci," pokud povstalci nepřestanou. Z nedostatku sil někteří viní konzervativní vládu. Jemenští rebelové z hnutí Hútíů útočí na nákladní i válečné lodě v Rudém v reakci na situaci v Gaze. O zprávě informuje The Telegraph.

V reakci na útoky Hútíů Británie a USA plánovaly zahájení odvetných útoků na moři. Současně vyvstaly návrhy k vyslání lodě HMS Queen Elizabeth na moře. Jedná se o britskou letadlovou loď v hodnotě 3 miliard liber (zhruba 86 miliard Kč). Loď by měla být součástí úderné skupiny Carrier Strike Group (CSG), vedené Američany, pod kterou spadá řada pokročilých válečných lodí, ponorek, vrtulníků a stíhaček páté generace. Jedná se o jedinou loď, která by byla schopná poskytnout CSG vhodné podmínky pro plné nasazení, nemůže však vyplout kvůli nedostatku námořníků. Za normálních okolností je potřeba ještě asi stovka námořníků k doplnění posádky, což nyní není možné. Plavidlo se mělo před rokem vrátit na vodu, stále je však v liverpoolské loděnici Cammell Laird. Technicky by přitom mělo být v pořádku, prošlo i četnými opravami.

Podle bývalého šéfa námořnictva Lorda Westa došlo k podcenění síly a důležitosti letadlových lodí. Nechápe také, proč jakmile došlo k vyhrocení situace, nebyl první taktický tah právě vyslání letadlové lodi. "Kdybychom tam měli letadlovou loď, mohli bychom mít 24 letadel jen 100 mil od Jemenu připravených kdykoli vyrazit a znovu zaútočit," vysvětlil Lord West.

V obtížné situaci přišla Británie s několika řešeními. Jedním z nich by mohla být spolupráce s jinými zeměmi třeba k získání potřebné munice. „Chybí zásadní prvek. Na spřátelené národy se můžeme spolehnout jen do určité míry," míní Pete Sandeman, námořní expert. Dále bylo navrženo, aby šéfové námořnictva přesunuli námořníky z jiných plavidel. To by bylo ale časově náročné kvůli nutnému výcviku.

Podle informací deníku The Telegraph má námořnictvo tak málo námořníků, že musí vyřadit z provozu fregaty HMS Westminster a HMS Argyll. Námořnictvo utrpělo kolaps z důvodu náborové krize, která postihuje celé ozbrojené síly a jejich podpůrné složky. Z nedostatku sil někteří viní konzervativní vládu. John Healey, stínový tajemník labouristické obrany, obvinil konzervativní vládu, že „vyprázdnila“ ozbrojené síly. Tobias Ellwood, bývalý předseda užšího výboru pro obranu, vyzval vládu, aby zvýšila platy vojenskému personálu, aby se krize vyřešila.