Ministerstvo spravedlnosti začalo se změnami trestního zákoníku. Největší novinkou má být zmírnění trestů za některé drobnější zločiny, od čehož si stát slibuje prázdnější věznice a úlevu pro rozpočet. Ročně totiž provoz vězeňského systému vyjde na více než 13 miliard korun. Náměstek ministra Antonín Stanislav deníku Echo24 řekl, že nový zákoník by měl být ideálně účinný už od příštího roku.

Zamýšlené změny se týkají jak zvláštní, tak obecné části trestního zákoníku. Mezi zmíněné možnosti patří zrušení vyšších trestních sazeb pro recidivisty, částečná dekriminalizace neplacení výživného či snížení dolních hranic sazeb u některých trestných činů.

Projednávat by se přitom měly už velice brzy. „Během měsíce května chceme předložit pracovní návrh předsedům koaličních poslaneckých klubů, pokud dojde ke shodě, chceme zaslat co nejdříve do meziresortního připomínkového řízení a poté následně do vlády,“ sdělil Stanislav redakci.

Podobně ambiciózní plán má resort spravedlnosti ohledně finální podoby zákoníku. „Velmi optimistická varianta je účinnost k 1. lednu 2024, ale to nelze garantovat, jedná se o poměrně složitou oblast,“ odhadl náměstek.

Na zločince přes peněženky

Zmírnit by se mělo především trestání opakovaných drobných krádeží. „V současné době je na tyto osoby aplikována přísnější trestní sazba, v jejímž důsledku nicméně spíše dochází pouze k naplňování kapacit věznic, aniž by se výrazněji projevovala na snížení recidivy u majetkové trestné činnosti a její preventivní efekt je tak spíše sporný,“ vysvětluje Stanislav. Nově by se tak mohly upravit hranice trestní sazby, případně by se zavedla určitá minimální výše škody, od kdy by se opakovaná krádež posuzovala stejně příkře jako doposud.

Zmírnění má potkat i postih trestného činu zanedbání povinné výživy. „U chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají efekt. Úvahy jsou tedy vedeny v tom směru, že trestní ochrana by napříště měla být poskytována pouze v případech, kdy dojde k vážnému narušení chráněných vztahů, ne v případě prostého vyhýbání se placení výživného,“ uvádí náměstek. Podle něj by v praxi šlo o případ, kdy by neplatič uvrhl někoho do nouze.

Stát také uvažuje o rozšíření možnosti peněžitého trestu. Podle ministerstva spravedlnosti je totiž nejefektivnější, protože viníka nejvíce bolí. „Jsou-li hledány cesty, jak rozšířit možnosti ukládat tento druh trestu, pak by se měl stát tento druh trestu trestem univerzálním, bez omezení dalšími zákonnými podmínkami a v určitých případech jako trest obligatorně ukládaný,“ uvedl náměstek.

Poslední zamýšlenou novinkou je redefinice trestných činů týkajících se sexuálního násilí. Dlouhodobě se totiž má za to, že česká právní úprava dostatečně oběti takových činů nechrání.

Nákladní vězni zatěžují rozpočet

V dubnu se na půdě Poslanecké sněmovny konal seminář, v jehož rámci vznikly návrhy, jak změnit některé předpisy tak, aby se ulevilo státní kase. Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) doporučení nazvala jednoduše „Nezavírat za krádež rohlíků“, „Omezit automatické sčítání trestů“ a „Nezavírat za neplacení výživného z nedbalosti“.

Česká republika má totiž historicky velmi vysoký počet vězňů na 100 tisíc obyvatel. Podle dat Eurostatu se pohybuje na třetím až čtvrtém místě v celé EU. V Česku je 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel, výrazně více než je unijní průměr. Více už mají jen na Slovensku (192,7) a v Litvě (190,4). V přepočtu nejméně vězňů bylo ve Finsku (49,8), Nizozemsku (63,3), Slovinsku (69,1), Švédsku (70,7), Dánsku (71,5) a Německu (71,6).

Za mřížemi je podle březnových statistik vězeňské služby 19 684 vězňů a naplněnost věznic dosahuje 97,77 procenta.

„Průměrná částka na jednoho vězně je 1800 korun, podle míry zabezpečení to může dosahovat až 2500 korun. Při současném počtu vězňů nad 19 tisíc se dostáváme na částky 34 milionů denně, což je v podstatě 12 miliard ročně,“ vypočítával nedávno Stanislav. Při započtení ostatních výdajů stát nyní na výkon trestu ročně vynaloží 13,5 miliardy korun.