Vězňů je moc a výrazně zatěžují státní rozpočet – tak by se dal ve zkratce popsat problém, kterému nyní stát čelí. Věznice jsou dlouhodobě na absolutní hraně svých kapacit a náklady na jejich provoz stojí miliardy, odborníci proto navrhují změnit některé trestní sazby tak, aby v celách končilo méně lidí a celému systému se ulevilo. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by tak státní kasa mohla ušetřit i 3 miliardy ročně. Vězeňští dozorci nicméně upozorňují na to, že jde o příliš bláhové představy.

Česká republika má dlouhodobě velmi vysoký počet vězňů na 100 tisíc obyvatel. Podle dat Eurostatu se pohybuje na třetím až čtvrtém místě v celé EU. Za mřížemi je podle březnových statistik vězeňské služby 19 684 vězňů a naplněnost věznic dosahuje 97,77 procenta. jedním z návrhů NERVu na snížení výdajů je tak i omezení počtu vězňů.

„Postupné snížení vězeňské populace na cca 100 vězňů na 100 tisíc obyvatel (tj. o 44 procent) je realistickým cílem. Jeho dosažení vyžaduje koncepční revizi řady aspektů trestní politiky (např. zavedení náramků pro domácí vězně, dekriminalizace některých trestných činů, změny trestních sazeb, revize či zrušení speciálních skutkových podstat pro recidivisty, atd.). Rozpočtový efekt odhadujeme na cca 25 procent aktuálního rozpočtu Vězeňské služby ČR – redukce počtu věznic a personálu, ale i nárůst některých výdajů,“ uvádí rada.

„Nadnesené očekávání“

S provedením ale tak úplně nesouhlasí vězeňští dozorci. „Vězeňská služba podporuje jakékoliv návrhy progresivních změn, které povedou ke snížení vysokých počtů vězněných osob v České republice a zároveň nepovedou ke snížení bezpečnosti v zemi,“ upozorňuje vedoucí oddělení vnějších vztahů Jiří Kawan.

Plán NERVu podle něj vyžaduje hlubší analýzu. „Můžeme jen říci, že pokud má být vězeňství součástí efektivního sankčního systému ve všech souvislostech a má spolu se zásadním snížením počtů vězněných osob poskytovat efektivní penitenciární péči směřující k tzv. bezpečnému propuštění – tedy má-li se účinně podílet na vytváření předpokladů k razantnímu snižování kriminální recidivy – můžeme nahlížet na vyjádření NERVu ohledně takto generovaných úspor jako na poněkud nadnesené očekávání,“ sdělil deníku Echo24.

Dozorci si naopak nedávno řekli po vzoru policistů společně s hasiči nebo celníky o vyšší platy. „Vězeňská služba vnímá dlouhodobě potřebu diskuse o navýšení platů zaměstnanců a příslušníků, jelikož dosavadní finanční ohodnocení není adekvátní povaze výkonu služby/práce,“ řekla mluvčí Markéta Prunerová.

Miliardy ročně

I s tím je nicméně jasné, že stát s přeplněnými věznicemi něco musí dělat. Podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava resort celou věc vnímá jako velký problém a aktuálně ji analyzuje. „Průměrná částka na jednoho vězně je 1800 korun, podle míry zabezpečení to může dosahovat až 2500 korun. Při současném počtu vězňů nad 19 tisíc se dostáváme na částky 34 milionů denně, což je v podstatě 12 miliard ročně,“ vypočítával nedávno. Při započtení ostatních výdajů stát nyní na výkon trestu ročně vynaloží 13,5 miliardy korun.

Jak by se mohlo věznicím ulevit, řešili na nedávném semináři v Poslanecké sněmovně odborníci na trestní právo a vězeňství. Mezi zmíněné možnosti patří zrušení vyšších trestních sazeb pro recidivisty, částečná dekriminalizace neplacení výživného či snížení dolních hranic sazeb u některých trestných činů. Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) změny jednoduše nazývá „Nezavírat za krádež rohlíků“, „Omezit automatické sčítání trestů“ a „Nezavírat za neplacení výživného z nedbalosti“. Více jsme psali zde.