Dostavba Jaderné elektrárny Dukovany je největší investicí v dějinách Česka. Jedná se obrovský projekt, který nejvíce ovlivní fungování Jihomoravského kraje a především Vysočiny a města Třebíč. Podle ministerstva průmyslu a obchodu dojde k vytvoření asi pěti tisíc pracovních míst. K tomu je ale potřeba připočítat investice do infrastruktury či do sociálních zařízení.

Ve fázi výstavby jednoho dvojbloku v lokalitě Dukovany se podle zkušeností z obdobných projektových řešení v ČR i ve světě předpokládá ve špičce potřeba okolo 5000 pracovníků, uvedl pro Echo24 mluvčí MPO David Hluštík s tím, že se jedná o řídící a výkonné funkce, technické a dělnické profese.

„Část z tohoto počtu bude zabezpečena vybraným zahraničním dodavatelem (vedení projektu a vybrané profese). Minimálně 60-65% z tohoto počtu se předpokládá, že bude zajištěno z tuzemských lidských zdrojů. Podobná čísla lze kalkulovat v případě závazné opce i pro výstavbu dvojbloku v lokalitě Temelín,“ uvedl Hluštík.

Podle něj je reálný předpoklad, že vybraný zahraniční dodavatel pro stavební, montážní a spouštěcí práce bude po dobu vymezenou k přípravě, výstavbě a uvedení do provozu nových jaderných bloků dočasně využívat lidských zdrojů dovezených vybraným dodavatelem, a to v počtu odpovídajícímu přibližně 35-40% z celkového počtu projektových pracovníků. „Vybraný dodavatel bude také v průběhu výstavby disponovat rozsáhlým podpůrným týmem v zemi původu,“ dodal Hluštík.

Experti uvádí, že kvůli výraznému počtu zaměstnanců ze zahraničí bude potřeba navýšit kvóty na zahraniční pracovníky. Ministerstvo zahraničních věcí redakci sdělilo, že dosud nebylo s požadavkem na navýšení kvót osloveno.

MPO je podle Hluštíka v úzkém kontaktu s oběma dotčenými kraji – tedy Vysočinou a Jihomoravským krajem – v úzkém kontaktu. „Naším společným cílem je dobře připravit region, a především Třebíčsko na největší energetický projekt v historii České republiky. Je zřejmé, že region bude potřebovat významnou podporu ať už v budování dopravní a technické, ale také další infrastruktury – sociální, zdravotní anebo třeba vzdělávací,“ uvedl mluvčí.

V oblasti dopravy převzal podle něj stát financování a odpovědnost za realizaci nejenom většiny nezbytných dopravních opatření pro přepravu nadrozměrných a těžkých komponent, nýbrž i tzv. návozových tras na základě návrhů krajů a samospráv, které mají za cíl právě snížení zátěže na region a obyvatelstvo. „Společně Ministerstvo pro místní rozvoj, Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, a dohromady zadaly socioekonomickou studii, jejíž výstupy se očekávají v průběhu podzimu letošního roku a budou podkladem pro konkrétní opatření,“ dodal Hluštík.

Klíčový vliv bude mít dostavba na město Třebíč. Jeho starosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) pro Echo24 řekl, že výstavba v Dukovanech je pro Třebíčsko „velmi dobrá a zásadní zpráva“. „Jsme energetický region a pokračování jádra je výborný signál pro další rozvoj území. Od roku 2013 usilujeme o stavbu pátého bloku a systematicky se na to připravujeme z hlediska rozvojových ploch, kapacit ve školách a školkách i přípravou dopravní infrastruktury,“ uvedl Pacal s tím, že naprosto zásadní je pro město investice státu do obchvatu města. Město Třebíč nemá podle něj žádnou úlohu v povolovacích procesech stavby.

Veřejné investice vytlačí ty soukromé, varuje ekonom

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že odhadnout dopad takové investiční akce na zaměstnanost, jednotlivá odvětví ekonomiky nebo dokonce na HDP zatím nelze. To bude možné ve chvíli, kdy budou jasné smluvní podmínky včetně harmonogramu a struktury dodavatelů.

„V každém případě má jít o největší investiční akci v novodobé historii ČR, takže o jejím pozitivním dopadu nelze pochybovat. Je evidentní, že bude znamenat impuls nejenom pro stavebnictví, strojírenství a dopravu, ale vzhledem k vysokému počtu zaangažovaných pracovníků po všech stránkách ovlivní i situaci v blízkém regionu,“ uvedl Dufek s tím, že lze zmínit i podpůrné aktivity jako ubytovací a stravovací služby, zdravotní péči, obchody, volnočasové aktivity. Bude to impuls rovněž pro české školství, které by se mělo na nové potřeby kvalifikovaných pracovníků začít připravovat.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky jsou odhady přímé zaměstnanosti, nepřímé a té indukované, která bere v potaz právě i dodavatelský řetězec od samotných materiálů, dopravy, energií, vzdělání, výzkumu, restaurací, ubytování, dostavby podpůrné infrastruktury a podobně, jsou velmi těžké. „Záležet bude na konečném rozsahu projektu a jak se tento projekt bude dařit dodržovat. Z historických příkladů doma i v zahraničí vidíme, že se výstavba podobné velikosti velmi často protáhne a výrazně prodraží. U citlivého projektu, jako je jaderná elektrárna, riziko samozřejmě existuje také,“ uvedl Peterka.

Zároveň je podle něj nutné při těchto odhadech kalkulovat s efektem vytěsnění. „Ten vysvětluje, že veřejné investice včetně velkých projektů, jako je dostavba jaderného bloku, vytěsní investice a výdaje soukromého sektoru. Veřejné projekty v rámci ekonomiky přitáhnou v rámci projektu zdroje, jako jsou zaměstnanci, stavební materiály, kapacity různých tuzemských i zahraničních dodavatelů a další kapitál, který pak chybí u projektů v soukromé sféře, které se prodraží, vzniknou v menším množství, nebo nevzniknou vůbec,“ dodal.

Zjednodušeně lze podle Peterky říci, že zdroje, které putují do veřejného projektu pak chybí v projektech soukromých. „V soukromém sektoru pak nevznikne ekonomická přidaná hodnota, která by byla bývala vznikla, kdyby veřejný projekt nebyl odstartován. Zároveň můžeme mluvit například o zdražení materiálů, které budou při výstavbě používány, což povede k odkladu jiných staveb a pravděpodobně také k tlaku na růst mezd ve vybraných sektorech,“ uvedl Peterka.