Do debaty o nominaci soudce Roberta Fremra na Ústavní soud vstoupil i exprezident Miloš Zeman, který v nedávném televizním rozhovoru zkritizoval tým nynějšího prezidenta Petra Pavla za to, že si Fremra nedokázal prověřit. Zeman v souvislosti s tím prohlásil, že podklady k soudcově minulosti ležely na Pražském hradě už několik let a čerpal z nich už dříve. Proti tomu se ale teď současná prezidentská administrativa ohrazuje. Podle ní žádné takové dokumenty v kanceláři hlavy státu nejsou.

Robert Fremr před několika dny stáhl svou kandidaturu poté, co se objevily některé skutečnosti o jeho působení před listopadem 1989. Jeho kritici mu vytýkali jednak justiční případ Olšanské hřbitovy, který je označován za jeden z posledních zpolitizovaných procesů z éry komunismu, jednak odsouzení více než 170 lidí za emigraci. Nejvíce ale zarezonoval případ odsouzení skladového dělníka na 10 měsíců nepodmíněně za kritiku komunistického režimu. Rozsudek byl navíc zpětně upraven. Zprávu jako první přinesl deník Echo24.

Zemanova kritika

Podle Zemana byly minimálně informace o případu Olšanské hřbitovy známé už několik let. Fremr byl totiž během jeho funkčního období navržen na funkci šéfa Nejvyššího soudu, což tehdejší prezident odmítl.

Informace o soudci Fremrovi dostal Zeman údajně od svého analytického oddělení před Fremrovým případným jmenováním. Od tohoto pracoviště prezidentské kanceláře údajně Zeman dostával podklady pro svá personální, ale i legislativní rozhodnutí.

„Mohu pouze zopakovat, že když byl pan Fremr navržen na předsedu Nejvyššího soudu, opatřil jsem si informace a na základě nich jsem ho odmítl jmenovat. To jsou fakta,“ uvedl Zeman na CNN Prima News. „Také tam bylo sdělení, že jako soudce Mezinárodního trestního soudu vystupoval značně protiizraelsky a to mě zrovna nepotěšilo,“ dodal exprezident. „Panu Fremrovi jsem na velmi zdvořilém setkání řekl, že ho jmenovat nebudu,“ řekl.

Takové dokumenty nemáme, oponuje Hrad

Podle vyjádření pro televizi je Zeman přesvědčen o tom, že patřičné dokumenty jsou stále uloženy v archivu na Pražském hradě.

To teď ale Pavlův tým ve vyjádření pro Echo24 odmítá. „Kanceláři prezidenta republiky zůstaly v souvislosti se jmenováním představitelů soudů nebo ústavních soudců různé podklady určené pro potřeby prezidenta republiky. Písemné dokumenty s informacemi, o kterých mluvil bývalý prezident Miloš Zeman ve středu 16. srpna ve vysílání CNN Prima News, zaevidovány v Kanceláři prezidenta republiky nejsou,“ uvedla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková.

Popsala také, jak se po březnu letošního roku proměnila funkce odboru. „Podklady pro prezidenta v minulosti zpracovával Analytický odbor, po reorganizaci Kanceláře prezidenta republiky se otázkami spojenými se jmenováním soudních činitelů zabývá Odbor vnitřní politiky,“ dodala Řeháková.

Zeman se v rozhovoru také pustil do poradního panelu prezidenta v právních otázkách, který vede profesor Jan Kysela. „Já bych ho vůbec nejmenoval. Nemám potřebu, aby mě nějací Kyselové vodili za ruku, a opatřím si informace sám,“ řekl již dříve Zeman. „Je to amatér,“ prohlásil ve středu o profesorovi Kyselovi Zeman. Panel po Fremrově stažení Pavlovi nabídl rezignaci, ten ji ale nepřijal.

Fremra sice do funkce ústavního soudce schválil Senát, prezident ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Jak hlava státu, tak premiér Petr Fiala následně Fremrovo rozhodnutí o odstoupení od nominace na ústavního soudce ocenili.