Hladovka pomohla. Jurečka dorovná disidentům nízké důchody, chystá i změnu zákona
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku. Ministerstvo práce pak připraví také novelu zákona, aby odpůrci a odpůrkyně komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila 20 254 korun.
Kvůli neřešení problému nízkých disidentských penzí drží od pátku 17. listopadu před sídlem vlády hladovku signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Žádá Jurečkovu rezignaci.
„Zadal jsem, aby si kolegové z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nechali vyjet všechny účastníky třetího odboje a abychom my z naší aktivity zjistili, jestli nejsou mezi nimi lidé, kteří si nepožádali o průměrný důchod, na který mají nárok, abychom toto udělali sami. Zároveň jsme dali pokyn, abychom projeli všechny žádosti o zmírnění tvrdosti zákona. Pokud mají splněnou dobu pojištění a důchod mají nižší než průměrný, tak automaticky jim náleží možnost přiznat průměrný důchod,“ uvedl Jurečka.
Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti a disidentky mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí.
Debata se vedla o tom, jaký způsob úpravy důchodů zvolit. „Žádné řešení není ideální. Osobně jsem pro úpravu stávajícího zákona, u mimořádných příspěvků by se příliš mohly míchat jednotlivé lidské osudy,“ uvedl předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek. Jeho protějšek z ODS Marek Benda byl například pro jiný postup. „Původní dohoda při tvorbě zákona o odebrání příplatků prominentům minulého režimu byla, že MPSV vyřeší samo formou zmírnění tvrdosti a aplikace zákona o III. Odboji (zjednodušené). Já vždy preferuji individuální řešení, neb v zákonech se stejně dělají chyby a trvají dlouho,“ napsal ve vyjádření pro redakci.
O zmírnění žádal třeba chartista Karel „Charlie“ Soukup. Jurečka jeho žádost zamítl, doporučil sociální dávky. Ministr dnes zopakoval, že v pondělí ČSSZ ale po novém přehodnocení přiznala Soukupovi průměrný důchod do doby, než se vyřeší vyplácení jeho australské penze. Po vyjasnění se mu případně částka ještě upraví i zpětně zhruba do roku 2013, upřesnil ministr.
Podle Jurečky pak postup u disidentů a disidentek s nedostatečnou dobou odvodů upraví novela. „Chápu, že je nedůstojné, aby tito lidé žádali tento stát poté, čím vším si prošli, ještě o nějaké zmírnění tvrdosti zákona. To je věc, která není morální… Chci, abychom tuto věc zhojili změnou zákona, aby lidé nemuseli žádat, aby to nebylo na vůli aparátu, případně kohokoliv, kdo sedí v této budově, ale aby měli automaticky ze zákona nárok. Předpokládám, že postup dořešíme během 14 dnů. Je nutná komunikace s ministerstvem obrany, s ÚSTR (Ústavem pro studium totalitních režimů),“ řekl ministr.
Podle něj debata o narovnání disidentských penzí začala před letními prázdninami a Gruntorádův protest „vývoj předběhl“. Malé důchody odpůrců a odpůrkyň režimu označil šéf resortu za historický dluh.
Do věci se vložil i samotný ÚSTR, který Jurečkovi nabídl pomoc při přípravě narovnání. „Současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů považuje výše uvedené za historickou křivdu, kterou je nutné napravit. Chápeme rozhořčení disidentů a sdílíme je, pokládáme za smutné, že 34 let po listopadu 1989, není tato křivda napravena. Mrzí nás ale zároveň, že je odpovědnost přesouvána na současného vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí, který se problematikou dlouhodobě zabývá a skutečně ji řeší,“ uvedl ústav.