Vláda Petra Fialy (ODS) schválila redefinici znásilnění založenou na tezi „ne znamená ne“. Tato změna má podporu napříč politickým spektrem a nyní půjde do sněmovny. Trestní předpisy by měly opustit koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahradit ho konceptem pohlavního styku nesouhlasného. Změna ovlivní i práci policie, ta je na to ale podle svých slov připravena.

Novela trestního zákoníku má změnit i pohled soudů na sexuální praktiky s dětmi do 12 let. Pokud norma projde beze změny celým legislativním procesem, vždy je soudy budou pokládat za znásilnění či sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Nesouhlas lze podle novely projevit nejen slovně, ale také gestem, pláčem nebo zaujetím obranné pozice. Počítá se i s bezbranností oběti, kdy oběť není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu – kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání či zdravotnímu handicapu.

„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo k tomu, proč nezvolilo přísnější zásadu „ano znamená ano“, kterou uplatňuje třeba Španělsko.

Trestný čin znásilnění bude nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky ministerstvo vyčlenilo do samostatného nového trestného činu sexuální útok. Sexuální nátlak byl navíc zařazen mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšířila o zneužití něčí tísně. Ročně je v České republice spácháno přes 12 tisíc znásilnění.

Jedna z iniciátorek změny, poslankyně Barbora Urbanová (STAN), v prohlášení na sociálních sítích uvedla, že takzvané „znásilnění z podstaty“ znamená větší ochranu dětí do dvanácti let. „Lucie Hrdá a jiní advokáti z praxe nám říkali, že za znásilňování dětí padaly velice mírné tresty. Ne, ta malá holka si za to nemohla sama, ani to nechtěla. Ne znamená ne. To je princip, na kterém je novela postavena a znamená to, že za znásilnění bude považováno i to, když řeknete ne, zakroutíte hlavou, útočníka odstrčíte nebo prostě jasně dáte jakkoliv jinak najevo, že to nechcete,“ vysvětlila Urbanová.

„Máme tam i mnohem lépe vydefinovanou bezbrannost. Obsahuje takzvané zamrznutí, což je naprosto přirozená reakce, když se něčeho příliš bojíte. Redefinice znásilnění pomůže obětem a bude lépe chránit děti. Děláme to proto, aby byli přísné rozsudky mnohem častější a aby to útočníci, pachatelé, agresoři už prostě nedělali,“ dodala Urbanová, která na změně pracovala například s opoziční poslankyní Taťánou Malou (ANO).

Změna definice se dotkne i práce policie. „Z podstaty věci redefinice trestného činu změní skutkovou podstatu a to samozřejmě má vliv na vyšetřování. Jelikož jsme se ale aktivně podíleli na komunikaci v této oblasti, tak jsme určitě připraveni při uplatňování nového znění,“ řekl pro deník Echo24 mluvčí Policie ČR Ondřej Moravčík. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) změna policii pomůže sexuální násilí lépe stíhat.

„Každý rozumově vyspělý člověk odmítnutí pochopí,“ říká advokát

Advokát Jakub Siřínek pro deník Echo24 řekl, že novela znamená zpřísnění definice a skutkové podstaty znásilnění oproti současné úpravě. „Předchozí úprava spočívala v tom, že podmínkou pro sexuální styk, tedy znásilnění, byla pohrůžka násilím, samotné násilí či zneužití bezbrannosti. Zkrátka situace, kdy se člověk může důvodně bát, že mu bude ublíženo na zdraví, případně způsobena smrt, či byl ve stavu bezbrannosti, jež byla za účelem pohlavního styku zneužita,” řekl pro Echo24 Siřínek.

Definice bezbrannosti nepočítala například s tím, že se někdo do tohoto stavu dostane úmyslně. “Nebo třeba s tím, že člověk jednoduše zamrzne ze strachu. Nebo může být oběť silně nemocná, může mít oběť vysoké horečky a být ochromená…” vysvětlil Siřínek příklady situací s tím, že i na tohle novela myslí.

„Nově tedy stačí jakékoliv vyjádření nesouhlasu, třeba pláč, kroucení hlavou, které v běžné rozumové vyspělosti každý pochopí, že to opravdu znamená ne. Definice je určitě zpřísňující a vede k větším dopadům na pachatele jako takové,” míní Siřínek a dodává, že cílem je zjevně více chránit oběť, což je podle něj obecně v moderní společnosti vítáno. Zároveň poukazuje na rozdíl mezi absencí souhlasu a projevem nesouhlasu.

„Seznatelná vůle je projevem psychického nitra člověka a může mít význam pouze tehdy, je-li vyjádřena navenek prostřednictvím projevu tak, aby byla seznatelná subjektům, jimž je adresována,” vysvětlil advokát. Dokazování je podle Siřínka v těchto případech složitější s ohledem na menší četnost důkazů, nicméně nová úprava by podle něj mohla a měla vkládat důvěru obětí v český právní řád a důsledky spojené s nahlášením tohoto trestného činu.

„Procento žen, které jdou znásilnění nahlásit bezprostředně a jdou třeba rovnou k lékaři, je stále minimální. Tělo se rychle hojí, takže i kdyby došlo k násilnému vniknutí, tak to fyzicky často už nemusí být dokazatelné,” řekl Siřínek s tím, že pak může být dokazování složitější.

„Bude se muset vycházet z pravidelné, konzistentní výpovědi oběti, pro kterou už je ten zážitek sám o sobě traumatizující. A když pak musíte o té věci mluvit minimálně třikrát, než dojde k vynesení rozsudku, tak to také snižuje procento žen, které chtějí takový proces podstoupit,” řekl Siřínek, který ale novelu hodnotí rozhodně pozitivně a věří, že pomůže obětem trauma z trestního řízení zmírnit a překonat. S ohledem na dosavadní latentnost těchto trestných činů by zpřísnění definice a snazší dokazování mohlo vést ke zvýšení počtu nahlášených případů.

Siřínek zároveň poukázal na to, že nové znění zákona nebude platit zpětně. „Jde o obecné zásady trestního zákoníku, které nesmí být porušeny. Zpětná účinnost nikdy nemůže být k tíži pachatele. Zákon musí být platný v době spáchání skutku, respektive trestnost je stanovena dříve, než je skutek vykonán,“ připomněl Siřínek, že skutky spáchané před definitivním přijetím novely se budou posuzovat podle původního znění.