Od roku 2016 platí v Česku zákon zakazující obchodům nad 200m² mít otevřeno v určitých státních svátcích. Týká se to i pondělního 28. října, kdy si připomínáme 106. výročí vyhlášení samostatného československého státu. Letos má však plošné zavření velkých obchodů v souvislosti s povodněmi několik výjimek. Naopak 17. listopadu mohou mít obchody otevřeno. Právě zmatek v tom, o kterých svátcích mají obchody otevřeno a ve kterých nikoliv, vedl k návrhu poslanců zákon z roku 2016 zrušit. Momentálně je ve sněmovně.

V souvislosti s připomínkou vzniku samostatného Československa v roce 1918 musí mít obchody s prodejní plochou nad 200m² v pondělí zavřeno. Kromě obchodů se omezení týká i zastaváren a zařízení ke sběru a výkupu odpadů.

Výjimku mají obchody na velkých nádražích a na letištích, lékárny a čerpací stanice. Tato místa mohou mít v pondělí otevřeno. Letos má však zákaz i novou výjimku. A to v souvislosti se stavem nebezpečí, který platí v některých oblastech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Vláda ho nedávno o měsíc prodloužila. Tam, kde je platný, mohou mít nadále otevřeno i prodejny nad 200m².

"V současnosti se to týká osmi obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji (Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kravaře, Krnov, Opava a Ostrava), a dále Jeseníku a Šumperku v Olomouckém kraji. Prodejny zde tedy mohou zůstat otevřené a občané postižení povodněmi je mohou využívat," uvádí Česká obchodní inspekce, která nad dodržováním zákona bdí.

Naopak na státní svátek 17. listopadu, který následuje necelé tři týdny poté, se omezení prodejní doby pro obchody nad 200m² nevztahuje.

V souvislosti s tím, že během některých státních svátků musí být obchody otevřeny a během jiných nikoliv podali Pavel Staněk (ODS) a Jan Bureš (ODS) návrh na jeho zrušení. Zákon je nyní v prvním čtení ve sněmovně a vláda k němu zaujala neutrální postoj. "Vláda si je vědoma, že v dané problematice dochází ke střetu dvou zájmů. Na jedné straně je to snaha o soulad pracovního a osobního života zaměstnanců, na druhé straně potom svoboda podnikání, do které by měl stát zasahovat pouze z obhajitelných důvodů a v co nejnižší možné míře. Současně je vláda nicméně toho názoru, že stanovení regulace prodejní doby v maloobchodě je primárně otázkou politického uvážení zákonodárce, což ostatně v minulosti fakticky potvrdil ve svém nálezu i Ústavní soud, když posuzoval soulad předmětné právní úpravy s ústavním pořádkem," uvedla vláda ve svém stanovisku.