Retroaktivita za letošní rok u daňových opatření v rámci snah o ozdravení státního rozpočtu zřejmě nehrozí. Představitelé koaličních stran uvádí, že by takovým rozhodnutím došlo ke zhoršení předvídatelnosti daňového prostředí a smetl by to i Ústavní soud. O retroaktivitě za minulý rok se na podzim chaoticky hovořilo v souvislosti s takzvanou daní z mimořádných zisků. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že na výdajové straně je možné, že ministerstva budou muset škrtat ještě do konce roku. Deník Echo24 od ministerstva financí zjistil, že „mnohé z připravovaných úsporných opatření lze aplikovat i na zlepšení vývoje letošního státního rozpočtu“.

O tom, že by některá opatření bylo potřeba aktivovat už letos, se pro Echo24 zmínil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Vláda slibuje přípravu celé sady opatření, které mají vést ke konsolidaci rozpočtu. Doufám, že velká část těchto opatření nabude účinnosti ještě letos. V takovém případě bych očekával, že dojde k předložení novely státního rozpočtu, která odrazí očekávané změny na straně výdajů i příjmů,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

V polovině dubna se ukázalo, že stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny pouze 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. „Daňové příjmy jsou podstatně nižší ve srovnání s očekáváními. Sektory podléhající windfall tax se na tuto situaci připravily. Řada firem upravila své plány na tento a další roky, aby byl snížen základ pro kalkulaci daně. Na druhou stranu cenu energií pro domácnosti a firmy ovlivňují vysoké nákupní ceny z loňského roku,“ uvedl Peterka.

Právě okolo windfall tax se vloni vedly uvnitř vládní koalice spory, které se týkaly zmíněné retroaktivity. Především Piráti prosazovali, aby mimořádná daň platila již za loňský rok, prý na tom byla dokonce i koaliční shoda, což ale dementoval ministr financí financí Zbyněk Stanjura (psali jsme zde). Tyto spory mimo jiné ovlivnily i pražskou burzu.

Nyní však debata o retroaktivitě daňových změn v rámci takzvaného konsolidačního balíčku není na stole. Shodli se na tom představitelé vládních stran. Mluvčí TOP 09 Jan Kocourek pro Echo24 řekl, že nic takového nezaznělo, podobně pak hovoří i první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček s tím, že retroaktivitu Starostové a nezávislí nenavrhují ani v žádném opatření z vlastního balíčku, o němž deník Echo24 informoval v posledních týdnech.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek deníku Echo24 sdělil, že u zmíněné windfall tax byly důvodem, proč Piráti prosazovali retroaktivitu zcela mimořádné příjmy energetických firem. „Bylo by správné toto zdanit v době, kdy tyto zisky vznikly jako důsledek války. Ekonomická čísla potvrzují, že stát nevybere zdaleka tolik a naplnilo se varování Pirátů, že se zisky vypaří,“ uvedl Michálek. V současné debatě o daňových změnách není podle něj retroaktivita možná. „U daní nelze o retroaktivitě hovořit, pokud nejde o skutečně výjimečně okolnosti,“ doplnil Michálek.

U opatření na výdajové straně, o nichž se veřejně hovoří, jako je třeba zrušení či snížení státní podpory stavebního spořeni či zrušení školkovného Michálek jednoznačně retroaktivitu vyloučil. „Nejsou pro to použitelné podmínky,“ řekl Michálek pro Echo24.

Zoufalá situace veřejných financí

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda, který se specializuje i na daňové právo, deníku Echo24 řekl, že nic takového rozhodně nepodpoří. „Pro mě jako pro docenta finančního práva, které zahrnuje i daňové právo, je pravá retroaktivita v neprospěch poplatníků u změn daňových předpisů zcela nepřijatelná. Pro nic takového já osobně ruku nezvednu, základní principy právního státu musíme zachovávat,“ uvedl Kohajda.

Podobně pro Echo24 hovoří i místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Ten uvedl, že nemá informace o tom, že by se uvažovalo o retroaktivitě. Já osobně si nedovedu představit, že bychom v oblasti daní udělali změnu, která by platila retroaktivně už za letošní rok. To podle mě není možné. Neprošlo by to ani přes Ústavní soud, nebylo by to správné ani kvůli předvídatelnosti daňového prostředí,“ řekl Skopeček.

„U výdajů nicméně platí, že čím rychleji a čím více se bude škrtat na výdajové straně rozpočtu, tím vzhledem k zoufalé situaci veřejných financí lépe. Jestli hrozí, že bychom v uvozovkách měli mít problém s udržením už tak vysokého deficitu, tak za mě platí, že jednotlivá ministerstva mají škrtat ještě do konce roku tak, abychom ten deficit udrželi,“ řekl Skopeček s tím, že pevně věří, že se zmíněný schodek rozpočtu, který je v platném znění zákona na letošní rok nastaven na 295 miliard, podaří udržet.

„Jsem přesvědčen, že nelze usuzovat z prvních měsíců plnění státního rozpočtu a že to na konci dopadne tak, jak ministerstvo financí naplánovalo. Na straně druhé se některé rizikové faktory už ukázaly. Ve chvíli, kdy se nebudou naplňovat příjmy optimisticky a vyšší příjmy nenaplní případně nějaký výpadek jiných daní, budou jednotlivé kapitoly muset přistoupit ke snížení výdajů tak, aby byl schodek dodržen,“ míní Skopeček.

Udržet schodek 295 miliard korun je podle lidoveckého experta Kohajdy osobní zodpovědností ministra financí. „Jsem přesvědčen, že si této odpovědnosti je vědom, a nepochybuji, že toho cíle i dosáhne,“ řekl Kohajda. Mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss deníku Echo24 sdělil, že vývoj rozpočtu je obtížné predikovat, ale „mnohé z připravovaných úsporných opatření přitom lze aplikovat již na zlepšení vývoje hospodaření letošního státního rozpočtu“.