Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.

S bilionovými investicemi počítají i státní strategické plány v čele s Národním energeticko-klimatickým plánem (NKEP). Zhruba dva biliony korun by podle Holuba měli zajistit soukromí investoři, zbylou část by měla pokrýt veřejná podpora. Holub v této souvislosti zdůraznil potřebu vytvořit pro investory stabilní prostředí. S tím souhlasil i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Podle něj nejsou hlavním problémem ani tak peníze, ale právě legislativní bariéry, které brzdí další rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Jedním z klíčových cílů dekarbonizace je postupné navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Stát při loňské aktualizaci NKEP stanovil pro rok 2030 navýšení podílu ze současných přibližně 19 procent na 30 procent. Evropská komise následně při vyhodnocování plánu doporučila zvýšení podílu až na 33 procent.

Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla k tomu dnes řekl, že důležitý je především samotný trend, kdy podíl obnovitelných zdrojů stoupá. Cíl podílu OZE ve výši 30 procent je podle něj minimálním závazkem a neznamená, že se nebude stát snažit dosáhnout vyššího čísla. Navíc připustil, že se se konečná podoba NKEP ještě může změnit.

Podle vedoucího energetického programu Hnutí Duha Jiřího Koželouha je v zájmu ČR podíl OZE navýšit až k 33 procentům. Vedle ekologických benefitů připomněl i posílení energetické soběstačnosti obcí a domácností.

Účastníci dnešní panelové debaty se také shodli na tom, že ekologizace tuzemského hospodářství je nezvratný proces, který nezastaví ani případné politické změny po volbách. Neděla v této souvislosti upozornil, že jde o celosvětový trend a Česko nemůže zůstat pozadu.

Hlavním strategickým dokumentem pro další pokračování dekarbonizace v ČR bude Národní energeticko-klimatický plán. Dokument má definovat cestu Česka k dekarbonizované a moderní energetice. Loňský návrh NKEP počítal s tím, že růst podílu obnovitelných zdrojů by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033. Upravený plán by měl být hotový do léta.