Dětské pohotovosti jsou pod tlakem kvůli nedostatku personálu. Nemocniční lékaři si dlouhodobě stěžují, že k už tak enormním přesčasovým hodinám musí sloužit ještě na pohotovostech pro děti a dorost a opět volají po větší účasti dětských praktických lékařů. Ti to naopak dlouhodobě odmítají s tím, že mají problém pokrýt vůbec provoz ordinací v některých částech země. Podle dat předložených nemocničními pediatry se v minulém roce ve více než 160 případech stalo, že do služby na pohotovosti nenastoupil dokonce žádný lékař.

Výmluvnou ilustraci poskytuje pondělní zpráva regionálního serveru e-mostecko. „Marně byste dnes zvonili na oddělení pohotovosti pro děti a dorost, které je běžně každý večer v provozu v budově mostecké nemocnice. Stejně jako tomu bylo v pátek, ani na dnešní den a úterý se nenašel pediatr, který by pohotovost sloužil. S problémy při obsazování služeb pohotovosti se potýkají všechna města, kde pohotovost pro děti a dorost je. S výpadky se tak potýkají jak v Chomutově, tak třeba v Ústí nad Labem,“ uvedl v pondělí server s tím, že se však vždy najde způsob jak udržet v provozu alespoň „sousední“ pohotovost.

„LPS, jinak také dětská pohotovost, je služba, která zajišťuje péči o akutně nemocné děti mimo běžnou pracovní dobu, tj. ve všední dny po 16. hodině a v noci a po celý víkend a ve svátky. Služba je v rámci systému pediatrické péče u nás velmi významná, její hladké fungování je nutné k včasnému záchytu řady nebezpečných stavů, které mohou ohrožovat zdraví či život nemocných dětí. Jde o lékařskou péči prvního kontaktu. Pro zajištění této úrovně péče máme v ČR dostatečný počet kvalifikovaných pediatrů – praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD),“ uvedli v tiskové zprávě členové pracovní skupiny nemocničních pediatrických specialistů. Ti dlouhodobě tvrdí, že pokud by se do služeb zapojili všichni lékaři pro děti a dorost, museli by sloužit jen velmi nízký počet služeb v roce.

Z dat za loňský rok podle nich vyplývá, že podíl dětských praktiků (PLDD) na službách v dětských pohotovostech klesá. „Mnoho PLDD zůstává zcela mimo systém pohotovostních služeb. Výsledkem je snížená kvalita a bezpečnost akutní zdravotní péče o děti,“ uvedli nemocniční lékaři.

„Údaje poskytlo 47 pracovišť. Na těchto pracovištích bylo v roce 2024 vypsáno 16 403 služeb. Z toho 7353, tedy pouze 45%, odpracovali PLDD. Zbylých 8883 služeb, tedy více než polovinu, odpracovali lékaři z nemocnic (kteří kromě těchto služeb většinou pracují i ve službách v nemocnici a služby na LPS tak „nestíhají“). Ve 167 případech se stalo, že se do služby nedostavil žádný lékař,“ uvedli lékaři v tiskové zprávě.

Nemocniční lékaři vyzvali už před dvěma lety v dopise ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) k řešení situace. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová tehdy reagovala s tím, že je nepředstavitelné, aby zákon podmiňoval svobodné podnikání jakéhokoliv občana jeho prací pro určitého zaměstnavatele jako zaměstnance, což by lékaři na pohotovostech dělali.

Odpovědnost za zřizování pohotovostí možná přejde z krajů na zdravotní pojišťovny. Předpokládá to vládní novela o zdravotních službách, která čeká nyní na druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo očekává, že zdravotní pojišťovny budou mít větší páky k motivaci lékařů pohotovostní služby sloužit. Ačkoliv ministr Válek mluví o tom, že by pohotovostí mohlo naopak přibýt, podle kritiků hrozí jejich značný úbytek a možné další přetížení pohotovostních služeb.

Návrh konkrétně říká, že pohotovosti mají být u každého urgentního příjmu v nemocnici, ty pak pro ně musí zajistit prostory. Nyní chybí zhruba u 12 z 90 nemocničních urgentních příjmů v republice. Pohotovostí je však celkem v zemi přes 120, jejich síť se ale v jednotlivých krajích i výrazně liší a někde tak pohotovosti obsluhují v porovnání i násobně nižší počty pacientů.