Bret Weinstein byl profesorem biologie na malé vysoké škole ve státě Washington, která se jmenuje The Evergreen State College. Nijak se nevymykal profilu typického amerického levicového akademika. Sympatizoval s hnutím Occupy Wall Street a během prezidentské kampaně v roce 2016 podporoval socialistu Bernieho Sanderse. Přesto se dostal do křížku z radikálními studenty.

Evergreen State College má tradici pořádání takzvaného „dne nepřítomnosti“, kdy černošští studenti a kantoři mohou zůstat doma. Má to upozorňovat na nepostradatelnost černošské komunity a bílí studenti si mají uvědomit, co jejich absencí ztrácejí. V roce 2017 však studenti vymysleli inovaci. Z kampusu univerzity na den měli odejít povinně všichni běloši. Weinstein se ohradil. Povinné vyloučení jakékoli skupiny, byť na den, je podle něho rasismus. A nastalo peklo. 

Weinstein byl označen za rasistu. On a jeho žena Heather Heyingová, která se jako jediná z celé školy postavila na jeho stranu, začali dostávat výhrůžky. Školu obsadili studenti a zastavovali do kampusu vjíždějící auta, zda v nich náhodou nesedí. Prezident školy odmítl povolat policii, aby protesty potlačila. Univerzitní ochranka Weinsteinovi sdělila, že nemůže garantovat jeho bezpečnost, a doporučila mu, aby do školy nechodil, dokud se situace neuklidní. Weinstein začal pořádat svoje přednášky v městském parku. V září Weinstein a Heyingová po domluvě se školou rezignovali. Jako odškodné dostali pět set tisíc dolarů.  

Každé třetí dítě

Weinstein se po odchodu z univerzity seznámil se skupinou lidí s podobnými zkušenostmi. Ne všichni měli zážitek tak intenzivní. Sam Harris je známý neurovědec, filozof a ateista. Dokud jeho kritika náboženství cílila především na křesťanství, progresivisté ho přijímali jako jednoho ze svých. Jeho prozření, že s těmito lidmi nechce mít nic společného, přišlo již celkem dávno. Během jedné diskuse v roce 2006, v rámci kritiky Tálibánu, Harris řekl, že „ne všechny kultury jsou stejně prospěšné pro lidský rozvoj. Některé převyšují ostatní“. Po diskusi byl konfrontován jednou z posluchaček; ta se ho zeptala, zda si opravdu myslí, že ne všechny kultury jsou rovnocenné. Harris odpověděl, že ano, a dal příklad hypotetické civilizace, která oslepuje každé třetí narozené dítě. Zeptal se, zda si myslí, že taková společnost by byla rovná západní civilizaci. Žena se zamyslela a řekla, že by záleželo na důvodech, proč by k tomu docházelo. Harris byl zděšen. Tazatelka, jejíž jméno nezveřejnil, později prý odešla pracovat pro Obamovu administrativu. Levice si také zhruba v té době začala všímat, že Harris se ve své kritice náboženství neomezuje pouze na křesťanství, ale i na islám.  

Z druhé strany ideologického spektra se do vznikajícího společenství připojil právník a novinář Ben Shapiro. Ten původně pracoval pro známý pravicový server Breitbart, během prezidentské kampaně však začal mít pocit, že web příliš straní Donaldu Trumpovi, který byl Shapirovi nesympatický, navíc ho nepovažoval za opravdového konzervativce. Z Breitbartu proto odešel a označil ho za „Trumpovu Pravdu“. 

Dalšími členy této rostoucí komunity jsou například aktivistka Ayaan Hirsi Aliová, která kvůli své kritice islámu musí žít pod neustálým policejním dohledem, Christina Hoffová Sommersová, feministka, která kritizuje moderní feminismus, britský novinář Douglas Murray, bývalý radikální islamista Maajid Nawaz, psycholog a filozof Steve Pinker a další. Eric Weinstein, matematik, investiční bankéř a bratr Breta Weinsteina, rovněž považovaný za součást společenství, tuto komunitu intelektuálů nazval v jednom rozhovoru napůl sarkasticky „intelektuální temnou sítí“ (Intellectual dark web). Název se ujal poté, co si ho vypůjčila novinářka New York Times Bari Weissová do titulku profilu, který o členech sítě napsala.

Nejznámějším členem komunity je asi kanadský profesor Jordan Peterson, o kterém se na stránkách Týdeníku Echo již několikrát psalo. Nejdůležitější pro šíření myšlenek komunity je ale nejspíš trojice Dave Rubin, Joe Rogan a Claire Lehmannová. Rubin a Rogan prosluli především jako podcasteři a youtubeři. Klíčoví jsou proto, že právě jejich pořady slouží jako místo setkávání členů sítě. Rogan a Rubin s nimi vedou rozhovory, pořádají debaty a šíří jejich myšlenky do světa.

Australanka Lehmannová je šéfredaktorkou internetového magazínu Quillete. Web se rozhodla založit v říjnu 2015. Cílem bylo poskytnout platformu, na které by bylo možné publikovat fundované, fakty podepřené eseje, které jdou proti stávajícímu intelektuálnímu konsenzu. Server na sebe upoutal pozornost v srpnu 2017, kdy publikoval příspěvky čtyř vědců ohledně kontroverzního memoranda Jamese Damora. Tehdejší zaměstnanec Googlu Damore napsal pro potřeby firmy zprávu, ve které kritizoval zaměstnaneckou politiku technologického gigantu. Tvrdil, že mezi muži a ženami jsou psychologické rozdíly, takže progresivistická politika Googlu, snaha uměle zvyšovat počty žen na pozicích, kde byla většina mužů, je zbytečná až škodlivá. Lepší by tedy bylo podporovat tvorbu pracovních míst, pro které se ženy hodí víc než muži. V článku na Quillette vědci Damora víceméně podpořili, souhlasili, že vědecká fakta, kterými své memorandum podložil, jsou správná. Někteří ovšem vyjádřili pochybnosti, zda je lze aplikovat na vnitřní politiku Googlu.

Další příklady článků, které na Quillette vyšly: historie obchodu s otroky v Indickém oceánu, který trval déle než známější atlantický obchod a kterého se účastnili především Arabové, analýza zkoumající rostoucí počet žebráků v západní Evropě, kteří tam přišli především z chudých zemí EU, a článek o Milanu Kunderovi.

Pokud všechny členy „intelektuální temné sítě“ něco spojuje, tedy přesvědčení o svobodě slova a potřebě diskutovat o rozdílných pohledech na věc, a ne používat zastrašující prostředky, jež se tak často objevují na anglosaských univerzitách. Například věřící Peterson neváhá kritizovat Harrisův ateismus, ale vždy se tak děje s klidem a bez osobních urážek. Mezi nejdiskutovanější nedávné články na Quillette patří esej nazvaný Marx si zaslouží lepší kritiky (Marx deserves better criticts). Autor v něm upozorňuje, že Peterson v nedávné ostře sledované debatě, v níž proti němu stál levicový filozof Slavoj Žižek, projevil nedostatečnou znalost Marxe na to, že se považuje za jednoho z jeho předních kritiků.

Kde leží hranice?

Diskuse o svobodě slova s sebou přirozeně přináší otázku, kde leží její hranice. Vzhledem k tomu, že většina členů sítě se dočkala odsudku za své názory, je přirozené, že si svobodu slova vykládají značně extenzivně. Problém však je, že díky této politice se občas k představitelům sítě stahují nefalšovaní blázni, pošuci a vůbec pochybné osobnosti. Třeba bratři Weinsteinové kritizovali Roganův rozhovor s nejznámějším americkým konspiračním teoretikem Alexem Jonesem. Nejvíc proslul svou teorií, že masakr ve škole Sandy Hook v roce 2012 byl pouze nahraný a nikdo při něm nezemřel. Pokud existuje konspirační teorie, Jones jí věří a nejspíš ji i aktivně šíří. Dalším sporným rozhovorem byla diskuse Rubina se Stefanem Molyneuxem, kanadským představitelem takzvané alt-right. Část „intelektuální temné sítě“ tvrdí, že těmto zjevným bláznům by neměli poskytovat platformu. Snaha o co nejsvobodnější diskusi by neměla být vedena na úkor faktů.

Dalším velkým tématem je otázka, zda členové sítě příliš nestraní pravici. Zaměření na kritiku progresivismu a levice je celkem logické vzhledem k tomu, že značná část sdružených intelektuálů se dostala do křížku právě s levicí. Ale i někteří spojenci „intelektuální temné sítě“ si myslí, že ideové zápolení především s levicí spolku škodí, neboť poté nemohou být vnímáni jako opravdu nestranní. V tomto případě magazín Quillette znovu zafungoval jako nejdůležitější platforma, neboť články kritizující síť z těchto pozic vyšly právě tam.

Mnohem ostřejší kritika však přichází právě z progresivní levice, která se rozhodně neomezuje na uctivou konstruktivní oponenturu. Show Rubina, Rogana i web Quillette jsou označovány za „bránu“ k extrémní pravici a nevhodným myšlenkám. Členové „intelektuální temné sítě“ jsou pro ně islamofobové, sexisté a skrytí rasisté. Taktéž se vysmívají označení „temná síť“ a prezentaci členů jako intelektuálních disidentů. Poukazují na to, že jejich videa na YouTube mají miliony zhlédnutí a tito lidé dokážou vyprodat haly pro tisíce diváků, tak jaké potom potlačování jejich názorů. Zároveň však z nich levice evidentně cítí strach. „Temní intelektuálové“ představují alternativu k tradičním kanálům vzdělávání, jako jsou univerzity a většina médií, která se levici podařilo obsadit. Jejich síť se neustále rozrůstá. Miliony diváků jsou přesvědčivým důkazem, že jejich myšlenky rezonují.