Babiš i Milek odmítají strop pro zemědělské dotace. Hájí jen sebe, zlobí se soukromí zemědělci
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká vláda se bouří proti návrhu Evropské unie na zastropování přímých plateb zemědělských dotací. V praxi to znamená snahu Bruselu o větší podporu menších a středních zemědělských farem. Zastropování proto vítají soukromí zemědělci. Premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka, dva zástupce velkých zemědělských koncernů, kritizují, že hájí jen své zájmy.
Babiš a Milek, kteří své zemědělské podniky kvůli zákonu o střetu zájmů vložili do svěřenských fondů, považují zastropování plateb za nepřijatelné. Stejně jako Agrární komora či Zemědělský svaz. Zastropování by totiž nejvíc dopadlo právě na velké zemědělské podniky. Babišův Agrofert jen za loňský rok pobral na dotacích více než miliardu korun a koncern Úsovsko, spoluvlastněný ministrem Milkem, inkasoval 162 milionů.
Zastropování plateb, které vyplývá z návrhu na nová pravidla a finanční rámec zemědělské politiky EU, ale vítají menší zemědělci a zlobí se, že vláda a ministerstvo zemědělství má pouze odmítavé stanovisko. „Vláda ani ministerstvo nemají žádný alternativní dohadovací scénář, nějaký kompromis. Pro ně je mantra nezastropovat,“ uvedl pro deník Echo24 tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. „Rozpočet na společnou zemědělskou politiku bude menší, a proto se někde musí krátit. Návrh na zastropování je rozumný i z toho důvodu, že jsou škrtání ušetřeny podpory mladých začínajících zemědělců, investice do menších projektů, agroturistiku či poradenství,“ dodal Šebek.
Podle Šebka je návrh na zastropování přímých plateb podporou rodinného farmaření. „To pana ministra Milka a premiéra Babiše nezajímá, zastupují velké podniky a jsou v obrovském střetu zájmů. Přizpůsobují podmínky svým konkrétním firmám na úkor drtivé většiny zemědělských podnikatelů,“ řekl Jaroslav Šebek. Asociace zastupuje rodinné farmy a soukromé zemědělce, kteří v celkovém součtu drží téměř 40 procent půdy. Velké zemědělské podniky v Česku obhospodařují zbývajících 60 procent půdy v zemi, drží je ale malá skupina podniků. Nejpočetnější jsou totiž malé zemědělské podniky, podle ČSÚ tvoří skoro 60 procent z celkového množství 26 525 zemědělských subjektů.
Na to, že dotace míří hlavně velkým zemědělským podnikům, upozornila i červnová zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle té většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.
V tomto programu letos získaly podle Státního zemědělského intervenčního fondu nejvyšší možnou sumu některé společnosti z koncernu Agrofert, který do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů zaparkoval premiér Babiš.