Procesy s Trumpem se rozpadají

Pokud Donald Trump v listopadu vyhraje volby a stane se znovu americkým prezidentem, jedním z neočekávaných tvůrců tohoto úspěchu bude Bill Clinton. Ne že by exprezident Trumpa jakkoli podpořil nebo mu nějak pomáhal, ale kauza okolo Moniky Lewinské v devadesátých letech, kdy vyšla najevo Clintonova nevěra, znamenala přelom v americké politické kultuře. Podobné morální poklesky, jež předtím často byly politicky smrtící, se najednou staly přípustné. A nyní z toho těží Donald Trump.

Volby do Evropského parlamentu mění politiku

Co nás čeká po sečtení hlasů?

Psát o nadcházejících evropských volbách je stejné jako psát o nadcházejících evropských trendech. Sice se také odehrávají na území České republiky, ale Ludvík Vaculík by napsal, že je to svým způsobem čekání na to, co k nám došplíchne ze západní Evropy. Odvozenost českých trendů v zahraniční politice není nic nového, ani handicap sám o sobě. Reálné možnosti politiky začínají pohledem na mapu a porovnáním hrubého domácího produktu na hlavu.

KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY

Nová televizní daň je takřka pro všechny, resort zamázl většinu výtek

Návrh nového financování České televize a Českého rozhlasu se poslancům na stůl dostane patrně v podobě, která nepotěší mnohé firmy, domácnosti, ani opozice. Ministerstvo kultury, pod něhož novela spadá, totiž zamítlo většinu výtek a výhrad, které se objevily, a v legislativě tak má zůstat nejen navýšení koncesionářských poplatků, ale především daleko spornější novinky. Platbě se tak nevyhne v zásadě nikdo.

Většina lidí je pro sektorovou daň

(ČT) Podle průzkumu agentury Kantar CZ pro ČT by rozhodně zavedení této daně podpořilo 30 % dotázaných a spíš pro by bylo dalších 40 %. Naopak spíš by se k sektor. dani neklonilo 17 % a rozhodně proti by byla necelá 1/10 lidí. MF Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu OVM řekl, že koalice o tématu vede nyní debatu, sám ale neplánuje sektor. daň navrhovat. Těžko říct na zač. debaty, jak skončí, dodal. ČR zavedla windfall tax pro energet., petrochem. a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veř. rozpočty získají 85 mld. Kč. Podle údajů rezortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 mld. a letos za 1. kvartál 13 mld. Kč. (HN) Když ne po zlém, tak po dobrém. Stanjura chce nabídnout bankám místo sektor. daně výhodné dluhopisy. Byl by raději, kdyby banky se státem spolupracovaly a půjčily peníze na rozjezd Nár. rozvojové banky

  • 05:12
    V Brně dumají o metru
  • 05:10
    Z kradených aut se vrátí jen zlomek
  • 05:09
    Rekordní dárkyně mateřského mléka
  • 05:08
    Síkela o jádru
  • 05:08
    „Zlatá horečka“
  • 05:07
    Kdy nejlépe zapnout pračku
  • 05:06
    Kapacity SŠ v Praze nestačí. Vznikají hlavně ty soukromé
  • 05:05
    Posselt o dopravním spojení Bavorska s ČR
Jaromír Novák

Komise chce, aby proud z Dukovan byl dražší

Jednou z velkých opomenutých zpráv minulých dní je povolení ke stavbě pátého reaktoru v Dukovanech. Notifikaci po několikaletém jednání s českou stranou vydala Evropská komise. Fialova vláda je ráda, naopak skeptici z tiskové zprávy vyčetli, že Komise schválila pro provoz Dukovan úplné jiné podmínky, než jaké v žádosti o notifikaci navrhovala Praha. S Dukovany, těmi původními, svázal svou kariéru energetik Jaromír Novák. Co si o notifikaci pro Dukovany 5 myslí on?

Alena Machoninová

Čím víc toho člověk ví, tím je to horší

Celý profesní život se zabývá ruskou kulturou a překlady ruské literatury. Několik let žila v Moskvě a po návratu si připadá jako v exilu. Loni vydala svou první prózu, román Hella. Popisuje autorčinu snahu rekonstruovat životní příběh Heleny Frischerové, předobrazu jedné z postav románu Moskva-hranice Jiřího Weila, československé komunistky, která s manželem odjela do SSSR, byla uvězněna v gulagu a po propuštění žila sama na různých místech sovětského Ruska. Text, v němž se spojuje ruská historie i současnost, osudy hrdinky i vypravěčky, potřeba poznávat a rekonstruovat a vědomí jejích limitů získal cenu Magnesia Litera Kniha roku.

Petr Sokol

Střední Evropa nesmí opouštět Západ

Řadu let vedeme s politologem Petrem Sokolem dialog o české politice. Tentokrát jsme se pokusili popsat její půdorys, konfliktní linie a varianty směřování.

Rekonstrukce náměstí v Piódão

Jakoby nic

Jednat v takové tichosti, že si lidé prakticky ani nevšimnou, že se tady něco událo. Přesně takový byl přístup mladých portugalských architektů, kteří navrhli nenápadnou proměnu návsi jedné historické horské vesnice. Piódão je nenápadná ves se sto dvaceti stálými obyvateli v horách střední části Portugalska zvané Serra do Açor. Navzdory své odlehlosti a civilnosti – nevyrábí se tu nic „výjimečného“ a ani odtud nepochází žádná slavná osobnost – se však dlouho těší pozornosti turistů.

Hosté
  • Benjamin Kuras
  • Ivo Budil
  • Václav Cílek
  • Petr Hlaváček
  • Karel Hlaváček

Podmínkou optimismu je vyhlížení katastrofy

Záminkou pro naši debatu je nedávné dvacáté výročí vstupu ČR do Evropské unie. Na to mohou být různé vzpomínky a různé názory, jež pravděpodobně během našeho hovoru vyplynou. Ale zde půjde o širší perspektivu. O to, kam v dějinách Evropy, našeho kontinentu, EU patří. Evropa byla vždy nesmírně rozmanitý kontinent, který zároveň měl tendenci se slučovat, mohutnět, sílit, chřadnout, slábnout a zase se rozpadat: římské impérium, Svatá říše římská, habsburská monarchie, třetí říše… Možná z druhé strany i Sovětský svaz. No a po druhé světové válce EU, původně nepochybně nadějný projekt, z něhož se stal evropský superstát…

Hosté
  • Marta Bystrovová
  • Miloš Čermák
  • Martin Groman
  • Jiří Zizler
  •  Adam Rut

Nechtěli jsme slyšet, co Kryl říká. A s Havlem si prostě nerozuměli

V březnu jsme si připomněli třicáté výročí úmrtí Karla Kryla, v dubnu osmdesáté výročí jeho narození. Je to ještě autor, který má co říct? Co vlastně zbylo z Karla Kryla a jeho legendy? O tom v Salonu Echa diskutovali novinářka a básníkova dobrá přítelkyně Marta Bystrovová, novinář a autor knižního krylovského rozhovoru Půlkacíř Miloš Čermák, historik a novinář Martin Groman, literární vědec Jiří Zizler a divadelník, muzikant a právník Adam Rut. A protože připomínat výročí písničkáře bez jeho písní by nebylo uctivé, začali jsme právě písní.

Hosté
  • Filip Jirouš
  • Marie Heřmanová

Sociální sítě nemohou za všecko

TikTok je ta nejvíc dynamicky rostoucí síť současnosti, velice populární je zvlášť mezi mladými lidmi. Budoucnost TiktToku je ale velice nejistá. Ve Spojených státech byl přijat zákon, který podmiňuje další dostupnost sítě v USA jejím prodejem americkému majiteli, je totiž vnímána jako potenciálně nebezpečný nástroj čínského režimu použitelný jak pro propagandu, tak i pro špionáž. Evropská unie zas zdůrazňuje údajně neblahý a destruktivní vliv TikToku na psychický stav především dětských a dospívajících uživatelů. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval o (ne)smysluplnosti snah omezit TikTok se sinologem Filipem Jiroušem a antropoložkou Marií Heřmanovou.

Hosté
  • Ondřej Horký-Hlucháň
  • Bohumil Doboš
  • Martin Loužecký

Mosambik je příjemnější než Praha, Kapské Město je děs

Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.

Hosté
  • Petr Bystroň
  • Robert Králíček
  • Pavel Žáček
  • Jan Schneider

Někdo tu dělá z komára velblouda

Salon Echa má tentokrát zpravodajské zaměření. Odpichuje se od zátahu BIS oznámeného premiérem Petrem Fialou těsně před Velikonocemi slovy: „Odhalili jsme proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě.“ Operace prý sestávala jednak z provozu dosud málo známého webu Voice of Europe, jednak z financovaní populistických politických proudů různě po Evropě, nikoli z České republiky, ale v ČR ano. Do debaty se zapojili poslanec Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň, Robert Králíček z bezpečnostního výboru PS za ANO, šéf výboru Pavel Žáček (ODS) a bezpečnostní analytik a ještě dřív signatář Charty 77 a bubeník Plastic People Jan Schneider.