Těla tří vojáků, kteří v neděli zemřeli po útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu, přepraví do Česka armádní speciál ve středu. Oznámil to zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Verner. Příletu se má zúčastnit i prezident Miloš Zeman.
Tři čeští vojáci zemřeli při nedělním sebevražedném teroristickém útoku v Afghánistánu. K útoku, k němuž se přihlásilo radikální hnutí Talibán, došlo při pěší hlídce v jedné z vesnic v okolí základny Bagrám v provincii Parván. Armáda již zveřejnila jejich jména. Útočník navíc zranil další členy hlídky, konkrétně jednoho Američana a dva Afghánce, kteří jsou nyní ve velmi vážném stavu.
Několik hodin před očekávaným vyhlášením výsledku prezidentských voleb oznámila policie v Zimbabwe novou bilanci středečních srážek s příznivci opozice v metropoli Harare. Po násilnostech zemřelo šest lidí a dalších 14 utrpělo zranění, uvedla policejní mluvčí. Úřadující prezident Emmerson Mnangagwa na Twitteru napsal, že jednal s vůdcem opozice Nelsonem Chamisou o zmírnění napětí po středeční demonstraci, jejíž účastníci viní vládu ze snahy zmanipulovat pondělní volby. Chamisa ale řekl, že vláda chce vytvořit „fiktivní a klamný výsledek“.
Senát Spojených států ve středu poměrem 87 hlasů ku desíti schválil rozpočet pro armádu na příští finanční rok. Zákon o vojenském rozpočtu počítá s výdaji ve výši 716 miliard dolarů (15,7 bilionu korun) a umožňuje růst platů vojáků v průměru o 2,6 procenta. Jde o největší přilepšení za posledních devět let, napsala agentura AP. Rozpočet nyní dostane k podpisu americký prezident Donald Trump, od nějž média neočekávají výhrady.
Sněmovna reprezentantů USA ve čtvrtek schválila návrh vojenského rozpočtu na příští finanční rok ve výši 716 miliard dolarů (15,7 bilionu korun). Součástí návrhu je zvýšení platů vojáků v průměru o 2,6 procenta, což je nejvíc za posledních devět let. Objemný a komplikovaný zákon obsahuje řadu ostře sledovaných paragrafů. Jsou to například kroky proti čínskému telekomunikačnímu gigantu ZTE nebo zmocnění hlavy státu, aby zrušila sankce proti zemím, které si v minulosti opatřily ruské zbraně, ale rozhodly se nakonec pro zbraně americké.
Německo má dlouhodobě potíže s nedostatkem vojenského personálu, proto německé ministerstvo obrany vážně zvažuje nové originální řešení. Německá armáda by se mohla otevřít všem občanům evropské unie. Ti by za službu měli přislíbeno německé občanství. Informaci přinesl server Deutsche Welle.
Americký ministr obrany Jim Mattis je přístupný jednání se svým ruským protějškem, které by bylo první schůzkou ministrů obrany obou zemí od roku 2015. Agentuře Reuters to v úterý řekly informované zdroje. Kontakt s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem ale podle nich Mattis aktivně nevyhledává.
Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout. Francouzský prezident Emanuel Macron však popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.
Slovenská vláda dnes schválila nákup 14 kusů nejmodernější verze amerických stíhaček F-16, kterými armáda nahradí dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda. Za bitevníky včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory Slovensko zaplatí 1,589 miliardy eur (41,1 miliardy Kč), řekl Pellegrini novinářům.
Ruská armáda buduje na území Kaliningradské oblasti nové vojenské objekty a obnovuje stávající vojenskou infrastrukturu. Vyplývá to z aktuálních satelitních snímků, napsal server Defense One. Snímky podle serveru ukázaly opravené i nové bunkry ve vojenském objektu poblíž města Baltijsk, ležícího nedaleko polských hranic. Takové objekty většinou slouží pro ukládání dělostřeleckých zbraní, tvrdí analytik Matt Hall.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 11 výnosů o udělení čestných názvů ruským vojenským jednotkám - v dotyčných názvech ale figurují názvy ukrajinských měst. Například 6. tankový pluk má od nynějška přídomky "gardový lvovský", 68. tankový pluk zase "gardový žitomirsko-berlínský", uvedl internetový list Gazeta.ru.
V čele Vojenského výboru NATO v pátek českého generála Petra Pavla vystřídal maršál britského vojenského letectva Stuart Peach. Pavel bude ještě v Bruselu působit do poloviny července, poté se vrátí do resortu obrany. Závazek v české armádě mu vyprší v listopadu. V pátek to řekl mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek.
Francouzská vláda schválila návrh na obnovení povinné vojenské služby, se kterou přišel prezident Emmanuel Macron. Zákon ještě musí schválit parlament, kde má Macron a jeho hnutí Republika v pohybu většinu křesel. Do vojenské služby by měli narukovat chlapci i dívky od 16 let, píše BBC.
Z programového prohlášení vlády ANO a ČSSD podporované KSČM vypadlo oproti květnovému návrhu dokumentu posílení zahraničních misí armády. Tento bod kritizovali komunisté a jeho vypuštěním podmiňovali podporu kabinetu. Prohlášení bylo zveřejněno na webu vlády. Základní priority a strategické cíle vlády zůstaly stejné jako v návrhu. V aktuálním prohlášení se stejně jako v návrhu neobjevilo zdanění církevních restitucí, které rovněž požadovala KSČM.
Končící ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) doufá, že její nástupce v ministerské funkci bude pokračovat v potřebné modernizaci a přezbrojení české armády. Řekla to na Dni pozemního vojska Bahna u Strašic na Rokycansku. Designovaný premiér Andrej Babiš v pátek oznámil, že v nové vládě už Šlechtová neusedne. Nahradit by ji měl dosavadní ministr vnitra Lubomír Metnar
Česká armáda počítá s nákupem dvou dalších letounů CASA. Bude také pořizovat mobilní i letištní radary, víceúčelové vrtulníky, obrněná vozidla, bojové drony či protiletadlový komplet za celkem více než 100 miliard korun. Při setkání s novináři to řekli náčelník generálního štábu Aleš Opata a další zástupci armádního velení.
Norsko chce více než zdvojnásobit počet amerických vojáků na svém území. Rozmístěni mají být mnohem déle a i v oblasti poblíž Ruska. S odvoláním na vládu v Oslu o tom v úterý informovala agentura Reuters. Záměr by mohl dál zvýšit napětí v norsko-ruských vztazích.
Nákup nových radarů z Izraele se ministryni obrany Karle Šlechtové zkomplikoval. Podle bezpečnostního výboru NATO je nepřípustné, aby se do aliančního systému zapojil jiný, který nepochází z členské země NATO. „Ještě minulou středu jsme byli na výboru přesvědčováni, že je vše v pořádku,“ řekla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. Karlu Šlechtovou se na úterní schůzi pozval i předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jiří Rakušan.
Americké úřady po 35 letech vypátraly dezertéra, kterého letectvo Spojených států kvůli jeho přístupu k tajným informacím zařadilo na seznam sedmi nejhledanějších osob. William Hughes, který zmizel v červenci 1983, byl vypátrán v Kalifornii, kde žil pod falešnou identitou.
Ruská armáda v úterý zahájila velké manévry nedaleko ukrajinských hranic. Podle informace agentury Interfax se počítá s masivním zapojením letectva a černomořské flotily. Cvičení se kromě ruské pevniny bude konat i na anektovaném Krymu, kde bude letos podle Moskvy trvale umístěna nová divize protiraketové obrany.
Severoatlantická aliance plánuje více než zdvojnásobit počet příslušníků Sil rychlé reakce NATO, které jsou schopné okamžitě zasáhnout kdekoliv na světě. Jejich počty by měly vzrůst z aktuálních 20 tisíc mužů na 50 tisíc. Aliance chce tímto krokem zlepšit svou připravenost na nenadálé události, aby byla schopna pružněji reagovat na případný stav nouze
Česko bude moci posílit své vojenské mise v Iráku, Afghánistánu a v Mali. Bude také moci vyslat letectvo na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Plán vlády ANO v demisi hladce schválila Sněmovna, byť až po místy bouřlivé debatě. Senátoři s návrhem souhlasili již dříve.
Společnost Google se potýká s rostoucím odporem svých vlastních zaměstnanců kvůli projektu Maven, v němž pomáhá americké armádě identifikovat cíle pro nálety. Podle deníku The New York Times (NYT) uvrhl přední technologickou společnost do existenciální krize. Na druhé straně Pentagon chce nasazení algoritmů strojového učení pro armádní účely rozšiřovat, informoval magazín Wired.
KSČM nemá problém s posílením misí české armády v Mali, v Iráku a v Afghánistánu. Po jednání vlády to uvedl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), který s komunisty jedná o podpoře vlády pro druhý pokus o její sestavení. V programovém prohlášení vlády podle Babiše nebude posilování mise v Pobaltí, které komunistům vadí, ale zachování již schváleného počtu. Sněmovna bude o posílení zahraničních misí jednat v pátek. Vyslání vojáků do pozemního kontingentu v Pobaltí ale materiál neobsahuje, to schválil Parlament již vloni.
V čase, kdy vzniká tento text, to vypadá, že ministryně obrany Karla Šlechtová to už má ve vládě spočítané, jejím příštím úkolem zřejmě bude šířit dobré jméno téhle země z nějaké ambasády, držme jí palce. I v době, kdy dříve nemyslitelné se ve zdejší politice stává normou, se paní ministryně dokázala vymykat, upozornit na sebe, působit jako úkaz z jiného světa.
Ve prospěch USA hraje skutečnost, že čínské ambice vyvolávají stále větší znepokojení i u jiných mocností, jež mají či chtějí mít letadlové lodě.
V řadách německé armády sloužilo od roku 2011 24 islamistů a 89 pravicových radikálů. Německé ministerstvo obrany to uvedlo ve zprávě, z níž v sobotu citovala média skupiny Funke. "V období let 2010 až 2018 bylo označeno celkem 89 příslušníků ozbrojených sil jako pravicoví radikálové," stojí ve zprávě.
Personál vojenské základny v americkém Wyomingu střeží jedny z nejsilnějších jaderných raket, které má armáda Spojených států k dispozici. O to více překvapí záznamy amerického letectva, k nimž se dostala agentura AP. Na základně fungoval „drogový gang“, někteří příslušníci armády po několik měsíců tajně užívali LSD i další drogy. S látkami také obchodovali. Čtrnáct vojáků bylo za prohřešek potrestáno, šest z toho vojenský soud odsoudil za nelegální užívání nebo distribuci drog. Případ se nyní na veřejnost dostává až po dvou letech.
Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) považuje za problém, pokud by společnost RETIA, která je subdodavatelem pro zakázku na radary pro českou armádu, měla otevřenou bezpečnostní prověrku. Šlechtová to řekla na pátečním setkání s novináři. Firma RETIA se proti výroku ministryně ohradila v tiskové zprávě.
V souvislosti se zakázkou na mobilní radary za několik miliard korun pro českou armádu inspekce ministerstva obrany zjistila „extrémně závažné nálezy“. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) řekla v rozhovoru, že se proto obrátila na Vojenskou policii. Kontaktovala ji i v souvislosti s dalšími zakázkami ministerstva obrany z minulosti.
