V Polsku v neděli přistálo další letadlo s americkými vojáky, uvedla s odvoláním na očité svědky agentura Reuters. Vojáci mají posílit východní členy Severoatlantické aliance v situaci, kdy se za ukrajinsko-ruskou hranicí hromadí ruské jednotky. Přesun zhruba 3000 dalších vojáků do Polska a do Rumunska nařídil ve středu americký prezident Joe Biden, první část přiletěla už v sobotu.
Dohodu o uhelném dole, kterou podepsala česká vláda s polskou stranou, provází kritika. Schválený kompromis vadí nejenom opozici, ale i místním. Opozice namítá, že v podobném znění mohla dohodu podepsat už v září, chtěla ale pro Česko výhodnější podmínky. Místní aktivisté dokonce hovoří o „podrazu“ ze strany vlastní vlády. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) naopak schválené znění dokumentu hájí.
Česká republika podepsala s Polskem dohodu o řešení těžební činnosti v povrchovém dole Turów. Na brífinku po společném jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým to oznámil český ministerský předseda Petr Fiala. České republice bude nakonec po kompromisu vyplacena částka 45 milionů eur, původně žádala 50 a Polsko nabídlo 40. Z toho 10 milionů eur má připadnout státu a zbylých 35 milionů Libereckému kraji, který se stavbou sousedí.
Polský premiér Mateusz Morawiecki je na návštěvě Prahy, kde by mohl s českým ministerským předsedou Petrem Fialou ukončit právní tahanice mezi oběma státy o dole Turów. Podle známých informací mají premiéři obou sousedních zemí podepsat finální smlouvu o podmínkách těžby v dole, kvůli němuž vede Praha s Varšavou spor. Fiala věří, že zátěž na česko-polských vztazích kvůli hnědouhelnému dolu Turów se ještě ve čtvrtek podaří ukončit.
Proč mají Češi tendenci věřit ohledně Polska tomu nejhoršímu? Znovu se to potvrdilo minulý týden, když mnoha médii proběhla zpráva, že v polské Čenstochové zemřela sedmatřicetiletá žena poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci. Novinky.cz zprávu opatřily titulkem „Středověk v Polsku trvá. Vyjmout mrtvý plod nesměli, tak čekali, až zemře i dvojče. Matka nepřežila“
„Ukázali jsme, že Evropa má jinou budoucnost, že má budoucnost založenou na suverénních státech, nikoli na centralizované struktuře, která by státům odebírala kompetence,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki v sobotu po summitu se zástupci konzervativních, pravicových a národních stran v Madridu. Podle polského serveru wPolitice by strany měly za několik měsíců předložit návrh změn v unijních smlouvách.
Velkou bouři vyvolal nejen v Polsku případ ženy Agnieszky, která tento týden zemřela. Příčinou kritiky bylo to, že lékaři těsně před Vánocemi údajně neprovedli těhotné ženě potrat druhého plodu poté, co první nenarozené dítě v děloze zemřelo. Kolem případu panují velké emoce i s ohledem na velkou kritiku, která směřuje na nový polský zákon, který zakazuje právo na potrat. Některá média v souvislosti s aplikací polského protipotratového zákona o návratu do středověku a obviňují lékaře, že z ideologických důvodů odmítli potrat provést.
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, řekla dnes Hubáčková ČTK.
Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne. Oznámil to ve středu mluvčí unijní exekutivy. Polsko s odkazem na ekonomické a energetické zájmy odmítá důl uzavřít a pokutu platit nehodlá.
Polsko a Česko se v úterý chystají obnovit jednání o dole Turów a tentokrát má polská vláda eso v rukávu, napsal dnes server Business Insider. Odkazuje se na dokument, v němž podle něj Varšava vytýká Praze, že český důl ČSM u hranic s Polskem pokračuje v těžbě bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek polské strany. To může podkopat důvěryhodnost české vlády před Soudním dvorem Evropské unie a přimět ji k rychlému podpisu dohody s Polskem, tvrdí web.
Několik desítek aktivistů z Česka, Německa i Polska se v sobotu sešlo u brány polského hnědouhelného dolu Turów, aby demonstrovali za ukončení těžby v tomto dole v blízkosti hranice s Českem. Vzhledem ke koronavirovým omezením v Polsku nesvolali organizátoři hromadnou demonstraci a počítali s účastí do 30 aktivistů. Protest je řádně nahlášený, řekla za organizátory Veronika Holcnerová, která na akci dorazila s malým synem v šátku. Účastníků se nakonec k Turówu sjelo o něco víc.
Pokud Polsko odmítne platit pokutu, může EK strhnout Varšavě peníze z unijních dotací. Prohlásil to mluvčí unijní exekutivy. Pokutu vyměřil Soudní dvůr EU poté, co Polsko odmítlo zastavit činnost soudního orgánu. Mluvčí komise také uvedl, že Brusel analyzuje polskou odpověď na dopis vyzývající k uposlechnutí příkazu unijního soudu. Pokud Varšava nedokáže, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu ukončila činnost, vyzve ji komise k zaplacení pokuty, která nyní činí okolo 70 milionů eur.
Představitelé hnutí Polsko-československá solidarita napsali dopis adresovaný polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému, v němž žádají, aby neodvolával velvyslance v ČR Miroslawa Jasińského. O zahájení procesu odvolání informoval ve čtvrtek mluvčí polské vlády Piotr Müller, který v souvislosti s ambasadorem informuje o „krajně nezodpovědných výrocích o dole v Turówě.“ Podle hnutí, jehož byl Jasiński v 80. letech spoluzakladatelem, má ale velvyslanec mimořádné diplomatické schopnosti.
Polská vláda sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u benzinu ze současných 23 na osm procent, aby pomohla domácnostem i podnikům čelit rostoucí inflaci. V rozhovoru na serveru Interia to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Cena litru benzinu by tak podle něj měla klesnout zhruba na pět zlotých (téměř 27 korun) ze zhruba 5,7 zlotého v současnosti.
Klíčový polský politik Jaroslaw Kaczyński přiznal nákup vyspělého izraelského špehovacího programu Pegasus, ale popřel, že by byl použit proti jeho politickým odpůrcům. Uvedla to v pátek agentura AP, která dříve zveřejnila poznatky, že Pegasus špehoval mobilní telefony právníka vůdce polské opozice, opozičního politika a nepohodlné prokurátorky. Opozice se domáhá vyšetřovací komise, podle Kaczyńského není zapotřebí.
Polský premiér Mateusz Morawiecki se rozhodl zahájit proces odvolání polského velvyslance v České republice. Na twitteru to napsal mluvčí polské vlády Piotr Müller, který v souvislosti s ambasadorem informuje o „krajně nezodpovědných výrocích o dole v Turówě.“ Každý polský diplomat má povinnost pečovat o polské zájmy, doplnil mluvčí. Polská média v této souvislosti zmiňují rozhovor velvyslance Miroslawa Jasińského se stanicí Deutsche Welle.
Zostra otočil českou zahraniční politiku ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a zaútočil na spojence Maďarsko a Polsko. Česká republika využije svého předsednictví v Radě EU v druhé polovině příštího roku k budování vztahů se zeměmi, které jsou v Eu v hlavním proudu. Bek to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg. Podle něj se Česko bude snažit budováním nových vztahů vyvážit tradiční regionální spojenectví s Polskem a Maďarskem, které vedou s Bruselem dlouholeté spory.
Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že se rozhodl vetovat zákon, který by v zemi omezil zahraniční vlastnictví televizních či rozhlasových stanic. Normu, která podle kritiků míří hlavně proti nezávislé televizi TVN, hlava státu vrátila parlamentu k úpravám. Odmítám podepsat novelu zákona o Národní vysílací radě,“ oznámil dnes polský prezident. Duda poznamenal, že návrh zákona je nepopulární u řady občanů a zasadil by ránu reputaci Polska jako místa příznivého pro podnikání.
Polský místopředseda vlády a šéf strany Právo a Spravedlnost (PiS) Jaroslav Kaczyński se ostře vymezil vůči nové německé vládě, když se nechal slyšet, že Berlín se snaží Evropskou unii přeměnit na „německou čtvrtou říši“. Vztahy mezi Polskem a Bruselem jsou dlouhodobě velice chladné, především kvůli kontroverzní polské reformě soudnictví a boji proti potratům. Kaczyński to řekl v rozhovoru s deníkem Gazeta Polska Codziennie, o kterém referuje třeba i britský Guardian.
Nový velvyslanec Polské republiky v Česku Mirosław Jasiński uvedl, že na příštím lednovém jednání vyjednavačů dojde ke konečné dohodě mezi Prahou a Varšavou v otázce dolu Turów. Podle serveru Do Rzeczy to ambasador řekl v rozhovoru s Radiem Wrocław. Jasiński zdůraznil, že je ohledně Turowa „optimistický“ a že už „pravděpodobně není o čem“ diskutovat. Podle jeho informací z nové české vlády existuje naprostá vůle spor konečně ukončit.
Běloruská státní média v pátek informovala, že polský voják, který dosud střežil společnou hranici, utekl do Běloruska a požádal tam o azyl. Dezerci polská armáda potvrdila až poté, co ministr obrany odvolal vojákovy bezprostřední nadřízené v dělostřelecké jednotce, u které sloužil. „Máme do činění s dezercí polského občana, který donedávna byl vojákem polských ozbrojených sil. Zachoval se velice ničemně,“ řekl novinářům podle agentury PAP generál Tomasz Piotrowski, který velí operacím na hranici.
Správa polského Tatranského národního parku nařídila provozovatelům jedné z horských chat, aby se zbavili svých koček. Podle ochranářů jde o živočišný druh, který je tatranské přírodě cizí, napsal na svých internetových stránkách list Gazeta Wyborcza. Dvě kočky v chatě na Kondratowské holi dělaly společnost výletníkům, ta jménem Fanta dokonce v listopadu zdolala horu Giewont a sama se vrátila domů.
Chcete-li navštívit zemi bratra Lecha, je to jednoduché. Vydáte se po ránu na nádraží Praha hl. n., počkáte si, než plechová huba ohlásí vlak EuroCity směr Přemyšl, a nastoupíte do něj. Vlak se sedm hodin řítí – nebo občas taky plíží, hlavně na té druhé straně hranic – studenou středoevropskou krajinou a nakonec vás vyplivne na nádraží Kraków Główny. Vzhledem k délce prosincových dnů už bude venku zase tma, ale to vás jistě nerozhodí. Svátečních světel je totiž po celém městě dost.
Polsko je dobře známé jako země neobvyklých politických experimentů. Je tomu tak už od 17.–18. století, kdy si tvrdošíjně bránilo svobodné republikánské zřízení, a to povestfálské Evropě – jež se přetvářela na dominium absolutistů – navzdory. Koncem 20. století takovým experimentem byla Solidaritu, která byla jedinečným, protože úspěšným pokusem o nenásilnou vzpouru proti sovětskému impériu. To, co se v Polsku odehrálo přesně před čtyřiceti lety – 13. prosince 1981 –, mělo za cíl tento „solidaritní“ experiment potlačit.
Potom se vysílal projev generála Jaruzelského. Prkenný generál v černých brýlích čte bez jakékoli emoce cosi o tom, že Polsko se ocitlo na okraji katastrofy, a o nutnosti zachránit zemi. To znamená vést válku proti vlastním občanům. Válečný stav v Polsku trval oficiálně do roku 1983 – důvod jeho oficiálního ukončení bylo i to, že rok 1984 byl rokem orwellovským, což se málo hodilo. Jeho rezidua však vydržela až do konce let osmdesátých.
Polská vláda předloží na nadcházejícím zasedání Evropského parlamentu návrh na okamžité pozastavení systému EU pro obchodování s emisemi, nebo na vyloučení Polska ze systému, dokud nebude systém reformován. Tento radikální plán ve čtvrtek usnesením schválil Sejm, dolní komora polského parlamentu. Podle českého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) potřebuje systém obchodování s povolenkami zásadní a rychlou změnu.
Pokud Brusel odstřihne Polsko od výplaty unijních peněz a bude dál stupňovat spor kolem dodržování principů právního státu, měla by Varšava přestat platit příspěvky do rozpočtu Evropské unie a blokovat klíčová jednání v rámci sedmadvacítky. V rozhovoru, který dnes zveřejnil list Financial Times, to řekl polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, tvář kontroverzních změn v justici, které prosadila současná národně-konzervativní vláda.
Legendární představitel někdejší Solidarity, zakladatel a dlouhodobý šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik udivil nyní polskou veřejnost svým vřelým obdivem a deklarovaným blízkým vztahem s generálem Wojciechem Jaruzelským, který stál v čele vojenského převratu, namířeného proti masovému hnutí Solidarita na počátku 80. let. 20. století. Informují o tom polská média, například server Do Rzeczy.
Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci, která by měla přinést změnu Evropské unie. Ta se podle nich teď chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí sedmadvacítky. Lídři deklarovali užší spolupráci při obraně suverenity jednotlivých unijních států v Evropském parlamentu. Novou politickou sílu v něm ale neutvoří, uvedla agentura AP.
Musíme společně skoncovat s centralistickými tendencemi v Evropské unii, prohlásil v pátek na konferenci o budoucnosti EU polský premiér Mateusz Morawiecki s tím, že nyní se nacházíme v bodě možného zvratu a pokud se to nepodaří, dojde k omezení suverénních států. Konference s názvem „Jak reformovat Unii pro budoucnost Evropy?“ byla uspořádána krátce poté, co byla zveřejněna koaliční smlouva nové nastupující německé vlády, jež si předsevzala vybudování federalistické EU.
