Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou ústavními soudci. Jde o první členy Ústavního soudu (ÚS), které Pavel vybral po své březnové inauguraci. Kandidáty minulý týden schválil Senát.
Sněmovna schvalovala návrhy na letošní státní vyznamenání – a jsou patrně sledovanější než v předchozích letech, neboť jsou to zaprvé první, která bude udílet nová hlava státu, a zadruhé jsou to po několika letech první státní vyznamenání, jež jsou zaštítěna vládou, která nesází na populismus, a prezidentem, který nemá zálibu v provokacích svého publika. Jsou to vyznamenání, od nichž se čeká, že se za ně část veřejnosti nebude třeba stydět, nebo že nebude potřeba nad nimi nervózně, rozhořčeně či výsměšně pozvednout obočí.
Policisté odložili případ dezinformace z období prezidentských voleb o tom, že kandidát na prezidenta Petr Pavel zemřel. Konkrétního pachatele se nepodařilo zjistit, stopy vedou do Ruska. Policie to dnes uvedla na twitteru. Případ prověřovali kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie, a to poté, co se o něm dozvěděli z veřejného prostoru. Právě oni zjistili, že dezinformace se začala šířit z Ruska.
Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zakončil svou návštěvu Rakouska vystoupením na vídeňské Akademii obrany, v němž hovořil o tom, jak válka na Ukrajině změnila uvažování o bezpečnosti v současném světě, a také varoval před populismem a rostoucím vlivem Číny. Pavel se hodně věnoval ruské invazi na Ukrajinu a změnám v postojích Moskvy, které jí předcházely a které podle něj Západ podcenil. Nezbytné bude přesvědčit občany, že pokud si přejí zachovat život v demokratických společnostech, musí počítat s tím, že možná částečně obětují své pohodlí, řekla posluchačům česká hlava státu.
Důvěra v prezidenta po nástupu Petra Pavla do funkce výrazně stoupla. Na rozdíl od posledních let působení jeho předchůdce Miloše Zemana má nyní hlava státu opět důvěru většiny Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného od března do května. Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, po nástupu Pavla podíl důvěřujících stoupl skoro na tři pětiny obyvatel.
Prezidenta Petra Pavla přivítal jeho rakouský protějšek Alexander Van der Bellen v Hofburgu s vojenskými poctami. Při setkání Česká republika nabídla spolupráci při modernizaci výcvikové letky rakouské armády. Obě hlavy států zdůraznily, že vztahy Česka a Rakouska jsou nyní mimořádně dobré a shodly se, že je chtějí dál rozvíjet. Pavel hovořil konkrétně také o nutnosti zlepšit dopravní spojení mezi oběma zeměmi a ocenil pomoc, kterou vojensky neutrální Vídeň poskytuje bránící se Ukrajině.
Po téměř třech měsících na Hradě je první příležitost hodnotit výkon nového prezidenta podle zvládnutí zásadních pravomocí. Jmenování ústavních soudců a jejich prosazení v Senátu je pravomocí klíčovou. Osobní vizitkou prezidentů jsou jejich ústavní soudci nebo centrální bankéři. Odchod prezidenta Miloše Zemana bohužel provázelo jmenování nejhoršího guvernéra a nejhorší bankovní rady, jakou jsme tady po roce 1989 měli. Aleš Michl a spol., kteří tady pasivně tolerují jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, jsou Zemanovou hodně špatnou vizitkou, která po něm zemi zbyla.
Senát schválil prezidentu Petru Pavlovi jeho první tři kandidáty na nové ústavní soudce. Těmi byli bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva z Karlovy univerzity Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Pavel teď může své kandidáty jmenovat soudci. Nominanti to přitom neměli vůbec jisté, senátní výbory se na nich neshodli. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější,
Prezident Petr Pavel ve středu míří za senátory, aby před nimi hájil své kandidáty na ústavní soudce. Senát se totiž na jeho nominacích neshodl. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleží na hlasování celé horní komory. Některým senátorům vadí to, že s nimi Pavel svůj výběr nekonzultoval. Podle politologů teď tak probíhá něco, co by šlo nazvat „vykolíkovávání hřiště“. Výběr nových ústavních soudců je přitom zásadní.
Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu jako ústavního soudce. Doporučil i bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Senátní výbor tak v obou případech přijal opačné doporučení než minulý týden ústavně-právní výbor horní parlamentní komory. Stejně jako minulý týden se v úterý shodl senátní výbor pro lidská práva, když doporučil nominovat profesora ústavního práva Jana Wintra.
Prezident Petr Pavel zažil svou první větší politickou porážku, když mu Ústavně-právní výbor Senátu nedoporučil hned dva ze tří kandidátů na nové ústavní soudce. Uspěl jen Jan Wintr z pražské právnické fakulty, zatímco bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová i někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedostali v tajném hlasování dostatek hlasů. Hlava státu tak ve středu míří do horní komory přesvědčovat senátory o svém rozhodnutí.
Senátoři budou v nejbližších dnech hlasovat o třech nových členech Ústavního soudu. Jde o jedinou důležitou pravomoc horní komory, jež je odvislá od vůle senátorů. Vybírat si ale mohou pouze z návrhů, které jim předloží prezident. O významu výběru soudců a roli Ústavního soudu není nutné se rozepisovat, ani o tom, že výběr kandidátů je vždy předmětem politického střetu. Senát o schvalování soudců poprvé rozhodoval až v roce 2000, víc než sedm let po vzniku samostatné České republiky, a dva předchozí prezidenti, kteří o potvrzení museli žádat, měli se svými nominanty potíže.
Jmenování členů rady České národní banky (ČNB) by podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Podle něj se na Pražském hradě debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Řekl to v pořadu OVM, kde s ním souhlasili i další hosté. Kromě změny jmenování by se měla podle Marka změnit například i délka mandátu členů.
Nejdřív snad bylo možné myslet si, že to je jen formulační nešikovnost. Petr Pavel se s úřadem teprve sžívá, pořád hledá správnou polohu pro prezidentské projevy. Tuto neděli v Terezíně, kde se připomínalo 78. výročí konce druhé světové války, mimo jiné pravil: „Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat“ a pak ještě: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout.“ A protože těsně předtím mluvil o nacistické genocidě Židů, zdálo by se, že ten zjevný nesmysl byl dán nepozorností.
Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se možná ústavními soudci nestanou. Senátní ústavně-právní výbor ve středu jejich nominaci překvapivě nepodpořil. Pro Zemanovou hlasovali jen dva z deseti přítomných členů výboru, pro Baxu čtyři. Definitivně o nominaci Baxy a Zemanové rozhodne za týden Senát, předcházet tomu bude ještě projednání v senátním výboru pro lidská práva.
Prezident Pavel si dovolil mezi jinými bavorskými politiky ocenit Bernda Posselta za přínos pro česko-německé vztahy. Byl to první český prezident (Havel k tomu neměl moc příležitostí), který se odvážil toho muže zmínit v kladném smyslu. Tedy chovat se k němu nikoli jako k osobě, která je „nedotknutelná“, jak se tomu rozumí třeba v kastovní Indii: přesněji „nedotýkatelná“. Jednou provždy a za všech okolností. Jak se vzápětí vyjádřil Pavlův předchůdce Václav Klaus, Posselt byl a je „otazníková osobnost“. Více to nevysvětlil, ale nejspíš tomu lze rozumět snad tak, že na něm se věci lámou.
Pobouření a šok, tak popsal poděkování českého prezidenta Petra Pavla předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi bývalý prezident Václav Klaus. Poděkování Posseltovi za zlepšení v česko-německých vztazích ho překvapilo. Klaus zdůraznil, že vztahům dal základní kámen v roce 1997 on, coby premiér, když společně s německým kancléřem podepsali Česko-německou deklaraci. Bývalý český prezident to řekl neděli v pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové.
Šéf slovenské opoziční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a expremiér Robert Fico vzkázal českým politikům, aby nezasahovali do záležitostí Slovenska. Na facebooku to napsal v reakci na vyjádření českého prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Jana Lipavského, kteří mluvili o tom, že je vývoj na Slovensku znepokojuje a je potřeba ho pozorně sledovat. Zemi čekají po pádu vlády v září předčasné volby, podle předvolebních průzkumů má nyní největší šanci na vítězství právě Ficova strana.
Prezident České republiky Petr Pavel v pátek poděkoval předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení v česko-německých vztazích. Ty jsou podle Pavla nejlepší za poslední dobu a dávají i základ pro další spolupráci. V projevu na zahájení Bavorsko-českých týdnů přátelství v německém Selbu Pavel mimo jiné zmínil, že je potřeba spíše spolupracovat na řešení problémů migrace než se zabývat myšlenkou na opětovné uzavření hranic.
Prezident Petr Pavel kritizoval na sněmu Svazu měst a obcí (SMO) v Olomouci na případu rušení poboček České pošty komunikaci vlády Petra Fialy. Nemá za správné, že se reformy plánují z centra bez seznámení se s pohledem dotčených obcí. Uvedl, že opačný proces by byl určitě složitější a náročnější, ale zahrnout do rozhodovacích procesů místní znalosti je zásadní. Vláda nejprve informovala o záměru zrušit 300 poboček, až poté jednali její zástupci o plánu s jednotlivými obcemi.
Český prezident Petr Pavel dnes v Kodani jednal s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou o bezpečnostních otázkách, jako je migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Hovořili spolu také o podpoře Ukrajiny, která už bezmála rok a čtvrt čelí ruské agresi. Pavel připomněl, že Česko a Dánsko jsou ve skupině zemí, které Ukrajinu podporují od začátku ruské invaze. "Dohodli jsme se, že budeme hledat další způsoby, jak pomoci, jak kombinovat dánské zdroje a kapacitu našich výrobních závodů, abychom mohli vyrobit více munice a poslat ji na Ukrajinu," řek.
Klíčové reformy jsme připraveni detailně vysvětlovat, vše doladíme během středy. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poté, co s detaily obou klíčových změn seznámil prezidenta Petra Pavla. Vláda představí konsolidační balíček a důchodovou reformu ve čtvrtek symbolicky za pět minut dvanáct. Po úterních zmatcích ohledně termínu to potvrdili Úřad vlády i sám Stanjura.
Petr Pavel poprvé povýšil představitele armády do generálských hodností. Povýšil například náčelníka generálního štábu Karla Řehku i jeho zástupce Iva Střechu na generálporučíky. Do hodnosti generálmajora prezident povýšil velitele vzdušných sil Petra Čepelku, náčelníka své vojenské kanceláře Radka Hasalu. Po sedmi letech, kdy ho odmítal povýšit bývalý prezident Miloš Zeman, se dočkal hodnosti brigádního generála i šéf BIS Michal Koudelka.
Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války život. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí n2. sv. a pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Podle něj situace, rozsah a míra destrukce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, bojiště druhé světové války připomínají.
Prezident Petr Pavel varoval ukrajinské vedení před uspěcháním chystané protiofenzivy. Pokud útok selže, bude to pro Kyjev pohroma a další možnost se už letos nenaskytne. Uvedl také, že jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedávném setkání v Kyjevě požádal, aby Česko pro ofenzivu vyzbrojilo jednu ukrajinskou motorizovanou brigádu. O rozhovoru, který prezident poskytl během své cesty na korunovaci britského krále Karla III., v neděli informoval deník The Guardian.
Korunovace britského krále Karla III. byla velký zážitek, řekl v sobotu český prezident Petr Pavel, který byl mezi stovkami hostů pozvanými na obřad do Westminsterského opatství. Před ceremoniálem měl možnost hovořit s dalšími evropskými lídry, přičemž se mluvilo mimo jiné o podpoře Ukrajiny. O korunovaci hovořil jako o důležitém symbolu, který mohl Britům nabídnout "něco sjednocujícího", jakkoli monarchii zdaleka nepodporují všichni.
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve čtvrtek večer odletěli běžným spojem do Londýna na sobotní korunovaci krále Karla III. Fotografie z paluby letadla byla zveřejněna na Pavlově facebooku. O tom, že Pavel na korunovaci poletí běžnou linkou, prezidentova mluvčí Markéta Řeháková informovala už dřív. "Linku do Londýna jsme s Evou stihli. Tím je tedy cesta na korunovaci Karla III. úspěšně zahájena," napsal Pavel. České země bude prezident na britské korunovaci zastupovat vůbec poprvé.
Manželka prezidenta Eva Pavlová bude mít na Pražském hradě opět svoji kancelář o dvou zaměstnancích. Tu zdědila po svých předchůdkyních také Ivana Zemanová, nikdy ji však nevyužívala a tak nechala před třemi lety obě tabulková místa pro nepotřebnost úplně zrušit. Dvoučlenný tým přejde do kanceláře první dámy z kabinetu kanceláře prezidenta Jany Vohralíkové. „Počítáme s tím, že bude mít tajemníka a asistentku,“ potvrdila Vohralíková v rámci oznámení dalších organizačních změn, který by na Hraděměly platit od 1. června.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě pověřil Mikuláše Beka řízením ministerstva školství a jmenoval Martina Dvořáka (oba STAN) ministrem pro evropské záležitosti. Dosud post zastával právě Bek, který v čele ministerstva školství nahradil Vladimíra Balaše (STAN), jenž rezignoval kvůli dlouhodobým zdravotním problémům spojeným s proděláním covidu-19. Premiér Petr Fiala (ODS) odpoledne oba ministry uvede do úřadu.
Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého ve středu na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období dneškem skončilo dvěma místopředsedům ÚS - Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.
